Povodeň v Nepálu a Tibetu v roce 2026 byla ničivá přívalová povodeň s velkým množstvím sedimentů, hornin a ledu, která zasáhla ráno 26. srpna 2026 údolí řek Bhótekosí a Trišuli na území Nepálu a částečně také v Tibetu. Katastrofu pravděpodobně vyvolalo odtržení a následný kolaps části ledovce na severním svahu hory Langtang Lirung v Himálaji. Odtržená masa se zřítila do údolí, zablokovala tok řeky Lhende a vytvořila přirozenou hráz. Po jejím protržení se uvolnila mohutná masa vody, ledu, hornin a sedimentů, která se rychle šířila po proudu a způsobila rozsáhlé škody.

Jako první byl zasažen hraniční přechod Kjidrong–Rasuvágadhí na čínsko-nepálské hranici a následně povodeň zasáhla desítky sídel podél 72 km dlouhého úseku řeky Trišuli v Nepálu. V Nepálu bylo potvrzeno nejméně 1 114 mrtvých a 3 916 pohřešovaných, dalších 16 mrtvých a 546 pohřešovaných bylo zaznamenáno v Tibetu. Povodeň odnesla těla některých obětí až 240 km daleko do sousední Indie. Úřady vydaly povodňová varování pro obce podél řek v okresech Rasuwa, Nuwakot, Dhading, Gorkha a Chitwan. Událost způsobila otřes o síle Ms 5,2, který zaznamenaly seismometry po celém světě.

Souvislosti Geografie a historie Do řeky Trišuli se vlévá řeka Lhende Khola (známá také jako řeka Lende nebo Donglin Tsangpo v tibetštině), která pramení v okrese Kjidrong v Tibetské autonomní oblasti a teprve poté vstupuje na území Nepálu. Dále protéká vesnicí Dhunche a po proudu od něj tvoří součást povodí řeky Trišuli.

K náhlým povodním a sesuvům půdy došlo v okolí čínsko-nepálského hraničního přechodu Kjidrong, strategického hraničního přechodu spojujícího nepálský okres Rasuwa a okres Kjidrong. Přechod zaznamenával každý den velký provoz související s obchodem a cestovním ruchem, zejména s poutními zájezdy na horu Kailás, svaté místo v bönismu, buddhismu, hinduismu a džinismu.

Od roku 1900 došlo v blízkosti hranice mezi Nepálem a Čínou k desítkám povodní. V roce 2015 došlo v oblasti Langtangu k rozsáhlým sesuvům půdy a kolapsům ledovců v důsledku nepálských zemětřesení v v dubnu a květnu. Sesuv v údolí Langtang zničil a zasypal několik vesnic a zahynulo při něm přes 350 lidí. Povodeň v červenci 2025, způsobená protržením ledovcového jezera, smetla most na hraničním přechodu.

Globální oteplování Globální oteplování přispívá k tání permafrostu, což zase zvyšuje pravděpodobnost kolapsů ledovců. Alton C. Byers, vedoucí vědecký pracovník Ústavu pro arktický a alpský výzkum na Univerzitě v Coloradu v Boulderu, uvedl: „Permafrost byl po tisíciletí kryosférickým pojivem, které drželo pohromadě skálu, led a ledovce, a nyní se nám hromadí důkazy o tom, že je oslabován oteplovacími trendy.“

Někteří vědci tuto katastrofu přímo nepřisuzovali klimatickým změnám a poukazovali na bezprostřednější příčiny. Jiní vědci však poznamenali, že klimatické změny pravděpodobně zvýšily pravděpodobnost výskytu této události. Nepálský ministr zahraničí Šisir Khanal vyzval k posílení globální reakce na změnu klimatu a uvedl, že Nepál nese neúměrně velký podíl jejích důsledků.

Systémy včasného varování Čínští a nepálští vědci již řadu let provozují systém včasného varování před bleskovými povodněmi, jemuž deník South China Morning Post přisuzuje zásluhu za to, že se daří trvale předcházet obětem na životech. Tento systém se však ukázal jako neschopný včas odhalit katastrofu z srpna 2026, jelikož snímače hladiny vody byly optimalizovány pro detekci monzunových povodní nebo celoročních záplav. Monitorovací stanice na horním toku v Nepálu byly smeteny povodní dříve, než stačily odeslat varování. Vedoucí výzkumný pracovník Stimsonova centra poznamenal, že postižená oblast představovala „slepé místo“ v monitorování, kterému geologové věnovali jen malou pozornost.

