Jan Kryštof Handke (; 18. února 1694Malá československá encyklopedie. Academia. díl 2, D-CH, heslo Handke Jan Kryštof, strana 711. Janušov – 31. prosince 1774 Olomouc) byl moravský barokní malíř.
Život Jan Kryštof Handke se narodil v Johnsdorfu (česky Janušově), nynější části Janovic u Rýmařova, hamernímu šafáři Kryštofu Hantkemu a jeho manželce Rosině. Ovlivnil ho např. Jan Jiří Etgens. Roku 1708 se stal učněm bruntálského malíře Jana Daniela Langera, v roce 1713 přešel k malíři Christianu Davidovi v Moravské Třebové. Následně přešel do Olomouce v roce 1714Altrichter M., Togner M. & Hyhlík V. (2000) OLOMOUC Univerzitní kostel Panny Marie Sněžné. - Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě, Velehrad, 28 pp, strana 16. (je uváděno i 1715) za malířem Ferdinandem Nabothem. V roce 1722 získal měšťanské právo a byl přijat do malířského cechu. Po smrti svého mistra si vzal jeho vdovu za ženu (neznámého jména) a převzal jeho dílnu. Spolu přivedli na svět v roce 1728 dceru Pavlínu. Po smrti své první ženy se oženil s dcerou olomouckého sochaře Filipa Sattlera Marií Veronikou (†1755). Spolu měli tři potomky, dospělosti se dožil jen syn Jan Josef Handke, pracující též jako malíř. Třetí manželství uzavřel ještě ve stejném roce smrti své druhé manželky opět s vdovou neznámého jména. Ta jej však po roce opouští. V Olomouci žil v domě v ulici Ztracená 10, dnes zvaný Handkův dům.
Umírá 31. prosince 1774 a byl pochován v dnes již zaniklém kostele Panny Marie na Předhradí v Olomouci.Jan Kryštof Handke http://www.olomouc-travel.cz/index.php?kategorie=103 citováno 16. prosince 2007Jan Kryštof Handke http://www.olomouc-tourism.cz/?lang=1&kategorie=183 citováno 16. prosince 2007
Rodina Celkem počal čtyři děti. Z literatury se dočítáme jen o synu Johannesi Josefu Vinzencovi Handkem, který se dožil dospělosti. Jeho švagrem byl malíř Josef Ignác Sadler.
Dílo Jeho dílo je vrcholně barokní a později po roce 1740 s vlivy rokoka.
1715 – dokončení freskové výzdoby po Ferdinandu Nabothovi – Oslava Panny Marie rýmařovským děkanem Ferdinandem Ratschkerem a hlavní oltářní obraz Navštívení Panny Marie (1724) v kostele Navštívení Panny Marie „v Lipkách“, Rýmařov kolem 1720 a 1739 – oltářní obraz Povýšení sv. Kříže a obraz sv. Máří Magdalény (1739) v kostele sv. Matouše v Dolanech u Olomouce, pochází zřejmě z kaple zbořeného kartuziánského kláštera tamtéž, obraz sv. Máří Magdalény zapůjčen do Handkeho galerie ve Šternberku
Výzdoba kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci 1720–1744 – fresková a obrazová výzdoba kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci: kapli sv. Ignáce z Loyoly: 1720 – restaurování a domalování oltářního obrazu sv. Ignáce z Loyoly z roku 1621 od Jana Jiřího Heringa a obraz sv. Ignáce z Loyoly na predele (1755) po 1743 – sedm fresek ze života sv. Ignáce z Loyoly: Vysvěcení sv. Ignáce, Světci se zjevuje sv. Petr, Panna Marie pomáhá při sestavování regulí řádu, Potvrzení regulí jezuitského řádu, Vize světce s Nejsvětější Trojicí, Osvícení sv. Ignáce při dokončování regulí a Založení nalezince v Římě po 1743 – grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Ignáce 1744 – obrazy Kardinál Moroni předává sv. Ignáci bulu papeže Pavla III. a sv. Ignác udílí almužny v kapli sv. Františka Xaverského: kolem 1720 – obraz sv. Františka Xaverského po 1743 – sedm fresek ze života sv. Františka Xaverského: Křest indického knížete, Uzdravení nemocného jezuity, Disputace o původu světa, Udílení svátosti indickému knížeti, Uzdravení nemocného muže, Vzkříšení dítěte a Smrt sv. Františka Xaverského po 1743 – grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Františka Xaverského 1744 – obrazy Sv. František Xaverský přijímá zakládací listinu goánského semináře a Indická mise sv. Františka Xaverského v kapli sv. Anny: po 1729 – fresky Obětování Panny Marie a Zvěstování sv. Anně v kapli sv. Pavlíny: po 1729 – fresky Křest sv. Pavlíny a Umučeni sv. Pavlíny v kapli sv. Barbory: 1729(?)–1732(?) – freska Oslava sv. Barbory v kapli sv. Aloise: 1729(?)–1732(?) – freska Oslava sv. Aloise a oltářní obraz sv. Jana Křtitele v kapli Anděla Strážce: 1729(?)–1732(?) – fresky Tobiáš s archandělem Rafaelem a Osvobození sv. Petra v kapli sv. Josefa: 1729 – obraz Umučení sv. Apolonie na predele oltáře v klenbě pod kůrem: kolem 1732 – fresky Panna Marie a sv. Jan Evangelista, Nanebevzetí Panny Marie a Korunování Panny Marie v klenutí podvěží: kolem 1732 – fresky Zmrtvýchvstalý Kristus a Panna Marie a Panna Marie orodovnice Moravy
Výzdoba jezuitské univerzity v Olomouci 1717–1740 – fresková a obrazová výzdoba budov jezuitské univerzity v Olomouci, dnešní Univerzity Palackého 1717–1718 – fresková výzdoba auly (Auditorium maximum) ve školní budově – nezachováno kolem 1718 – obrazy císařů, papežů a biskupů pro aulu – ve sbírce univerzity jsou ze zachovaných portrétů Handkemu připsány obrazy císaře Maxmiliána II., papežů Řehoře XIII., Sixta V., Pia V., kardinála Františka z Dietrichsteina a biskupa Viléma Prusinovského z Víckova 1726 a 1730 – fresková výzdoba refektáře a knihovny v kolejní budově – nezachováno, k fresce pro refektář se dochovalo modello v Moravské galerii 1728 – fresková výzdoba kaple Božího těla v tzv. Novém konviktu, spolupráce s Janem DrechsleremUniverzita Palackého: Kaple Božího Těla - www.upol.cz, citováno 4. května 2008 – Apoteóza Nejsvětější svátosti s legendou o vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary na klenbě, k fresce se dochovalo modello ve sbírkách Strahovského kláštera 1729 – trojice oltářních pláten pro kapli Božího těla – na hlavní oltář Večeře v Emauzích a pro boční oltáře sv. Bonifác a sv. Barbora s Nejsvětější Trojicí a nezachovaný obraz neznámého námětu, nahrazeného obrazem Vize sv. Vavřince z Brindisi či Felixe z Cantalice? z Handkeho dílny (1747) 1735 – navázání na freskovou výzdoby auly – klenba, okenní špalety a čelní stěna a mariánský obraz na katedru – fresky zachovány ve fragmentech 1739–1740 – fresková výzdoba divadla (Auditorium comicum) a kaple vedle infirmaria ve školní budově, spolupráce s Josefem Pilzem – nezachováno
asi 1722 – polychromie krucifixu vytvořeného Filipem Sattlerem, původně umístěným na schodišti domu ve Ztracené ulici č. 10 v Olomouci, soukromá sbírka 1723, 1726, po 1729 a 1749 – fresková výzdoba (1723), obraz Povýšení sv. Kříže (1726), cyklus oválných obrazů kartuziánských světců (po 1729) a obrazy Křížové cesty (1749) v kostele sv. Bartoloměje v Jívovéhttp://www.volny.cz/ou.jivova/soucas.htm Obec Jívová, citováno 3. května 2008 náhled|Smrt sv. Bruna, farní kostel v Jívové (po 1729) 1725–1726 a 1730 – fresková výzdoba (1725) a obrazy Stigmatizace sv. Františka (1726), sv. Kláry a sv. Jana Nepomuckého (oba kolem 1730), v minoritském kostele sv. Ducha v Opavě – spolupráce s Petrem Hocheckerem, fresková výzdoba nezachována 1725 a 1729 – oltářní obraz Růžencová Panna Marie se sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou (po 1725?) a obraz sv. Jana Nepomuckého (1729?) v kapli kostela sv. Michala v Rýmařově
Výzdoba poutního areálu na Svatém Kopečku a kláštera Hradisko 1727–1728, 1731, 1733 a 1734 – fresková a obrazová výzdoba baziliky Navštívení Panny Marie a rezidence na Svatém Kopečku u Olomouce 1727–1728 – fresky na oratořích kostela, spolupráce s Janem Drechslerem 1731 – oprava fresky Johanna Stegera v kopuli a Alegorie čtyř světadílů v pendentivech kostela 1734 – fresky v sakristii kostela 1731 – oltářní obraz sv. Augustina a predelové obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše z bočních oltářů kostela 1733 – freska na stropě a obrazy světců v refektáři staré rezidence – nezachováno 1734 – fresky na klenbách Svatých schodů kolem 1737 – nástropní obraz Vidění sv. Norberta v Andrýskově sálu v rezidenci 1728 a 1736–1739 – fresková a obrazová výzdoba kláštera Hradisko u Olomouce 1728 a 1738–1739 fresková výzdoba opatských pokojů prelatury – Hold čtyř světadílů Kristovi v zimní jídelně, Veduta kláštera v