Loutkové divadlo feriálních osad bylo loutkové divadlo se sídlem v Plzni. Provozovalo svou činnost pro děti i dospělé v letech 1913–1935.
Historie
1913–1917 V roce 1911 založil v Plzni Spolek pro podporu chudé školní mládeže, fungující v letech 1903–1912, tzv. feriální (dobročinné) osady, které měly sloužit pro prázdninové pobyty zdravotně postižených a sociálně slabých dětí. Na tyto pobyty bylo třeba získávat finanční prostředky, proto bylo založeno Loutkové divadlo feriálních osad, jehož zahajovací představení Posvícení v Hudlicích se uskutečnilo 12. ledna 1913. Předtím vykonávala charitativní loutkářskou činnost v Plzni v letech 1902–1908 Vlastenecká společnost Kozáků. Divadlo zpočátku hrálo v tělocvičně školy "Nad Hamburkem", loutky vodili žáci měšťanské školy a studenti II. plzeňské reálky. Od roku 1914 se představení přesunula do Lidového sálu Měšťanské besedy a do divadla se zapojili zkušení ochotničtí herci. V témže roce se do Plzně přesunulo profesionální rodinné loutkové divadlo Karla Nováka a došlo ke spojení obou divadel. Novákovi dodali svůj soubor marionet, své nastudované hry a hlavně své profesionální loutkoherecké umění. Funkcionářka Dámského odboru českých feriálních osad a odborná učitelka Hana Kieswettrová se spolu s Karlem Kovalem a Františkem Ptáčkem ujala dramaturgie. Repertoár byl tvořen tradičními loutkářskými kusy, ke kterým se začaly připojovat upravené hry českých klasiků, např. Slepý mládenec od Josefa Kajetána Tyla nebo Lucerna Aloise Jiráska. Dospělým divákům, pro které se hrálo vždy v neděli, byly určeny nové hry s aktuálními politickými jinotaji, jako např. hra Cukr nad zlato. Loutkové divadlo feriálních osad se brzy stalo velmi populárním, již v sezoně 1916/1917 odehrálo 125 představení. Začala i úspěšná spolupráce s herci městského divadla (Ferencem Futuristou, Marií Rosůlkovou, Terezií Brzkovou, Františkem Kreuzmannem a dalšími).
1917–1929 V roce 1917 se k divadlu připojil výtvarník Josef Skupa, který se časem zapojil do herecké práce i do dramaturgie divadla. Ve válečných letech byly diváky nadšeně přijímány politické kabarety, ve kterých Kašpárek, vytvořený řezbářem Gustavem Noskem, vedený Ludvíkem Novákem a mluvený Josefem Skupou, symbolicky pochovával Rakousko-Uhersko. V poválečných letech byly pro dospělé diváky uváděny literární kabarety a v roce 1919 se objevila na scéně dadaisticky stylizovaná loutka Josefa Spejbla, kterého vyřezal Karel Nosek. Divadlo v této době působilo v Řemeslnické besedě. Velmi úspěšná byla série sedmnácti představení Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška (1923–1925). Loutku Švejka vytvořil Gustav Nosek, ten byl také autorem loutky Hurvínka v roce 1926. Karel Novák byl zastáncem tradičních loutkářských postupů a časem se jeho názory na repertoár se Skupovým přístupem začaly rozcházet. Nakonec došlo k tomu, že v roce 1927 rodina Novákových divadlo opustila a vydala se vlastní cestou. LDFO se zaměřilo na Skupovo autorské herectví podřízené specifickým potřebám loutek, zejména Spejbla a Hurvínka. Koncem dvacátých let bylo LDFO velmi populární, a to nejen v Plzni, vystupovalo v řadě českých měst a v roce 1929 se uskutečnil jediný zahraniční zájezd divadla s Tip top revuí do Francie.
1930–1935 Josef Skupa si v roce 1930 založil zájezdovou profesionální scénu Plzeňské loutkové divadlo prof. Skupy. Zpočátku s LDFO spolupracoval, podporoval jeho charitativní projekty, pak si do svého divadla převzal inscenace se Spejblem a Hurvínkem a v LDFO zůstal pouze jako čestný ředitel. Divadlo pokračovalo bez něj dál v inscenování pohádek pro děti, pro dospělé diváky byly na programu operety a nové revue začínajících autorů, např. Kaleidoskop revue autora Franka Weniga. Nejvýznamnějšími postavami LDFO byli v té době výtvarník a žák Josefa Skupy Jiří Trnka a loutkoherec a autor Jaroslav Kuncman. Uváděli revue inspirované poetikou Osvobozeného divadla, vytvořili originální postavy James a Plecko, které oslovovaly mladé publikum. Trnka využíval svou výtvarnou fantazii např. ve hrách Mořský pán či Nedělní radovánky. Po odchodu Jiřího Trnky a posléze i Jaroslava Kuncmana do Prahy se činnost LDFO utlumila a v roce 1935 definitivně skončila.
Loutkové divadlo feriálních osad sehrálo významnou roli v dějinách českého loutkářství, přineslo svérázné loutky Spejbla a Hurvínka, ale také ukázalo, že je možné zaujmout loutkářskou tvorbou i dospělé publikum.
Loutková představení (výběr)
Posvícení v Hudlicích (1913) Slepý mládenec (1914) Jak Kašpárek pochovával Rakousko (1918) Dobrý voják Švejk (1923) Z Plzně do Plzně (1927) Tip top revue (1929) Hurvínek a Spejbl malým i velkým dětem (1929) Kaleidoskop revue (1931) Mořský pán (1931) Nedělní radovánky (1932) Kašpárek v pekle (1932) Parodie Carmen (1934) Princ karneval (1935)
Významné osobnosti
Karel Novák Ludvík Novák Hana Kieswettrová Josef Skupa Gustav Nosek Karel Nosek Frank Wenig Jiří Trnka Jaroslav Kuncman Anna Kreuzmanová
Odkazy
Reference
Literatura
KRACÍKOVÁ, Michaela. Loutkové divadlo feriálních osad v Plzni. Plzeň, 2011. Diplomová práce (Mgr.). Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta pedagogická
Loutkové divadlo feriálních osad v řemeslné besedě v Plzni: upomínková brožura. Plzeň: nákladem vlastním, 1925. 31 s. Josef Skupa - Loutky a Plzeň: Almanach vzpomínek na činnost národního umělce Josefa Skupy v loutkovém divadle Feriálních osad v Plzni, vydaný u příležitosti odhalení jeho pamětní desky v Prokopově ulici v Plzni k nedožitým pětasedmdesátinám v lednu 1967. Plzeň: Měst. NV, odbor školství a kultury, 1967. 51 stran.
Externí odkazy
Česká divadelní encyklopedie
Kategorie:Loutkové divadlo Kategorie:Plzeň Kategorie:20. století Kategorie:Divadla v Plzni Kategorie:Organizace založené roku 1913 Kategorie:Organizace zaniklé roku 1935