Příčina Úřady dosud neurčily definitivní příčinu povodně, jelikož v době události bylo jasné počasí. Nepálský ministr zahraničí Šisir Khanal zpočátku uvedl, že zemětřesení vyvolalo lavinu, která způsobila povodeň. Pozdější analýza provedená Geologickou službou Spojených států (USGS) však naznačila, že seismický signál nepředcházel sesuvu, ale byl spíše vyvolán samotným sesuvem, což znamená, že se nejednalo o tektonické zemětřesení.

Seismická událost o síle Ms 5,2 nastala v 2.52 UTC (8.37 NPT, 4.52 SELČ ) a její epicentrum se nacházelo těsně severně od hory Langtang Lirung v národním parku Langtang. Analýza dlouhých seismických vln provedená USGS však prokázala, že tyto vlny odpovídaly sesuvu ledovce, nikoli zemětřesení. Helmholtzovo centrum pro geovědy (GFZ) v německém Postupimi zaznamenalo událost o síle Mw 5,7, která odpovídala sesuvu půdy, a to s časovým údajem shodným s údajem USGS.

Tři hodiny po prvním sesuvu identifikovala USGS na základě analýzy nízkofrekvenčních seismických vln druhý sesuv půdy. Druhý sesuv byl zaznamenán jako seismická událost o síle Ms 4,2.

Sedm minut po seizmické události zachytila bezpečnostní kamera povodňovou vodu, která zničila hraniční přechod Kjidrong. Rozsah a rychlost povodně byly tak velké, že podle hlavní hypotézy geomorfologů se zřítila část bezejmenného ledovce z výšky několika tisíc metrů a v důsledku rychlosti a tření při nárazu se roztavila. Tající voda a kameny poté odklonily tok řeky v údolí.

náhled|Za bezprostřední příčinu povodní je obecně považován sesuv ledovce na severní stěně hory Langtang Lirung v národním parku Langtang v Nepálu (pohled z jihovýchodu). Téměř okamžitě po zaznamenání seismických vln se objevily náznaky silného proudění vody. Kombinace těchto dvou téměř souběžných signálů a analýza prvních satelitních snímků vedly výzkumníky k závěru, že ledovec nacházející se přibližně 64 km severně od hlavního města Nepálu Káthmándú a asi 15 km východně od místa, kde byla povodeň poprvé zaznamenána, o šířce 600 m, mohl spadnout o 1 200 m, a to v rámci jevu známého jako kolaps ledovce (nazývaného také ledová lavina). Podle Daniela Shugara, geologa z Univerzity v Calgary v Kanadě, který po události vyhodnotil satelitní snímky, se z hory odlomil ledovec a spadl 1 kilometr do údolí pod ním.

Shugar uvedl, že podle prvotní analýzy satelitních snímků se kus ledu o rozloze 0,2 km² propadl svisle asi o 1,2 km. Řekl, že spodní část ledovce se odlomila v nadmořské výšce přibližně 5 200 m a zřítila se na dno údolí asi o 1 200 m níže.

Satelitní snímky a seismologické údaje potvrzují, že došlo ke zřícení ledovce, což je pravděpodobně důsledkem destabilizace způsobené tektonickým zdvihem a oteplováním klimatu. Ve srovnání s GLOFy jsou povodně způsobené zřícením ledovců v této oblasti méně časté, ale ničivější. Předpokládá se, že zřícený ledovcový materiál pocházel z nadmořské výšky 5 200–5 400 m a měl objem přibližně 100–200 milionů m³ (0,1–0,2 km³). Následně se pohyboval severozápadním směrem, než se stočil na západ. Naplaveniny a trosky se rozlily až asi 100 km po proudu.

Riziko druhé povodně Po zřícení ledovce vznikla dvě sesuvová jezera. Dne 27. srpna čínské úřady varovaly, že se v blízkosti soutoku řek Chhochen Khola a Purepu Tsangpo vytvořilo jedno z jezer o objemu 2 000 000 m³, a dodaly, že vzhledem k očekávanému přítoku vody ve výši 3 000 000 m³ do 30. srpna. Jezero se 28. srpna mírně přelilo, což vedlo čínské úřady k dočasnému pozastavení záchranných operací a varování před možností dalších záplav. Jezero za přehradou se pomalu vyprazdňovalo a k 30. srpnu bylo již z velké části prázdné. Druhé jezero se nacházelo ve vysoké nadmořské výšce, nedaleko místa, kde se zřítil ledovec. Varování před povodněmi byla vydána 30. srpna poté, co čínské úřady ohlásily zvýšený průtok vody v horním toku.

