Bejlik Karesi nebo Karasi (osmansky قرا صـی, turecky Karesioğulları Beyliği) bylo drobné anatolské knížectví Karesiovců (turecky Karesioğulları), dynastie turkického původu, která vládla v Mýsii v severozápadní Anatolii (Malé Asii) v první polovině 14. století. Zakladatel dynastie Karesi Bej (podle jistého legendárního rodokmenu měli jeho předky snad být Danišmendovci) vyhlásil na tomto území samostatnost na seldžuckém Rúmském sultanátu za vlády Mesuda II., čímž vytvořil nezávislé knížectví, které bylo později zabráno Osmany. Podrobnosti tohoto záboru jsou rozporuplné a předmětem dohadů.
náhled|upright=0.7|vlevo|Karesiovské mince Po smrti Karesiho se dynastie rozdělila do dvou linií, které si rozdělily knížectví na dva samostatné emiráty. Jejich představitely byli Demir Chán a Jachši Chán. Je známo, že Demir napadl s loďstvem byzantské město Kyzikos a dále pořádal nájezdy na osady v Thrákii. V roce 1328 uzavřel příměří s byzantským císařem Andronikem III. (vládl 1328–1341). Roku 1333 se setkal s Ibn Battútou a zanechal u něj nelichotivý dojem. Poslední karesiovský vládce doložený byzantskými prameny Sulejman Bej byl ženatý s dcerou Jana Vatatzese a zasahoval do vnitřních sporů na území Byzantské říše. Dále se již byzantské prameny o Karesiovcích nezmiňují.
náhled|upright=0.7|vlevo|Karesi (šedá) spolu s dalšími bejliky na počátku 14. století Pozdější prameny z 15. století informují o tom, že po smrti Ajlana Beje jeden z jeho synů jménem Dursun uprchl na osmanský dvůr, kde nabídl sultánu Orhanovi I. (vládl 1323–1362) panství svého rodu. To tehdy připadlo jeho bratrovi, který ani nebyl mezi svými poddanými oblíben. Zdá se, že vidina snadného získání karesiovského panství motivovala osmanského sultána k anektování slabého bejliku. Dalším faktorem bylo možné dlouho trvající nepřátelství mezi Karesiovci a Osmany, které bylo podněcováno Byzancí. Osmanský stát byl ze všech tureckých knížectví nejvíc prosperující a expanzivní, proto se upadající Byzanc ve snaze oslabit Osmany snažila proti nim poštvat ostatní státečky Anatolie.
náhled|upright=0.6|vlevo|Postup Orhanova vojska bejlikem Karesi náhled|upright=0.7|vpravo|Karesiovská hrobka v Balıkesiru Podle osmanského historika Aşıkpaşazada z 15. století nabídl princ Dursun Orhanovi konkrétně města Balıkesir, Bergama a Edremit s výjimkou pobřežních osad na západě. Orhan se pak vydal s vojskem na západ a cestou dobýval města ovládaná křesťanskými vládci. Když potom Balıkesir padl do osmanských rukou, Ajlanův syn uprchl do Bergama a obyvatelé se rychle podřídili osmanské nadvládě, později se vzdal i tohoto města a byl převezen do Bursy, kde po dvou letech zemřel.
Po dobytí bejliku Karesi předal Orhan I. nově nabyté panství svému synovi Sulejmanovi jako tzv. timar.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Anatolské bejliky Kategorie:Zaniklé monarchie Asie Kategorie:Zaniklé státy Asie Kategorie:Středověké dějiny Turecka