Bartolomea Capitanio (13. ledna 1807, Lovere – 26. července 1833, tamtéž) byla italská římskokatolická řeholnice, spoluzakladatelka a členka kongregace Sester lásky z Lovere. Katolická církev ji uctívá jako světici.

Život vlevo|náhled|Její socha na katedrále Narození Panny Marie v Miláně Narodila se dne 13. ledna 1807 v Lovere jako nejstarší ze sedmi dětí obchodníka Modesta Capitania a jeho druhé manželky Cateriny Casnossi. Měla dva bratry a čtyři sestry. Všichni její sourozenci zemřeli jako kojenci kromě Camilly. Její otec podnikal s obilím a také provozoval malý obchod se zeleninou. Matka vychovávala své děti s velkou péčí a s hlubokou vírou. Její otec se brzy stal alkoholikem a doma býval agresivní.

Vzdělání jí bylo zajištěno v klášteře klarisek poté, co ji tam v roce 1818 poslala její matka. Rakouská vláda, která v té době ovládala severoitalský region, jí v roce 1822 po složení požadované zkoušky vydala učitelský diplom. V klášterní škole poté začala učit v prvním ročníku, ale 18. července 1824 ji opustila, aby se vrátila domů a učila na místní škole. Chtěla se sama stát klariskou, ale její rodiče s tím nesouhlasili, a tak se obrátili na svého duchovního vůdce, kněze Angela Bosia, s žádostí o radu. Čtení života sv. Aloysia Gonzagy ji osvítilo a inspirovalo a snažila se napodobovat jeho ctnosti. Po ukončení studií otevřela soukromou dívčí školu, kde povzbuzovala k pobožnosti „Šesti nedělí svatého Aloysia“, kterou papež Klement XII. schválil v roce 1739.

V roce 1824 se poprvé seznámila se sv. Vincenzou Gerosou, která také pocházela z Lovere. Obě se staly blízkými přítelkyněmi a společně založily nemocnici pro péči o chudé, kteří si nemohli dovolit lékařskou péči. Založila také spolu s ní novou ženskou řeholní kongregaci Sester lásky z Lovere. Biskup z Brescie povolil kněžím Angelovi Bosiovi a Rusticianu Barbogliovi koupit dům, ve kterém by mohla kongregace začít fungovat. Dne 21. listopadu 1832 složila se svojí společnicí za přítomnosti Bosia a Barboglia v kostele San Giorgio v Casa Gaia své řeholní sliby. Spolu s ní poté pokračovala v rozšiřování nové řeholní instituce. vlevo|náhled|Její hrobka v kostele Sante Bartolomea Capitanio e Vincenza Gerosa v Lovere Zemřela na tuberkulózu dne 26. července 1833 v Lovere. Její ostatky jsou uchovávány v kostele Sante Bartolomea Capitanio e Vincenza Gerosa v témže městě. Kongregace, kterou spoluzaložila, se po její smrti značně rozrostla o nové členky i řeholní domy v řadě zemí světa.

Úcta Její beatifikační proces započal dne 8. března 1866, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 6. ledna 1902 ji papež Lev XIII. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou.

Blahořečil ji papež Pius XI. 30. května 1926 v bazilice sv. Petra. Svatořečena byla spolu se svou společnicí Vincenzou Gerosou 18. května 1950 taktéž v bazilice sv. Petra papežem Piem XII.

Její památka je připomínána 26. července. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati

Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Italští svatí Kategorie:Italské řeholnice Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Narození 13. ledna Kategorie:Narození v Lombardii Kategorie:Úmrtí v roce 1833 Kategorie:Úmrtí 26. července Kategorie:Úmrtí v Lombardii Kategorie:Pohřbení v Lombardii Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Ženy