Gröde (severofríštinou di Grööe, dolnoněmecky Grööd) je ostrov typu hallig v severofríských ostrovech. Leží u pobřeží Šlesvicka-Holštýnska v Severním moři a vznikl spojením dvou halligů okolo roku 1900 v rámci prací na ochraně pobřeží. Na severu je to bývalý hallig Appelland (severofríštinou Åpellöön nebo Aapellöön) a na jihu vlastní hallig Gröde. Hranici mezi nimi stále vyznačuje přílivový kanál probíhající od jihozápadu k severovýchodu. Společně se sousedním neobydleným halligem Habel, který leží východně a není obydlen, tvoří obec Gröde.
Osídlení Před ztrátou půdy během bouřkových přílivů ostrov chrání kamenné opevnění, které jej téměř celý obepíná. V průběhu roku je s výjimkou dvou vyvýšených pahorků (warftů) průměrně dvacet až třicetkrát zaplaven. Warfty slouží jako sídla místních obyvatel. Na Knudtswarftu stojí čtyři obytné domy. Kirchwarft je o něco menší a nachází se na něm ostrovní škola, kostel a byt učitele. S nadmořskou výškou 4,3 m představuje nejvyšší bod ostrova. Škola i byt učitele jsou od roku 2012 nevyužívané. Oba pahorky jsou obklopeny prstencovými hrázemi, které jim umožňují odolat bouřkovým přílivům. Stejně jako u všech halligů je každý obytný dům vybaven chráněnou místností v prvním patře, kterou podpírají čtyři betonové sloupy ukotvené zhruba čtyři metry hluboko v půdě pahorku. Na pahorku Knudtswarft stojí čtyři zemědělské usedlosti. Obyvatelé při obnově ostrova po povodni v roce 1962 úspěšně prosadili, aby tyto budovy měly doškové střechy, což bylo v rozporu s praxí na ostatních ostrovech tohoto typu, avšak se souhlasem úřadů. Mezi budovami na pahorku Knudtswarft se nachází malý rybníček se sladkou vodou (). Na pahorku Kirchwarft se hřbitov rozkládá vedle budovy, která pod jednou střechou sdružuje kostel a školu. Využívání školy závisí na tom, zda na ostrově žijí děti školou povinné. Kostel, umístěný v západní části budovy, pochází z roku 1779 a je v pořadí sedmou církevní stavbou na ostrově od katastrofální povodně zvané Mandränke (Velké utonutí lidí) v roce 1362. Druhá svatyně na ostrově musela být v roce 1615 rozebrána a znovu postavena dále ve vnitrozemí. Tato stavba byla znovu zničena během ledové povodně v roce 1625 a neobstála ani při Burchardově povodni v roce 1634. Další škody utrpěla během bouřkového přílivu v roce 1717 a následně byla v roce 1721 rozebrána. Při únorové povodni v roce 1825 se zřítila západní stěna, štít a dvě části střechy. I současný kostel by byl zničen bouřkovými přílivy, nebýt státního zásahu v roce 1899, který tomu zabránil zpevněním celého pobřeží ostrova proti další erozi. Interiér kostela zdobí renesanční oltář z roku 1592, kazatelna z konce 18. století a křtitelnice z roku 1705. Pozůstatkem dřívějšího kostela je triumfální kříž pocházející z doby kolem roku 1500. Pastor za účelem vedení bohoslužeb dojíždí z ostrova Langeneß. Lokalita Neu-Peterswarft, která se nachází na cestě k přístavišti a byla zničena koncem 19. století, slouží v současnosti jako sklad stavebního materiálu.
Historie V minulosti byl ostrov stejně jako sousední halligy Appelland a Habel součástí oblasti Uthland, osídlené Severními Frísy. Tyto ostrovy byly od pevniny odděleny bouřkovými přílivy a následně přicházely o půdu v důsledku dalších záplav a mořských proudů. Během Burchardovy povodně v roce 1634 zahynul na těchto třech ostrovech jeden člověk. Před únorovou povodní v roce 1825 stálo na třech tehdy ještě samostatných ostrovech celkem 23 domů a 8 z nich bylo zničeno. Zničen byl rovněž jeden ze tří warftů na ostrově Gröde. V roce 1825 měl ostrov Gröde 90 obyvatel, avšak do roku 1874 tento počet klesl na polovinu. Na počátku 20. století se Gröde spojil se severněji položeným Appellandem poté, co byl přílivový kanál mezi nimi přehrazen hrází vybudovanou v rámci protipovodňové ochrany. Ostrov Gröde, který až do druhé šlesvické války v roce 1864 náležel k dánskému Šlesvickému vévodství, se následně stal součástí Pruska (a tím i Německa). Bouřkové přílivy v letech 1962 a 1976 způsobily značné škody na budovách a dvou umělých vyvýšeninách na ostrově Gröde, avšak nedošlo k žádným ztrátám na životech. V roce 1962 voda vnikla do budov a mnohé z nich zničila. Utonul dobytek a zásoby pitné i užitkové vody byly znehodnoceny solí, čímž se staly nepoužitelnými. V roce 1976 voda opět zaplavila fething i cisterny na sladkou vodu na ostrově a poničila obydlí, přičemž hladina vody dosahovala místy výšky až 1,30 m. Selhaly systémy vytápění na topný olej a na několik dní došlo k přerušení dodávek elektřiny.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ostrovy Německa v Severním moři Kategorie:Ostrovy Šlesvicka-Holštýnska Kategorie:Geografie zemského okresu Severní Frísko Kategorie:Ostrovy Fríských ostrovů Kategorie:Halligy