Johann svobodný pán von Samonigg (21. prosince 1839 Šoštanj – 12. ledna 1915 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1859 u ženistů a zúčastnil se několika válek. Později byl důstojníkem generálního štábu, uplatnil se též jako pedagog a kartograf. Jako velitel vyšších jednotek strávil deset let na Moravě (Brno, Olomouc). V závěru kariéry zastával funkci generálního inspektora vojenského školství (1895–1898) a v roce 1898 odešel do penze v hodnosti polního zbrojmistra. V roce 1910 získal šlechtický titul barona.
Životopis náhled|vlevo|Plukovník Johann von Samonigg (1885) Pocházel ze Štýrska, narodil se v Schönsteinu (dnešní Šoštanj ve Slovinsku) jako syn Johanna (Ivana) Samonigga. Dětství strávil v Celji a Štýrském Hradci a v letech 1855–1859 studoval na ženijní akademii ve Znojmě. V roce 1859 vstoupil do armády v hodnosti poručíka u 6. ženijního praporu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1859; Vídeň, 1859; s. 329 dostupné online Ještě téhož roku se zúčastnil války se Sardinií a poté byl nadporučíkem u 1. ženijního pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 473 dostupné online V letech 1861–1863 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 56 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 501, 504 dostupné online a byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V roce 1866 byl povýšen na kapitána a jako štábní důstojník brigády se zúčastnil prusko-rakouské války. Bojoval v bitvách u České Skalice, Hradce Králové a Tovačova. V dalších letech byl důstojníkem štábu vrchního velení pro Štýrsko se sídlem ve Štýrském Hradci.Militär Schematismus des öasterreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 95 dostupné online V letech 1869–1873 působil jako pedagog na Válečné škole ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 25 dostupné online a v roce 1873 byl jako major převelen k 79. pěšímu pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 144, 157 dostupné online Jako podplukovník (1876) přešel znovu na generální štáb,Kais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 141 dostupné online kde měl v letech 1878–1881 na starost kartografický odbor.Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 86, 132, 153 dostupné online Po okupaci Bosny a Hercegoviny byl pověřen mapovým zpracováním nově přičleněných území.
V roce 1881 získal hodnost plukovníka s přidělením k zemskému velitelství v Haliči se sídlem ve Lvově.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 97, 129 dostupné online K datu 1. května 1885 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 23. pěší brigády v Krakově,Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 124 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1886; s. 35 dostupné online již v roce 1886 byl přeložen do Brna jako velitel 8. pěší brigády.Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 123 dostupné online V této funkci se v roce 1890 zúčastnil vojenských manévrů v Novém Jičíně.Galerie osobností Nového Jičína dostupné online Ke dni 1. května 1890 byl povýšen na polního podmaršála a stal se velitelem 5. pěší divize v Olomouci (1890–1895).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 298 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 95, 136 dostupné online Nakonec v letech 1895–1898 zastával nově zřízenou funkci generálního inspektora vojenského školství (General-Inspector der Militär-Erziehungs und Bildungs-Anstalten).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 80, 125 dostupné onlinePřehled velení rakousko-uherského vojenského školství 1848–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1896; s. 234 dostupné online K datu 1. května 1898 byl penzionován v hodnosti titulárního polního zbrojmistra,DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 77 dostupné onlineSeznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online později mimo aktivní službu získal ještě hodnost titulárního generála pěchoty.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 158 dostupné online
Po odchodu do výslužby se usadil ve Štýrském Hradci, kde se nadále angažoval ve veřejném životě, byl mimo jiné čestným členem Historické společnosti pro Štýrsko.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 21 dostupné online V roce 1909 se přestěhoval do Badenu, kde bydlel v domě na náměstí Pfarrplatz 5.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 24 dostupné online Nakonec žil ve VídniSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 149 dostupné online kde zemřel 12. ledna 1915 ve věku 75 let a byl pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Badenu, kde jsou pohřbeni i ostatní členové jeho rodiny.
V roce 1870 se oženil s Berthou Lachéze (1850–1923), s níž měl tři děti, dvě dcery a syna Arthura (1877–1954), který za první světové války dosáhl v armádě hodnosti rytmistra.
Tituly a ocenění náhled|vlevo|Nobilitační diplom na webu Rakouského státního archivu V roce 1881 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř (Ritter von Samonigg).Johann von Samonigg na webu novanobilitas.eu dostupné online Ve funkci generálního inspektora vojenského školství obdržel v roce 1897 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1897; s. 194 dostupné online Po odchodu do výslužby byl nakonec povýšen do stavu svobodných pánů (24. července 1910).ŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 392, 469 ISBN 978-80-86781-44-0Nobilitační diplom Johanna Samonigga na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1910; Štýrský Hradec, 1910; s. 26 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1881) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1884) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie)
Odkazy Reference
Externí odkazy Johann von Samonigg dostupné online Johann von Samonigg na webu slovenska-biografija.sl
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Narození 21. prosince Kategorie:Úmrtí 12. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Badenu (Dolní Rakousy) Kategorie:Muži