Salangana vodopádová (Hydrochous gigas) je pták z čeledi rorýsovitých z Malajsie a Indonésie. Vyniká schopností prolétávat ke svým hnízdům vodní clonou vodopádů.
Popis a způsob života Dosahuje délky 16 cm a váží průměrně 35 – 39 gramů. Jeho horní část těla je jednotně tmavě hnědá, zatímco spodní část těla je o něco světlejší. Zobák je široký kolem 3,1 mm, hluboký 3,3 mm a v průměru 7,4 mm dlouhý. Rozpětí křídel dosahuje 146,0 mm, délka běháku se pohybuje kolem 13,5 mm, délka ocasu kolem 58,2 mm.
Žije ve strmých horských deštných pralesích Malajského poloostrova a Velkých Sundských ostrovů. Jeho hnízdiště se výhradně vyskytuje na vodopádech. Celková populace tohoto druhu nebyla plně stanovena, ale předpokládá se, že lesy v jeho současném areálu rozšíření postupně mizí a degradují se, což může vést k poklesu jeho populace. Z tohoto důvodu organizace Bird Life International zařadila salanganu vodopádovou na Červený seznam ohrožených druhů IUCN jako téměř ohrožený druh.
Rorýsi vodopádoví jsou společenští, často se shromažďují ve skupinách o 60–80 jedincích. Živí se za letu hmyzem od komárů po velké brouky. Hnízda vytváří z peří, kořínků, mechu a slin. Materiál hnízd se homogenizuje v prostředí vodopádové mlhy. Vejce jsou tmavě bílá, s tenkými skořápkami a drsným povrchem. Snůška obsahuje jedno vejce, což poukazuje na účinnost unikátního způsobu ochrany snůšky. Taxonomie Tento druh objevil britský ornitolog Arthur Lennox Butler ve vnitrozemí Selangoru. Hartert druh popsal v roce 1901 pod vědeckým názvem Collocalia gigas. V roce 1970 britský ornitolog Richard Kendall Brooke salanganu vodopádovou zařadil do samostatného rodu Hydrochous, když v jeho názvu zohlednil vazbu druhu na vodní prostředí.
Evoluce chování Nízká snůška poukazuje na vysokou reprodukční účinnost hnízdění za stěnou vodopádů. Ta mohla vést k ustálení tohoto chování při postupném pronikání pod vodní stěnu ze stran vodopádů. Tak se předpokládá vývoj tohoto chování u amerických rorýsů (Cypseloidinae), především u rorýse černého (Cypseloides niger). Druhou možností je přizpůsobení rostoucí vodnosti říční sítě při změně klimatu. Podle prof. Reichholfa se toto chování v tropických oblastech vyvíjelo v pleistocénu při nižších průtocích, často za průhlednou vodní stěnou. Po změně ukončení ledových dob se ptáci mohli nárůstu průtoků přizpůsobit během desítek tisíců let. Toto vysvětlení zahrnuje tropické oblasti celé planety a je tedy použitelné i pro amerického rorýse zavalitého (Cypseloides senex), schopného překonávat stěny i těch nejmohutnějších vodopádů.
Reference
Související články Rorýsovití Hydrochous Rorýs černý Rorýs zavalitý
Kategorie:Rorýsovití