Hell-Bourg je vesnice v obci Salazie, která se nachází v horách ostrova Réunion na úpatí hor Piton d'Anchaing a Piton des Neiges. Pojmenována byla v roce 1841 na počest Anne Chrétiena Louise de Hell, který byl v polovině 19. století guvernérem ostrova. Ve vesnici se nachází mnoho domů z druhé poloviny 19. století, postavených bohatými plantážníky a obchodníky poblíž termálních lázní, které zanikly na začátku 20. století. Hell-Bourg nese ocenění Nejkrásnější vesnice Francie.
Dějiny V roce 1831 objevili Adrien Pignolet de Fresnes a Adam de Villiers při lovu divokých koz mezi náhorní plošinou Hell-Bourg a Îlet à Vidot prameny, jejichž léčebná hodnota byla rychle rozpoznána. První lázeňští návštěvníci byli ubytováni v doškových chatrčích.
Kolem termálních pramenů se v roce 1842 postupně rozvinula vesnice. Deset let po založení se stala součástí obce Salazie.
Termální lázně založené 13. července 1852 zažily vrchol aktivity v roce 1875. Bohaté vrstvy ostrovního pobřeží, přitahované termálními lázněmi Hell-Bourg, si také přišly užívat chladného vzduchu Cirque du Salazie. Postupně se rozvinul společenský život. Jsme svědky postupné výstavby a pronájmu vil (druhých rezidencí) a otevření kasina. Díky tomu se Hell-Bourg stal módním horským střediskem, které se 150 kreolskými domy získává městský vzhled.
Kvůli rostoucí termální aktivitě v Hell-Bourgu byla cesta prodloužena k pramenům. Po dlouhou dobu se buržoazie do termálních lázní dopravovala v nosičkách. Méně členitý terén než v Cilaosu však umožnil poměrně rychle se od tohoto dopravního prostředku odklonit a do Hell-Bourgu se dostat po silnici, která protíná Mare à Poule d'eau.
Po období rozkvětu následoval stav letargie způsobený nespokojeností velkých rodin z Réunionu a dělením majetku. Byly postaveny menší domy a ty větší byly opuštěny.
Od roku 1948 počet návštěvníků Hell-Bourgu začal prudce klesat. Termální prameny ztratily na atraktivnosti kvůli sníženému průtoku, teplotě a obsahu minerálů. Rychle se rozvíjející lázeňské letovisko Cilaos navíc vytvořilo vážnou konkurenci. Tropický cyklón z roku 1948 nakonec způsobil sesuv půdy v lázních a tím ukončil rozvoj tohoto letoviska.
Ztráta hlavního příjmu znamenala pozoruhodné zachování buržoazních kreolských domů z počátku 20. století.
Pamětihodnosti Ve vesnici Hell-Bourg se nachází mnoho kreolských domů z druhé poloviny 19. a počátku 20. století.
Jsou rozpoznatelné podle architektury typické pro danou dobu, s konstrukcí a zdmi ze dřeva pokrytými šindelem, místnostmi v řadě, zdobenou fasádou a doplněných krytou verandou.
Nejznámější v obci je Villa Folio, postavená v roce 1860 a od roku 1989 zapsána na seznamu historických památek. Nachází se zde také vila Barau a vila Lucilly, které pocházejí z konce 19. století, dům Morange ze 40. let 20. století s výhledem na vesnici, v němž sídlí Muzeum hudby a hudebních nástrojů Indického oceánu.
Kromě kreolských domů je zde hřbitov, otevřený v roce 1864 s hroby ozdobenými květinami v tradičním stylu. Je zde pohřben skotský básník William Falconer (1732–1770) nebo francouzský básník a místní rodák Auguste Lacaussade (1815–1897), jehož ostatky sem byly převezeny v roce 2006 ze hřbitova Montparnasse.
Dále se zde nachází bronzová socha od Francouze Carla Sarrabezollese s názvem L'Âme de la France (Duše Francie), která slouží jako válečný památník. Původně byla umístěna v centru městečka Salazie, ale dvakrát byla stržena. Nejprve pomocí dynamitu knězem, pobouřeným nahotou zobrazené ženské postavy, a poté cyklonem v roce 1948. Znovuobjevena byla náhodou během stavebních prací v roce 1968 a od roku 2004 je památkově chráněná.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nejkrásnější vesnice Francie Kategorie:Réunion