Oběti

Podle nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení v Nepálu zahynulo nejméně 1 114 lidí, 1 473 bylo zraněno, 11 814 lidí bylo zachráněno a 3 916 je pohřešováno. Dalších 16 mrtvých a 546 pohřešovaných bylo zaznamenáno v Tibetu. K 31. srpnu 2026 bylo mezi pohřešovanými 592 cizích státních příslušníků.

Mezi pohřešovanými je 288 indických státních příslušníků, 127 nepálských turistů, 90 Američanů, 53 Ukrajinců, 51 Malajců, 35 Australanů a 33 britských státních příslušníků (k 26. srpnu 2026). Čínské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že v Nepálu je pohřešováno téměř 100 čínských občanů. Australský ministr zahraničí uvedl, že nejméně 34 z pohřešovaných jsou poutníci. Skupina 77 poutníků z nadace Isha Foundation, složená z 19 různých národností a směřující do Tibetu, se během náhlé povodně nacházela na hraničním přechodu Kjidrong. Kanadská vláda oznámila, že je pohřešováno 32 jejich občanů. Jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že se pohřešuje 9 občanů pracujících na stavbě vodní elektrárny. Lotyšské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že je pohřešováno 33 Lotyšů. Jako pohřešovaní byli nahlášeni nejméně 28 policistů, 13 příslušníků ozbrojených policejních sil, 44 příslušníků nepálské armády, 15 zaměstnanců celního úřadu a 4 zaměstnanci imigračního úřadu. Asociace nezávislých výrobců elektřiny v Nepálu uvedla, že pohřešovaných je také 934 osob zapojených do 11 vodních elektráren.

Čínská ústřední televize uvedla, že v Tibetu zemřelo 16 lidí a 546 je pohřešováno, z toho 261 cizinců.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce odhadla, že povodně postihly 93 000 lidí. Povodeň odnesla těla některých obětí až 240 km daleko, přičemž těla byla nalezena až v okrese Nawalparasi v Nepálu a v okresech Kušinagar a Maharajganj v indickém státě Uttarpradéš.

Několik dní po katastrofě byl ředitel školy Rajendra Dawadi oceněn za evakuaci 900 dětí ze střední školy Tribhuvan Trishuli v okrese Nuwakot, a to deset minut před náhlou povodní. Obdržel čtyři varování z různých zdrojů, včetně jednoho z města Betrawati, které leží proti proudu od školy.

Škody thumbtime=49|náhled|Satelitní snímky před povodní a po ní. Vlevo řeka Trišuli (Bhotekoši), nahoře Lhende Khola, vpravo nahoře Chhochen Khola, uprostřed vpravo pravděpodobný ledovcový sráz, vpravo dole Langtang Lirung. Odhaduje se, že vzniklé nánosy se pohybovaly rychlostí kolem 50 m/s (180 km/h). Asi 7 km po proudu řeky od místa sesuvu se na nepálské straně nacházejí zasažená místa až 800 m nad dnem údolí. Po povodni se v hlavní zóně katastrofy usadilo více než 1,5 m bahna.

Povodňová voda zasáhla osady až do výšky 80 metrů nad hladinou řeky. V Nepálu utrpěly rozsáhlé škody obytné oblasti i infrastruktura, včetně silnic.Povodněmi byly zasaženy okresy Rasuwa, Nuwakot, Dhading, Gorkha a Čitvan. V okrese Nuwakot se povodňová voda dostala do oblastí včetně Timure, Dhunche, Mailung, Syafrubesi, Betrawati, Trishuli a Devighat. Podle předběžného odhadu nepálské vlády způsobily povodně škody ve výši 200 miliard rupií. Ředitel odboru silniční dopravy Bijaya Jaishi uvedl, že podle prvotního odhadu byla poškozena silniční a mostní infrastruktura v hodnotě 15 miliard rupií, což se týkalo 41 mostů a 42 km silnic. Silnice spojující Syafrubesi a Rasuwagadhi, která je součástí koridoru Trishuli (NH42) a na níž probíhala rekonstrukce po škodách způsobených povodněmi v roce 2025, byla dále poškozena. Most vedoucí k Trišuli Bazaaru byl smeten vodou. Úsek dálkové silnice Prithvi z Baireni do Muglingu byl neprůjezdný až do 28. srpna, zatímco další úsek silnice mezi Muglingem a Káthmándú byl uzavřen kvůli erozi způsobené řekou Trišuli. Z domova bylo vysídleno přibližně 1 200 lidí z nejméně tří vesnic. Úřady venkovských obcí v obcích Gosaikunda a Uttargaya byly smeteny povodní. Ministr financí Swarnim Wagle varoval, že předběžné náklady na obnovu by mohly dosáhnout 762 miliard rupií (5 miliard dolarů).