Sándor Nyiri ( Sándor János Nyíri de Székely, Alexander Johann Nyiri von Székely), (17. listopadu 1854 Székely – 5. května 1911 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik maďarské národnosti. Jako absolvent vojenských škol byl od mládí důstojníkem generálního štábu c. k. armády, sloužil u různých jednotek pěchoty, působil mimo jiné na ministerstvu války a v letech 1899–1903 byl velitelem vojenské akademie v Budapešti. V letech 1903–1905 zastával funkci ministra zeměbrany v uherské vládě a v závěru kariéry byl velitelem pěší divize ve Vídni (1906–1910). V roce 1907 byl povýšen na polního podmaršála, do roku 1910 byl též poslancem uherského sněmu.
Životopis náhled|vlevo|Generálmajor Sándor Nyíri (Das interessante Blatt, 1906) Pocházel z nižší uherské šlechty, narodil se do početné rodiny Jánose Nyiriho (1824–1907), měl devět sourozenců. V letech 1870–1874 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 66 dostupné online Do armády vstoupil v roce 1874 jako poručík k 68. pěšímu pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 215 dostupné online V roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny a v letech 1879–1881 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve Vídni.Die K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 114 dostupné online V hodnosti nadporučíka byl v roce 1881 zařazen do sboru důstojníků generálního štábu a byl přidělen k velení 31. pěší brigády v Brašově.Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 160 dostupné online V roce 1884 byl povýšen na kapitána a přeložen k diviznímu velitelství v Banja Luce.Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 161 dostupné online Krátce působil v kartografickém oddělení přímo na generálním štábuKais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 161 dostupné online a od roku 1889 byl znovu štábním důstojníkem u 68. pluku dislokovaného v té době v Budapešti.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 426 dostupné online
V roce 1891 byl povýšen na majora s přidělením k prezidiální kanceláři ministerstva válkySchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 178 dostupné online a v letech 1892–1895 byl pobočníkem ministra války Edmunda Krieghammera.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 221 dostupné online Mezitím byl v roce 1894 povýšen na podplukovníkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1894; s. 69, 109, 124 dostupné online a od roku 1895 byl zástupcem velitele 39. pěšího pluku v Debrecínu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 400 dostupné online V roce 1896 byl přeložen ke královské uherské zeměbraně a v letech 1896–1899 byl velitelem honvédského 3. pluku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 73 dostupné online V letech 1899–1903 zastával funkci velitele vojenské akademie Ludovika v BudapeštiPřehled velitelů vojenských škol c. k. armády 1848–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 197 dostupné online a mezitím k datu 1. května 1903 dosáhl hodnosti generálmajora.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 160 dostupné online
V listopadu 1903 byl v Tiszově vládě jmenován uherským ministrem zeměbranyČeskoslovenské dějiny v datech; Praha, 1987; s. 596 Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1903; s. 854 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 163 dostupné online a jako člen vlády byl v roce 1905 zvolen i do dolní komory uherského sněmu.Das interessante Blatt 22.2.1906; Vídeň, 1906; s. 6, 10–11 dostupné online Tiszův kabinet padl v červnu 1905 v důsledku vleklé politické krize a soustavného odporu opozice.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 359–360 Nyiri poté zastával v letech 1905–1906 funkci velitele oblastního velitelství uherské zeměbrany v Székesfehérváru.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 164 dostupné online V roce 1906 byl znovu povolán do Vídně, kde se stal velitelem 25. pěší divize (1906–1910),Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 123, 165 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 292 dostupné online a k datu 1. května 1907 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 128 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 123, 164 dostupné online Do roku 1910 byl také nadále uherským poslancem, na půdě parlamentu patřil k Liberální straně.Almanach uherského parlamentu 1905–1910; Budapešť, 1905; s. 352 dostupné online V roce 1910 byl ze zdravotních důvodů odvolán z postu velitele divize ve Vídni, kde pak obdržel čestnou hodnost nadporučíka uherské královské gardy.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 307 dostupné online V té době bylo jeho bydlištěm sídlo gardového velitelství v ulici Hofstallstraße 7 (dnešní Museumstraße).Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1911; Vídeň, 1911; s. 887 dostupné online
Zemřel po dlouhé nemoci ve Vídni 5. května 1911 ve věku 56 let.Nekrolog Sándora Nyiriho in: Wiener Salonblatt, 13.5.1911; Vídeň, 1911; s. 16 dostupné online
Tituly a ocenění Rodina užívala starý šlechtický titul platný pro Uherské království, Sándor získal v roce 1901 jeho potvrzení pro korunní země s predikátem von Székely odvozeným od názvu obce v severním Maďarsku, odkud rodina pocházela. Ve funkci ministra uherské zeměbrany obdržel v roce 1904 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1904; s. 221 dostupné online Během služby v armádě získal několik vyznamenání.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 110 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1895) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1899) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1901) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád lva a slunce III. třídy (Persie)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Alexander Nyíri in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Poslanci uherského sněmu Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Narození 17. listopadu Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Úmrtí 5. května Kategorie:Úmrtí v roce 1911 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži