Oldřich z Hardeggu, počeštěně též z Hardeka (německy Ulrich von Hardeck, Ulrich zu Hardegg auf Glatz ind im Machlande, * po roce 1483 – 1535) byl německý šlechtic z rodu Hardeggů. V letech 1501 až 1524 byl zástavcem Kladského hrabství patřícího české koruně. V roce 1503 získal on a jeho rodina kladský hraběcí titul.
Život Narodil se jako mladší syn hrabte Jindřicha Prüschenka z Hardeka (1460-1513) a jeho ženy Alžběty (Elišky) z Rožmberka (* 1466)https://www.our-royal-titled-noble-and-commoner-ancestors.com/p3464.htm#i104072, dcery českého šlechtice a slezského hejtmana Jana II. z Rožmberka. Oldřich měl bratry Julia I. († 1557) a Jana († 1533).
Oldřichův otec byl v císařských službách a dočasně byl kapitánem v Itálii. Od roku 1495 držel titul hraběte z Hardeka a v roce 1499 byl povýšen do stavu říšského hraběte jako hrabě z Hardeggu a v Machlande. V době jeho nezletilosti byl jeho poručníkem strýc Petr z Rožmberka, nejvyšší hejtman Českého království.
Kladsko bylo součástí České koruny na hrabství povýšené teprve roku 1459 králem Jiřím z Poděbrad a měla sloužit jako úděl jeho potomkům. Jeho syn Jindřich I. byl prvním z kladských hrabat, který sídlil na tamním hradě, ale když roku 1498 zemřel, zanechal své tři syny s velkými dluhy, a ti proto byli nuceni hrabství prodat Oldřichovi z Hardeka. Ten je získal v roce 1501 od svých pozdějších švagrů Albrechta I., Jiřího I. a Karla I. za 70 000 rýnských zlatých, ale vlády nad Kladskem se ujal až s dosažením zletilosti, na základě listiny z roku 1504, v níž král Vladislav Oldřicha potvrzuje jako vlastníka hrabství. náhled|Gotická křtitelnice od Oldřicha z Hardeka Po souhlasu zemských rytířů s kupní smlouvou byl nutný také souhlas Uršuly Braniborské, vdovy po Jindřichovi starším, která panství dostala jako jitřní dar u příležitosti sňatku. Oldřich z Hardeka po uzavření smlouvy potvrdil privilegia místní šlechtě a královským městům. Oldřich následně sídlil v Kladsku, kde pro místní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie daroval křtitelnici se svým erbem.
V roce 1507 udělil budoucí císař Maxmilián I. jako český panovník Oldřichovi z Hardeka právo ražby. Mince českého typu ražené v jeho kladské mincovně směly kromě zemského znaku obsahovat také erb Hardeků. Je však pravděpodobnější, že hlavní zájem na ražbě vlastních mincí měl jako zkušený politik spíše jeho strýc Petr z Rožmberka a švagr Jindřich z Hardeka.
Za jeho vlády se v Kladsku v roce 1512 konal všeobecný sněm Koruny české, na kterém se mimo jiné rozhodovalo o boji proti loupeživým rytířům.
Oldřich z Hardeka, který jako zeměpán vlastnil horní právo, vydal v roce 1524 nové horní nařízení pro svou zemi. 29. prosince téhož roku prodal hrabství svému bratru Janovi z Hardeka. který pobýval hlavně v Heinrichsburgu v Dolním Mühlviertelu.
Manželství a rodina V roce 1515 se Oldřich oženil se Zdeňkou z PoděbradPodiebrad (Adelsgeschlecht)#Genealogie der schlesischen Linie der Herzöge von Münsterberg (Nachkommen Georgs von Podiebrad), dcerou münsterberského knížete Jindřicha I., vnučkou českého krále Jiřího z Poděbrad.
Literatura
Arno Herzig, Małgorzata Ruchniewicz: Geschichte des Glatzer Landes. Hamburg-Wrocław 2006, ISBN 3-934632-12-2, S. 59–62 und 96 (als Hardeck). Franz von Krones: Brüschenk, Heinrich von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 3, Duncker & Humblot, Leipzig 1876, S. 455 f.
Reference
Kategorie:Hardekové Kategorie:Kladská hrabata Kategorie:Úmrtí v roce 1535 Kategorie:Muži