pracovně opata – výzdoba stěn pokojů je z větší části nezachována, obrazy opatů byly přemístěny do rezidence na Svatém kopečku 1736 – freska Oslava sv. Štěpána v opatské kapli a hlavní oltářní obraz Kamenování sv. Štěpána v kostele sv. Štěpána 1729 – fresková výzdoba v kostele sv. Jana Křtitele v Křenově u Svitav, spolupráce s Janem Drechslerem, přemalováno kolem 1730 – obraz sv. Jan Nepomucký obětuje Panně Marii svůj jazyk na oltáři v křížové chodbě kostela sv. Michala v Olomouci 1730, 1732 a 1734 – obrazy Křest Krista a Boha Otce na bočním oltáři sv. Jana Křtitele (1730), obraz sv. Iva v nástavci bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Kosmy a Damiána v nástavci bočního oltáře Panny Marie Bolestné (oba 1732) a mariánský obraz z provizorního hlavního oltáře (1734) v kostele sv. Mořice v Olomouci – mariánský obraz se nezachoval 1734, 1741, 1743 – oltářní obrazy Modlící se sv. Jan Nepomucký (1734), Sen sv. Josefa (1741), sv. Anny Samotřetí (1743), a Zvěstování Panně Marii v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Holešově, obraz sv. Anny pochází z kostela sv. Anny, obraz Zvěstování namaloval v Handkeho dílně Josef Pilznáhled|Svatá Anna Samotřetí, farní kostel v Holešově (1743) 1735 – oltářní obrazy Vidění sv. Norberta a sv. Augustina s Pannou Marií a Ježíškem a v kostele sv. Vavřince ve Štěpánově, provenience obrazů není původní 1736 a 1743–1747 – fresková výzdoba kaple sv. Stanislava s obrazem Anděla Strážce (1736) a Loretánské kaple (1743–1747) v katedrále sv. Václava v Olomouci 1738 – hlavní oltářní obraz Stětí sv. Kateřiny a obraz Nejsvětější Trojice v nástavci v kostele sv. Kateřiny v Rešově, obrazy pocházejí z oltáře katedrály sv. Václava v Olomouci kolem 1739 – obraz sv. Alžběta se sv. Zachariášem a sv. Janem Křtitelem na stropě sálu fary v Dolanech
Výzdoba kláštera ve Šternberku 1719–1750 – fresková a obrazová výzdoba kláštera augustiniánů ve Šternberku 1719 – 14 oválných obrazů Čtrnácti sv. pomocníků – zachováno 12, velké obrazy 12 světců – zachováno 6 1728 – fresková výzdoba refektáře – nezachováno kolem 1728 – fresková výzdoba sálu proboštství – Oslava Panny Marie a alegorie Ročních dob v okenních špaletách v tzv. Klenotnici 1736–1737 (27. listopadu 1736–6. ledna1737) – fresková výzdoba letohrádku v klášterní zahradě na téma Píseň písní a portréty zakladatelů (zbořen 1834) – nezachováno kolem 1740 – obraz Svaté Příbuzenstvo 1744–1745 – 7 alegorických obrazů augustiniánských ctností pro děkanství – nezachováno 1744–1745 (14. července 1744–24. srpna 1745) – fresková výzdoba schodiště na téma Panna Marie Ochranitelka augustiniánů – nezachováno 1744 – fresková výzdoba sálů děkanství – Povolání Natanaela s křesťanskými ctnostmi v rozích a podobiznami zakladatelů Alberta a Petra ze Šternberka, kardinální ctnosti ve špaletách oken, spolupráce s Josefem I. Sadlerem, světci v okenních špaletách dalších místností 1746 – obraz Vize sv. Jeronýma z kaple starého klášterního kostela 1746 – obrazy Boží prozřetelnost se světadíly – nezachováno, Klanění tří králů, portréty proboštů Patrika V. Lehmana, Patrika J. Meixnera, Václava a Mikuláše II. Veleka a portréty Alberta ze Šternberka a Petra ze Šternberka – všechny určené do letního refektáře 1747 (22. leden–duben) – fresková výzdoba letního refektáře a malé jídelny, spolupráce s Josefem Grabenbauerem a obrazy klášterních statků Výšovice a Babice – nezachováno 1748 (srpen–říjen) – fresková výzdoba zimního refektáře na téma Hostina Beránkova a osm Blahoslavenství, spolupráce s Josefem Grabenbauerem– nezachováno 1749 – osm oválných obrazů doktorů církve pro knihovnu – nezachováno 1750 (1. duben–17. červen) – fresková výzdoba knihovny – nezachováno 1768 – obrazy sv. Oldegaria a sv. Clevaria?
1742–1743 a 1745 – fresková výzdoba kaplí zámku ve Velkých Losinách – Oslava Jména Ježíš ve velké kapli (1742–1743) a Oslava Jména Panny Marie v malé kapli (před 1745) 1743 – hlavní oltářní obraz Vidění sv. Jiří v kostele sv. Jiří v Pivíně – přemalováno