Městské opevnění v Šumperku je torzovitě dochovaný pozdně gotický a renesanční fortifikační systém historického jádra města Šumperk. Jeho definitivní kamenná podoba vznikla v letech 1513–1520 za vlády Žerotínů. Opevnění tvořilo souvislý prstenec hradeb doplněný pěti baštami, dvěma branami a vodním příkopem, přičemž do celého systému byl přímo integrován i šumperský hrad (pozdější zámek), jenž plnil funkci vnitřní citadely. Do 21. století se dochovalo přibližně 450 metrů hradebního zdiva, které je chráněno jako kulturní památka.
Historie vlevo|náhled|upright|Listina Jiřího Tunkla z roku 1481 upravující práva a povinnosti poddaných Město Šumperk bylo založeno během vrcholné kolonizace ve druhé polovině 13. století, pravděpodobně mezi lety 1269–1276, na strategické obchodní stezce spojující Moravu se Slezskem. Od počátku bylo koncipováno jako opevněné, v raných fázích jeho existence však tvořila jeho ochranu pouze dřevěná palisáda doplněná dvojitým příkopem. V neklidném 15. století, konkrétně v období husitských válek kolem roku 1424, byla tato ochrana provizorně zesílena cihelnou zdí o výšce 8 stop a síle 2,5 stopy s pálenou krytinou. Existence lehčího typu opevnění je potvrzena ještě v listině z června 1481, ve které tehdejší majitel Jiří starší Tunkl z Brníčka a Zábřeha upravil povinnosti poddaných, kteří byli povinni měšťanům pomáhat s opravami příkopů a „pletením plotuov“ (palisád) okolo města. František Chupík odhaduje, že vodní příkopy byly nejspíše dva, přičemž je doloženo, že v jednom bylo umožněno lovit ryby.
Výrazný milník ve stavebním vývoji znamenal 24. duben 1513, kdy město postihl ničivý požár. Tomu už předcházela změna vrchnosti, když v roce 1493 Šumperk koupili Žerotínové a v roce 1507 jej získali do trvalého vlastnictví. Petr I. ze Žerotína po požáru inicioval výstavbu kamenného opevnění, které se stalo nejrozsáhlejší stavební akcí v dějinách města. Přístup do města byl pak nejspíše možný jen z východní strany Starou branou a až později přibyla na severní straně Nová brána. Franz Harrer datuje vznik Nové brány do roku 1520. V průběhu 16. století město pod ochranou hradeb prosperovalo a v roce 1562 se dokonce vykoupilo z poddanství, čímž získalo statut komorního královského města. K roku 1600 stálo uvnitř opevněného města 116 domů, zatímco na předměstích jich bylo již 131. Během třicetileté války však fortifikace utrpěla těžké škody; ačkoli zprvu nebyl Šumperk na hlavní linii vojskových tažení, v letech 1643 a 1646 jej poplenila Torstensonova švédská vojska, která po svém odchodu nařídila části hradeb strhnout a zakázala jejich opravu.
Vojenský význam hradeb zanikl v průběhu 18. století, na jehož konci, v roce 1797, město začalo rozprodávat bašty a brány do soukromých rukou pro hospodářské účely. Barbakan u Staré brány koupil ranhojič Ferdinand Pfleger za 151 zlatých, samotnou Starou bránu Johann Nepomuk Jesser (po jeho rodu následně zvána Jesserovou branou) za 41 zlatých a Novou bránu tkalcovský mistr Franz Wach za 151 zlatých. Na počátku 19. století byla ještě Stará brána klasicistně upravena a zvýšena, načež byla nazývána též Jesserovou věží. 19. století přineslo definitivní zánik uceleného hradebního okruhu. Již v roce 1820 bylo neúspěšně žádáno o zrušení a odprodej hradeb i příkopů. Až v letech 1850–1852 byly zasypány příkopy, čímž vznikl prostor pro založení valů a budoucí městskou výstavbu.
Hlavní městské brány byly strženy v letech 1860–1863; podnětem k jejich urychlené demolici byla plánovaná návštěva císaře Františka Josefa I., který městem projížděl 29. července 1860 do lázní Gräfenberg (Jeseník). Dne 7. března 1860 město s výpomocí továrníka Höniga vykoupilo Novou bránu za 630 zlatých a o měsíc později, 11. dubna, ji dalo zbořit. Dne 1. května téhož roku vykoupilo za 6000 zlatých i Starou bránu a již 8. května zahájilo její demolici spolu s výstavbou nového Jesserova domu. Vyjednávání o barbakanu však trvala déle, mělo muselo postavit jeho majiteli Aloisi Schubertovi nový dům a teprve pak, v roce 1863, bylo možno barbakan zbořit.
Popis náhled|Šumperk ve Stabilním katastru z roku 1834 bez bašt, ale se znatelným prstencem hradeb Hradební systém tvořil nepravidelný ovál o délce přibližně 900 metrů. Hlavní hradba byla vybudována z místního lomového kamene, především ruly, křemene a žuly, přičemž v horních partiích byla doplněna cihlovou nadezdívkou. Zdivo dosahovalo tloušťky 1,5 metru a v nejexponovanějších místech výšky 5 až 9 metrů.
