Obrnice

Obrnice () jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se u soutoku Bíliny se Srpinou v nadmořské výšce 213 metrů. Obec leží jen asi 3,5 kilometru východně od statutárního města Mostu po silnici I/13. Obec je členem Mikroregionu Srpina. Žije zde obyvatel.

V Obrnicích je železniční stanice, kde se k procházející železniční trati Louny–Most připojuje železniční trať z Čížkovic a trať z Žatce, která spojkou bez pravidelné osobní dopravy pokračuje do Odbočky České Zlatníky. Spojení s Mostem kromě vlaků zajišťují též autobusové linky MHD č. 10.

Název Původní název vesnice zněl nejspíše Oborná a byl odvozen od polohy v blízkosti obory. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Obernitz (1282), Obernicz (1341), Obrynice (1420), „drží v zápise vesnice Obrnici“ (1463), Woborniczy (1575), Obernitz (1787) a Obernitz (1833).

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1282, kdy byly Obrnice darovány cisterciáckému klášteru v Oseku. Historie Obrnice pak byla s tímto klášterem úzce spjata. Klášter měl v okolí města vinice, na což dodnes ukazuje pomístní jméno Osecká Vinice na jihovýchodním svahu Keřového vrchu.

Obrnice jsou jako klášterní majetek jmenovány i v potvrzení privilegií oseckého kláštera Janem Lucemburským roku 1341. V roce 1420 císař Zikmund věnoval Obrnice Mikuláši Schönbritzovi za prokázané válečné služby. Od něj přešla ves na Jana z Vřesovic, který byl majitelem v roce 1454. V roce 1460 se Obrnice opět staly majetkem oseckého kláštera. V roce 1531 klášter zastavil Obrnice na dluhy Hanušovi Manvicovi z Patokryj. V letech 1620-1629 patřila ves rytíři Felixi Kaplířovi ze Sulevic. Poté byla opět majetkem kláštera a do panství patřily Obrnice až do konce feudalismu v roce 1848. Po roce 1850 se Obrnice staly osadou obce Střimice a v roce 1909 se osamostatnily.

náhled|vlevo|Obrnické nádraží na přelomu 19. a 20. století

Obyvatelstvo se původně živilo v zemědělství. V 19. století probíhal rozvoj průmyslu a s ním související nárůst obyvatelstva. U Obrnic vznikaly cihelny, které zaměstnávaly velký počet přistěhovalých dělníků, často Čechů z vnitrozemí. V roce 1910 zde proto byla založena česká obecná škola. Vzniklo zde také velké železniční nádraží.

Za druhé světové války zde byly od roku 1940 zajatecké a pracovní tábory, ve kterých bydlelo velké množství cizinců, kteří pracovali ve zdejší cihelně, štěrkovně, na úpravě trati i v zemědělství.

Po druhé světové válce bylo původní německy mluvící obyvatelstvo vysídleno.

V roce 1960 byly v Českých Zlatníkách a Chanově zrušeny místní národní výbory a obě vsi se staly osadami Obrnic. Rovněž začala přestavba železniční spojky na trati Most-Bílina a s ní související regulace řeky Bíliny, aby nedocházelo k záplavám, které každoročně ohrožovaly obec. Stejně tak došlo k regulaci Srpiny.

V roce 1969 zahájily v Obrnicích provoz Severočeské keramické závody, nyní závod podniku KERAMOST, které zde těží a zpracovávají bentonit. Jednalo se o monopolní produkci v rámci tehdejšího Československa. Obrnice byly plánovány jako středisková obec, což se projevilo v rozsáhlé výstavbě. V roce 1972 byla dokončena nová budova základní školy a o rok později začala výstavba panelového sídliště, zejména pro pracovníky okolních závodů. S ním se postupně budovaly mateřská škola, jesle, obchodní středisko Zlatník, zdravotní středisko, kino a restaurace. Tato výstavba zásadně změnila ráz obce. Původní vesnická zástavba byla zčásti vybourána a nahrazena novými panelovými objekty. V roce 1977 vznikla v Obrnicích také obalovna na výrobu asfaltobetonové směsi pro povrch vozovek. Od roku 1996 má v obci sídlo společnost Eduard, která při výrobě plastikových modelů a doplňků zaměstnává více než sto zaměstnanců.Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 44564325, EDUARD - MODEL ACCESSORIES, spol. s r.o., datum přístupu 2017-08-14Výroční zpráva EDUARD - MODEL ACCESSORIES, spol. s r.o. za rok 2015

Obrnice byly v roce 2018 obcí s největším podílem osob v exekuci v ČR (51,2 %).

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 005 obyvatel (z toho 497 mužů), z nichž bylo 418 Čechoslováků, 584 Němců a tři cizinci. Většina lidí se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 23 evangelíků, 35 členů církve československé, jeden příslušník nezjišťovaných církví a 151 lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 202 obyvatel: 634 Čechoslováků, 560 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a šest cizinců. Počet lidí bez vyznání vzrostl na 193. Římských katolíků bylo 874, 52 stoupenců měly evangelické církve, 82 lidí se hlásilo k církvi československé a jeden k nezjišťovaným církvím.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Obrnice 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 200 328 352 643 965 1 005 1 202 785 811 666 2 520 2 201 2 351 1 841 1 604 Domy 37 45 48 71 107 125 154 160 230 128 158 163 161 167 148

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 41 ze dne 26. listopadu 1999.

Znak Ve stříbrném štítě nad sníženým modrým ondřejským křížem modrý vinný hrozen se třemi zelenými listy.

Vlajka Bílý list s modrým ondřejským křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu, jejichž osy vycházejí z poloviny žerďového a vlajícího okraje a z dolního rohu a cípu. Nad křížem modrý vinný hrozen se třemi zelenými listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Ondřejský kříž symbolizuje křižovatku železničních tratí, jejichž výstavba podnítila rozvoj obce. Vinný hrozen odkazuje na nejstaršího známého majitele obce cisterciácký klášter v Oseku, který měl v okolí vinice. Tři listy vinné révy symbolizují Obrnice a její dvě osady.

Seznam ulic náměstí 5. května Dukelská K Vinici Mírová Nádražní Nová výstavba Rudé armády

Pamětihodnosti Kaple Nejsvětější Trojice na návsi, restaurovaná v letech 2007–2008 Sousoší svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína Paduánského u kaple. O sousoší vedou Obrnice soudní spor s městem Horní Jiřetín. Ten tvrdí, že socha je jeho majetkem a žádá její vrácení. Obec Obrnice, která zaplatila její opravu a na jejímž pozemku stojí, se však brání.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Historie obce

Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Obce v okrese Most Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Litoměřická vinařská podoblast Kategorie:Sídla na řece Bílině