Ostrožská Lhota je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije v ní obyvatel a je tak největší obcí s názvem Lhota v České republice.
Název Historické názvy obce Rok Název 1371 Velká Lhota Lhota Kamenná 1522 Ostrovská Lhota 1592 Lhota Ostrovská 1720 Ostro Lhota 1751 Ostra Lhota 1872 Ostrá Lhota 1906 Ostra Lhota nyní Ostrožská Lhota
Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce. Přídavné jméno Ostrožská odkazuje na nedaleké město Uherský Ostroh, které bylo sídelním místem panství, k němuž obec náležela. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Kamenná Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota.
Ottův slovník naučný považoval v roce 1900 název Ostrá Lhota za chybný a preferoval tehdy pojmenování Ostrožná Lhota. Jméno Ostrovská Lhota slovník uváděl jako variantní u osady Mrkvová Lhota v okrese Benešov v Čechách, motivovaný názvem nedaleké vsi Ostrov.Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 991.
Historie Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).
První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi. Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).
V červnu 1415 bylo do moravských zemských desk zapsáno věno Anny z Rýzenberka – manželky ostrožského pána Haška z Valdštejna. Jeho součástí bylo mj. též "věno na celé vsi Lhotě a dvoru o dvou poplužích a tamním mýtě, dvou mlýnech, poplatných lidech a dalším všem příslušenství". Po zajetí u Vyšehradu v listopadu 1420 přešel Hašek z Valdštejna dočasně na stranu husitů. Ve dvacátých letech 15. století se tak jeho sídlo – hrad a město Uherský Ostroh – stalo významnou husitskou pevností úspěšně odolávající opakovaným útokům vojsk Zikmunda Lucemburského a jeho zetě Albrechta Rakouského. Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.
Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655 zbudován první kostel. Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců, Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.
Dosažení samostatné církevní správy bylo v Ostrožské Lhotě (po třicetileté válce náležela do farnosti Blatnice pod Svatým Antonínkem) započato zřízením expozitury 21. listopadu 1765 za přispění lhotského rodáka Jana Maluše. V roce 1784 pak byla zřízena kuracie a v roce 1867 nakonec farnost. Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.
Přírodní poměry Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí při dolním toku říčky Okluky, pod vrcholem Antonínského kopce s poutním místem Svatý Antonínek. Leží 10 km jižně od Uherského Hradiště, na jižním okraji okresu Uherské Hradiště (a Zlínského kraje) při hranicích s okresem Hodonín (a krajem Jihomoravským).
Svým katastrem o výměře 6,35 km² sousedí s katastry obcí Ostrožská Nová Ves (na severu), Hluk (na východě), Blatnice pod Svatým Antonínkem (okres Hodonín; na jihu) a Ostrožské Předměstí a Kvačice (dnes součásti města Uherský Ostroh; na západě).
Názvy tratí v okolí obce: Padělky, Padělky veselské, Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zeliště, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradišťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Záčepůvčí aj. Některé z nich jsou viničními tratěmi, proto je Ostrožská Lhota dle vinařského zákona vinařskou obcí (Slovácká vinařská podoblast).Vinařské obce: Ostrožská Lhota
Obyvatelstvo náhled|upright=1|Památník padlých v 1. světové válce před kostelem svatého Jakuba v Ostrožské Lhotě K roku 1516 je u vsi uváděn fojt Václav Vachalec a zdaněno v obci toho roku bylo 28 usedlých.
V roce 1592 dali majitelé ostrožského panství, páni z Kunovic, zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku – Registra správní panství ostrovského léta 1592. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. Ze jmen tam uvedených se až do 20. století v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák a Malušek.
V nejstarším zachovalém moravském katastru, tzv. lánové vizitaci, která na ostrožském panství proběhla 31. července 1671, se v Ostrožské Lhotě uvádí 29 půlláníků, 10 čtvrtláníků, 15 zahradníků a 10 domkářů. K tomu byly od první nedochované lánové vizitace z roku 1657 nově osídlené další dva půllány a jeden domek. Pustých bylo deset domků a jeden mlýn. Mimo to jsou uvedeny vinice na hoře Hradišťské a hoře Lysiny.Moravský zemský archiv v Brně. Fond D1 Lánové rejstříky. L 315.
V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími rakouskými vojsky prošla epidemie cholery, ve které 31 osob zahynulo.
Památník padlých v první světové válce nacházející se před kostelem uvádí jména 38 padlých a nezvěstných vojínů z obce.