Obranný perimetr doplňovalo pět polookrouhlých bašt s kuželovými střechami, z nichž největší v blízkosti zámku sloužila jako městské vězení. Franz Herrer uvádí lokace ostatních čtyř bašt takto: jedna na západní straně u Seidlových schodů (Seidelstiege) vedoucích z Hanácké ulice do parku k Okružní ulici (dokumentována na nástěnné malbě Ignáce Oderlitzkého v presbytáři šumperského kostela sv. Barbory), druhá na východní straně u dominikánského kláštera, poslední dvě patrně na severní straně naproti Bismarckovy třídy (Bismarckstrasse, pozdější Langrova) a v Lazebnické ulici (Badergasse, pozdější Polská).
Vstup do města zajišťovaly dvě hlavní brány. Východní, zvaná Stará či Jesserova, stála na konci Starobranské ulice a byla tvořena hranolovou věží s předsunutým barbakanem. Severní neboli Nová brána se nacházela v dnešní Lužickosrbské ulici a měla podobu masivní hranolové stavby s dlátkovou střechou. Celé opevnění vně obepínal vodní příkop, který byl široký nejméně 10 metrů a byl napájen vodou z Bratrušovského potoka. Archeologické nálezy z roku 2007 na náměstí Republiky potvrdily, že stěny příkopu byly zpevněny dřevěným bedněním.
Specifickou roli v systému hrál původně gotický šumperský hrad situovaný v jižní části opevnění. Tento objekt tvořil samostatnou fortifikační jednotku o rozměrech 72 × 40 metrů s hradbami silnými až 2 metry. Hrad byl od města oddělen vlastním příkopem (zasypán roku 1852) a v jeho nádvoří dominovala okrouhlá věž (bergfrit), zbořená patrně v roce 1805. Zámek disponoval i unikátní bránou s gotickým lomeným portálem a vpadlinou pro padací most, která umožňovala přímý výstup z hradu do předpolí městských hradeb a zanikla až v roce 1841. Upomínkou na vojenskou historii se stala kamenná dělová koule zazděná v severní hradbě zámku, pocházející ze švédského obléhání během třicetileté války.
Současný stav a památková ochrana Do 21. století se z městského opevnění dochovaly tři hradební úseky:
Severní úsek mezi ulicemi Langrova a Na Hradbách (parkově upraven). Jihozápadní úsek v Okružní ulici pod Kostelním náměstím, navazující na západní zámecké křídlo a vedoucí až k Seidlovým schodům. Jihovýchodní úsek za Slovanskou ulicí, pokračující od východního zámeckého křídla pod bývalým dominikánským klášterem.
V mnoha případech bylo hradební zdivo využito jako základová konstrukce pro mladší měšťanské domy. V úseku u zámku jsou v lícové straně hradby dosud viditelné pravoúhlé otvory po dřevěném lešení (tzv. kapsy) z počátku 16. století.
Městské opevnění je od 10. dubna 1964 chráněno jako kulturní památka (rejst. č. ÚSKP 24807/8-1274). Památková ochrana se vztahuje na zbytky kamenných hradeb v ulicích Hanácká, Kladská, Na Hradbách, Okružní, Sadová či u Kostelního náměstí. Od 22. září 1995 je opevnění navíc součástí plošně chráněné Městské památkové zóny Šumperk (rejst. č. ÚSKP 2200).
Město Šumperk koncem druhého desetiletí 21. století zahájilo postupné restaurování dochovaných úseků. Prvním se stal úsek v Okružní ulici, který byl v nejhorším stavu. V březnu 2022 došlo ke zřícení části zdi nad Langrovou ulicí a město oznámilo záměr opravy tohoto úseku ještě do konce téhož roku.
Symbol opevnění se dostal i do městského znaku v podobě dvojvěží městské brány uzavřené mřížovými hřebeny, stojícího na skále, spolu se dvěma písmeny F upomínajícími na císaře Ferdinand I. Habsburského, který městu znak udělil. Jelení paroh, doplněný císařským orlem, se používal již na konci 13. století.
V terénu města připomínají opevnění rovněž názvy některých ulic: Starobranská (dříve německy Altthorgasse) či Na Hradbách (Wallgasse), dnešní Lužickosrbská ulice vedoucí na sever k někdejší Nové bráně nesla dříve název Neuthorgasse (v překladu Novobranská), Sadová ulice vedoucí do Smetanových sadů se jmenovala Pförtelgasse (v překladu Branková).
Vojenskou historii opevnění připomínala v některých letech srpnová vzpomínková akce „Švédové před branami“.
Reference
Související články Městské opevnění (Mohelnice) Seznam kulturních památek v Šumperku
Literatura
Externí odkazy
Městské opevnění v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu Městské opevnění na webu Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Šumperk Kategorie:Dějiny Šumperku Kategorie:Stavby v Šumperku Kategorie:Kulturní památky v Šumperku