Štětinozubkovití (Gonostomatidae) jsou čeleď kostnatých ryb z řádu velkoústí (Stomiiformes). K lednu roku 2026 zahrnují podle databáze WoRMS následujících šest rodů: Cyclothone Goode & Bean, 1883, Gonostoma Rafinesque, 1810, Margrethia Jespersen & Tåning, 1919, Sigmops Gill, 1883, Triplophos Brauer, 1902 a Zaphotias Goode & Bean, 1898 (= Bonapartia Goode & Bean, 1896). Fylogenetická analýza z roku 2025 od štětinozubkovitých vyčlenila dříve klasifikované rody Diplophos a Manducus, u nichž podporuje jejich zařazení do vlastní čeledi Diplophidae; naopak podporuje zařazení fylogeneticky problematického rodu Triplophos mezi štětinozubkovitými.
Štětinozubkovití mají protáhlé, nikoli však zploštělé tělo, na němž může vyrůstat tuková ploutvička. Hřbetní a řitní ploutev vyrůstají blízko středu těla. Jméno těmto rybám vynesla velká ústa vyzbrojená štětinovitými zuby. Rozměry jde nicméně o relativně malé ryby, štětinozubka bledá (Cyclothone pallida) nedorůstá délky ani 10 cm. Tělo štětinozubek nese světelné orgány fotofory. Od ostatních velkoústých, s výjimkou zástupců čeledi Diplophidae, se štětinozubkovití odlišují fotofory typu beta a přítomností přídatného neurálního oblouku obratlů. Od čeledi Diplophidae štětinozubkovité odlišují další morfologické detaily, včetně nepřítomnosti řad fotoforů na dolní čelisti.
Štětinozubkovití se vyskytují v oceánech celého světa. Jde o hlubinné ryby živící se drobnými živočichy, například malými klanonožci (do délky asi 3 mm). Kvůli životu v hlubinách – štětinozubka malozubá (Cyclothone microdon) se vyskytuje do hloubek i 2 700 metrů – je ale jejich biologie v přirozeném prostředí jen obtížně zkoumatelná. Vzhledem k extrémní hojnosti co do počtu jedinců i rozsáhlému areálu výskytu se nicméně předpokládá, že rod Cyclothone představuje nejpočetnější rod obratlovce na Zemi, spolu s rodem Vinciguerria z jiné čeledi, ale téže řádu. Štětinozubkovití zřejmě nepečují o potomstvo.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Velkoústí