Struktura Počet obyvatel Ostrožské Lhoty postupně z 921 lidí při sčítání v roce 1869 vzrůstal (s výjimkou poklesu dvacátých let 20. století) až na 1763 obyvatel zaznamenaných v obci roku 1970. Od té doby počet obyvatel obce klesá, a to navzdory rozrůstající se zástavbě. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 zachytilo v Ostrožské Lhotě jen 1359 obyvatel, což je na úrovni sčítání z roku 1930, přičemž počet obyvatel Česka od té doby naopak mírně vzrostl.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995. Tyto obecní symboly určuje a podmínky pro jejich užívání stanovuje vyhláška obecního zastupitelstva č. 5/95 „o používání obecních symbolů“.Obec Ostrožská Lhota: Vyhláška č. 5/95 o používání obecních symbolůOstrožská Lhota: Erb a vlajka obce
Znak Znak obce vychází z pečeti z první poloviny 18. století a zobrazuje objekt, který se v obci nevyskytuje a ani zde není nijak historicky doložen, usuzuje se však, že v ní asi někdy stával: "Na červeném štítě s modrým lemem [se nachází] stříbrný kostel se dvěma vížkami, [jejichž] střechy [jsou] modré."Registr komunálních symbolů: Symboly – Ostrožská Lhota
Vlajka Vlajka je tzv. heraldická – barevně se odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku: "Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným červenouNěkteré zdroje, včetně Registru komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zde uvádějí i zobrazují barvu černou. Podle obecných a i zde použitých pravidel se však barvy do vlajek obcí přejímají z obecního znaku, kde je přítomna červená. Červenou uvádí i obecní web a novinový článek z roku 1998. Oprava chyby je zahrnuta v erratech k publikaci Petr Exner, Vexilologický lexikon : Prapory obcí ČR (1995), Hradec Králové, 2000. vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3."
Současnost náhled|300x300pixelů|Pohled vzhůru ulicí Kostelní Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. rekonstrukce základní školy spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování průmyslové zóny při silnici z Uherského Ostrohu do Hluku, celková rekonstrukce obecního domu či zbudování pastoračního centra P. Antonína Šuránka vedle budovy fary, ale také vysazování ohroženého dubu pýřitého v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní čistírny odpadních vod při potoce Okluky za obcí, či zřízení cyklotrasy procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z Mikroregionu Ostrožsko. V červnu 2006 byla otevřena výstava tradičního vesnického bydlení v památkovém domku č. 143 (postaveném v letech 1832–1833 a původně patřícím rodině Bočků).SLOVÁCKÝ KRÚŽEK HÁJEČEK 1985 - 2010 V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. V roce 2011 byla při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky vydána dosud největší kniha o obciSlovácko Dnes.cz: V Ostrožské Lhotě se bude křtít kniha o obci - v rámci oslav odehrají bývalí hráči fotbalové utkání proti prvoligovým ženám Slovácka. Podívejte se na pozvánkuSlovácko Dnes.cz: Sobotní sláva v naší Lhotě . Jak fotbalistky Slovácka vyučovaly Staré pány. První videa a fotky z fotbalu... Doplněno: Video z křtu knihy a dům č. p. 220 byl otevřen jako víceúčelový dům s expozicí archeologických nálezů z okolí obce.Slovácko Dnes.cz: Ve Lhotě dnes otvírali krásné archeologické muzeum
Dne 15. července 2007 byla v průmyslové zóně nad obcí na katastru Ostrožské Lhoty dokončena instalace fotovoltaické elektrárny, která byla v době zahájení provozu svým výkonem 702 kWp největší elektrárnou svého druhu ve střední Evropě. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 100 milionů korun.
V první desetiletí 21. století se obec opakovaně objevila v médiích v souvislosti s nelegální výrobou pervitinu.Zásahová jednotka obsadila dům v Ostrožské Lhotě (2. 6. 2009)Vyráběla pervitin (23. 10. 2009)
Od 30. června do 3. července 2016 se v Ostrožské Lhotě konal 36. ročník Sjezdu Lhot a Lehot, tedy obcí obsahujících v názvu termín Lhota či obdobný.Sraz Lhota a Lehot 2016
V roce 2023 se Ostrožská Lhota stala vítězem celostátní soutěže Vesnice roku. V roce 2024 obec v této souvislosti navštívil Petr Pavel, jako vůbec první prezident.
Pamětihodnosti náhled|Socha svatého Jana Křtitele z roku 1747
Dominantou obce je farní kostel svatého Jakuba Staršího v neorománském stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan. Stavitelem kostela byl olomoucký architekt Václav Wittner. Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.
Socha svatého Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedka je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a v roce 1963 byla vyhlášena kulturní památkou. Latinský nápis s chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel).
Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí svatého Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).
Významné osobnosti náhled|upright|Socha Antonína Šuránka před pastoračním centrem (Bořek Zeman, 2002)
Mons. ThDr. Antonín Šuránek (1902–1982), spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, pohřben na ostrožskolhotském hřbitově Jan Matuštík (1955–2009), československý prvoligový fotbalista, který vyrůstal v Ostrožské Lhotě Luděk Galuška (* 1960), rodák ze sousední Ostrožské Nové Vsi, od roku 2012 žije s partnerkou v Ostrožské Lhotě Charles Paul Blahous III (* 1963 v Alexandrii v USA) – někdejší speciální asistent prezidenta USA George W. Bushe pro hospodářskou politiku – je členem čtvrté generace potomků českých emigrantů původem z Ostrožské Lhoty
Odkazy Reference
Literatura
Související články Ostrožská Nová Ves – podobný název
Externí odkazy
Neoficiální stránky Ostrožské Lhoty (Martin Žajdlík, archivováno) Farnost Ostrožská Lhota