náhled|vpravo|Jeho starší bratr Josef Gemrot náhled|vpravo|Vlevo Josef Adam a vpravo Fridolín Gemrot – osádka jednoho z letounů 68. noční stíhací perutě RAF
Fridolín Gemrot (2. listopadu 1918 Rychvald – 6. ledna 1990 Ostrava) byl za druhé světové války příslušníkem československého zahraničního odboje ve Francii a ve Velké Británii u 68. noční stíhací perutě RAF.
Život Rodinný původ Fridolín Gemrot se narodil 2. listopadu 1918 v Rychvaldě na Karvinsku do rodiny Jana a Anny Gemrotových. Jeho otec pracoval na velkostatku v Rychvaldě a rodina měla celkem pět dětí (Fridolín měl 2 bratry a 2 sestry). Jeden z jeho bratrů pracoval jako hajný na velkostatku v Rychvaldě, druhý z jeho bratrů byl Josef Gemrot. Fridolín absolvoval 5 tříd obecné školy a 4 třídy školy měšťanské. Poté pracoval nejprve rovněž na velkostatku, ale později pak jako dělník v koksovně u jámy Ignát v Ostravě-Mariánských Horách.
Odchod do zahraničí Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska a nastolení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) se Fridolín a Josef Gemrotovi rozhodli odejít do zahraničí. Dne 21. června 1939 přešli v úseku Rychvald–Heřmanice (dnes Ostrava–Heřmanice) hranice do Polska s cílem vstoupit tam do formující se zahraniční vojenské jednotky. V Polsku se dostali na československý konzulát v Krakově a odtud do sběrného tábora v Malých Bronowicích. Zde vstoupili do francouzské Cizinecké legie, následně byli transportováni lodí do Francie a koncem července 1939 byli odveleni na výcvik k posádce v Africe. V polovině srpna 1939 byli Josef a Fridolín Gemrotovi (spolu s dalšími Čechoslováky) odveleni k 1. pluku francouzské cizinecké legie do alžírského Ain El Hadjaru. Odsud se po čase přesunuli na sever do asi deset kilometrů vzdálené lokality Saida ležící na úpatí pohoří Atlas. Tady se počátkem září 1939 dozvěděli o zahájení druhé světové války.
Ve Francii a začátky v Británii Po vypuknutí druhé světové války (po 1. září 1939) byli převeleni zpět do Francie a vyvázáni ze závazku k francouzské Cizinecké legii. Po přesunu do Francie vstoupili 26. září 1939 v Agde do řad příslušníků československé zahraniční armády. Fridolín Gemrot absolvoval radiotelegrafický kurz a v lednu 1940 jej zařadili do československé pěší jednotky ve Francii. Po pádu Francie pod náporem hitlerovského Německa byl Fridolín evakuován do Anglie. Tady chtěl on i jeho bratr Josef Gemrot vstoupit do služby u letectva. Josefa Gemrota sice nevzali (důvodem byl vysoký věk), ale Fridolín byl (díky absolvovanému radiotelegrafickému kurzu ve Francii) přijat dne 21. září 1940 do řad čs. příslušníků britského královského letectva (RAF) a odeslán do školy pro radiotelegrafisty. V dubnu 1941 prošel střeleckým výcvikem ve 4. střelecké a bombardovací škole ve Skotsku, byl přeložen k náhradní a výcvikové jednotce československého letectva a následně jej pak převeleli do 68. noční stíhací perutě RAF (Royal Air Force).
Služba u RAF Fridolín Gemrot působil jako radarový operátor na víceúčelových dvoumotorových těžkých nočních sthacích letounech typu Bristol Beaufighter (létal na stroji s trupovým označením WM-G) a u 68. noční perutě. Spolu s pilotem rotným (F/Sgt = Flight Sergeant) Josefem Adamem se stali známými svými bojovými úspěchy v rámci 68. perutě. V noci ze 7. na 8. srpna 1942 s velkou mírou pravděpodobnosti sestřelili nad Cambridge německý bombardér Dornier Do 217. V noci ze 17. na 18. srpna 1943 prokazatelně sestřelili (během nepřátelského náletu na Lincoln) v průběhu několika málo minut dva německé bombardéry Dornier Do 217. Jejich vlastní letoun se na domovskou základnu vrátil s proraženou náběžnou hranou levého křídla poškozeného odlétávajícími troskami sestřeleného nepřátelského stroje.).
Po nařízeném operačním odpočinku – dovolené (od listopadu 1943 do 15. května 1944) – se do aktivní služby a bojové činnosti zapojila dvojice J. Adam a F. Gemrot v květnu 1944. V té době proběhlo i přezbrojení 68. perutě a dvojice dále létala na dvoumotorovém víceúčelovém lehkém bombardéru de Havilland DH.98 Mosquito („Komár“). V noci 30. července 1944 odstartovali ze základny Castle Camps u Cambridge a na letounu typu Mosqito NF XVII (WM-A) zneškodnili a poslali do vod Severního moře německou bezpilotní letounovou střelu V-1.
Fridolín Gemrot plnil operační úkoly až do 20. dubna 1945, kdy byla zrušena 68. peruť. Následně byl převelen ze svého posledního válečného působiště v Church Fenton u Yorku k náhradní a výcvikové jednotce československého letectva, kde se dočkal konce druhé světové války.
Po skončení druhé světové války Po skončení druhé světové války a návratu do Československa odešel rotmistr letectva Fridolín Germot v listopadu 1945 od armády do zálohy a pracoval u civilních Československých aerolinií (ČSA) jako navigátor a palubní radiotelegrafista. Podobně jako stovky dalších letců z povolání, kteří bojovali na západní frontě, se však i on stal po komunistickém převratu v roce 1948 nepohodlným pro nastupující nový totalitní režim. V roce 1950 byl z ČSA z politických důvodů propuštěn a později nastoupil (v dělnické profesi) mimo jiné k podniku Uranové doly Jáchymov. Od roku 1959 až do svého odchodu do starobního důchodu (v roce 1974) pracoval (jako pomocná síla) na dolech OKR (Ostravsko-Karvinský revír) v Hrušově a Paskově.).
Závěr Fridolín Gemrot obdržel (za své bojové zásluhy a hrdinství) několik československých a britských vojenských vyznamenání. Z těch československých například: 60px|Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 (obdržel jej celkem 3x); 60px|Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (obdržel ji celkem 5x); 60px|Československá medaile za zásluhy Československá medaile za zásluhy I. stupně; 60px|Pamětní medaile československé armády v zahraničí (Francie) Pamětní medaile československé armády v zahraničí Francie 60px|Pamětní medaile československé armády v zahraničí (Velká Británie) Pamětní medaile československé armády v zahraničí Velká Británie
Fridoilín Gemrot zemřel nedlouho po pádu komunistického režimu v Československu dne 6. ledna 1990 v Ostravě a je pochován na hřbitově v Ostravě–Hrabové. Plné morální satisfakce se dočkal až posmrtně, kdy byl v rámci porevolučních rehabilitací (po 17. listopadu 1989) povýšen do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě.
Připomínky Pamětní deska v Rychvaldu Jeho jméno je dodnes připomínáno na pamětní desce věnované památce na příslušníky zahraničního odboje v jeho rodném Rychvaldu. Pamětní deska se původně nacházela v Rychvaldu na ulici Mírová ale později byla přemístěna do ulice Orlovská. Na pamětní desce je nápis: „Pamětní deska / příslušníkům zahraničního odboje / ve Velké Británii v letech 1939-1945 / GEMROT JOSEF *1911 +1955 / GEMROT FRIDOLÍN *1918 +1990 / BOGUMSKÝ BEDŘICH *1915 +1998 / NEZAPOMENEME.“ Pamětní deska v Ostravě (Hrabová) V Ostravě v parku naproti vchodu na radnici ÚMOb Ostrava-Hrabová (přibližně na adrese: Bažanova 174/4, 720 00 Ostrava–Hrabová, Česko) byla dne 10. září 2022 odhalena pamětní deska věnovaná Fridolínu Gemrotovi. Pamětní desku nechal zhotovit a instalovat Spolek na podporu válečných veteránů, z.s. Na pamětní desce je následující nápis: „plk. i. m., W/O / FRIDOLÍN GEMROT // narozen *2. 11. 1918 Rychvald / úmrtí +6. 1. 1990 Ostrava // radaroperátor / 68. noční stíhací perť / Royal Air Force // Nikdy nezapomeneme CZF“.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Josef Gemrot Externí odkazy
Kategorie:Narození 2. listopadu Kategorie:Narození v roce 1918 Kategorie:Narození v Rychvaldu Kategorie:Příslušníci francouzské cizinecké legie Kategorie:Příslušníci československých perutí v RAF Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí Kategorie:Úmrtí 6. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1990 Kategorie:Úmrtí v Ostravě Kategorie:Muži Kategorie:Příslušníci 68. perutě RAF