Al-Azhar aš-Šaríf (, doslova „ctihodný al-Azhar“) je islámský výzkumný institut a největší náboženská organizace v Egyptě. Jeho sídlo se nachází v budově šejchátu al-Azhar v centru Káhiry. Jeho historie začíná v roce 970, kdy začala z nařízení fátimovského chalífy al-Mu'izze stavba mešity al-Azhar v nově založené Káhiře, která se měla stát základnou pro šíření ismá'ílítského islámu. K mešitě přidružená univerzita je považována za jednu z nejstarších na světě.
Al-Azhar jako instituce byla do své nynější formy reorganizována zákonem č. 10 z roku 1911 a její status byl dále upravován zákony č. 32 a 33 z roku 1923 a zákonem č. 103 z roku 1961, které stanovily, že al-Azhar je hlavním islámským výzkumným institutem s úkolem studia a zachování islámského dědictví. Al-Azhar aš-Šaríf je nezávislou právnickou osobou v jejímž čele stojí velký imám al-Azhar, kterým je od roku 2010 šejch Ahmad at-Tajíb. Institut se skládá z několika podřízených orgánů a institucí.
Historie
Po revoluci v roce 1952, vedené Hnutím svobodných důstojníků Muhammada Nagíba a Gamála Násira, která svrhla egyptskou monarchii, se škola začala oddělovat od mešity. Řada budov obklopujících mešitu byla do roku 1955 zbourána, aby se vytvořil prostor pro moderní kampus. Samotná mešita již nesloužila jako škola a z vysoké školy se v roce 1961 oficiálně stala univerzita. Zákon z tohoto roku jasně oddělil role univerzity a náboženské instituce respektované po celém muslimském světě. Stejný zákon rovněž zakládal sekulární fakulty v rámci univerzity, jako fakultu medicíny, inženýrství a ekonomie, čímž podpořil modernizační snahy, které se prvně objevily za francouzské okupace. Reformy učebních osnov vedly k masivnímu nárůstu počtu egyptských studentů navštěvujících zejména základní a střední školy v rámci systému al-Azhar. Počet studentů navštěvujících základní a střední školy řízené al-Azhar vzrostl z méně než 90 000 v roce 1970 na 300 000 na počátku 80. let, téměř jeden milion na počátku 90. let a v roce 2001 přesáhl 1,3 milionu studentů.
Revoluce v roce 2011, která sesadila Husního Mubáraka z funkce egyptského prezidenta, nezanechala mešitu nedotčenou. Volby do studentské samosprávy, konané v prvních měsících po revoluci, skončily drtivým vítězstvím kdysi zakázaného Muslimského bratrstva. Vypukly protesty požadující, aby vládnoucí vojenská junta obnovila nezávislost mešity na státu a sama mešita si nechala vypracovat návrh zákona, který by jí poskytl větší nezávislost na vládě. V rámci al-Azhar debata o budoucí roli ve státě nahradila dosavadní jednotný hlas podporující politiku Mubárakova režimu. Názory na roli mešity se různí – od islamistických organizací, jako je Muslimské bratrstvo, přes liberální hlasy volající po tom, aby al-Azhar stála jako bašta odporu proti ultrakonzervativním islamistům a těch, kteří doufají, že se mešita stane zcela nezávislou, obnoví plnou kontrolu nad svými financemi, vedením a bude pověřena řízením náboženských ministerstev státu.
Přidružené orgány a subjekty
Rada starších učenců Rada starších učenců (arabsky , Haj'a kibár al-ulamá) je nejvyšší náboženskou autoritou al-Azhar aš-Šaríf. Byla založena v roce 1911 pod vedením šejcha Salíma al-Bišrího a rozpuštěna v roce 1961 prezidentem Násirem. V roce 2012 byla obnovena pod vedením šejcha Ahmada at-Tajíba, ale již v roce 2013 byly její pravomoci omezeny. Její současná role je volba velkého imáma al-Azhar a velkého muftího Egypta.
Nejvyšší rada al-Azhar Nejvyšší rada al-Azhar (arabsky , al-Madžlis al-a'lá lil-Azhar) je zřízena zákonem č. 103 z roku 1961 a skládá se z: velkého imáma al-Azhar, který je předsedou Rady, zástupce velkého imáma, rektora univerzity al-Azhar, zástupců rektora univerzity, nejstarších děkanů jednotlivých fakult univerzity a vzdělávacích institucí v egyptských guvernorátech, generálního tajemníka Islámské výzkumné akademie, právního poradce velkého imáma, náměstka ministra pro záležitosti institutů al-Azhar, generálního tajemníka Nejvyšší rady al-Azhar, čtyř členů Islámské výzkumné akademie, kteří jsou jako členové Rady potvrzeni na základě nominace od velkého imáma prezidentem na dvouleté funkční období, zástupce z každého z ministerstev pro náboženské nadace, školství, spravedlnosti a financí, přičemž z každého ministerstva je příslušným ministrem jmenován členem Rady právě jeden zástupce. Zákon stanovuje, že Rada je zodpovědná za formulaci obecné politiky vedoucí k dosažení cílů institutu, tedy zachování a rozvíjení islámského dědictví. Dále je v její pravomoci stanovovat vzdělávací politiku jak univerzity al-Azhar, tak jednotlivých podřízených vzdělávacích institucí ve všech záležitostech týkajících se islámských a arabských studií a navrhovat zřízení fakult a vzdělávacích institucí. Rada přezkoumává návrh rozpočtu pro jednotlivé orgány al-Azhar aš-Šaríf a jakékoliv jiné návrhy zákonů či prezidentských dekretů souvisejících s institutem. Je zmocněna nakládat s finančními prostředky institutu včetně přijímání darů.
V záležitostech spadajících do kompetencí jednotlivých ministerstev Rada rozhoduje až po vydání rozhodnutí příslušného ministerstva. V případě, že Rada nevydá stanovisko do šedesáti dnů od vydání rozhodnutí ministerstva, toto rozhodnutí zůstává v platnosti. Nejvyšší rada al-Azhar má generálního tajemníka, který je jmenován dekretem prezidenta republiky. Ten stojí v čele dozorčího orgánu Rady, který dohlíží na provádění jejích rozhodnutí.
Islámská výzkumná akademie Islámská výzkumná akademie (arabsky , Madžm'a al-buhuth al-islámíja) je nejvyšší autoritou islámského výzkumu. Zabývá se všemi záležitostmi souvisejícími s tímto výzkumem a pracuje na obnově islámské kultury, odstraňování nadbytečností, nečistot a vlivů politického a sektářského fanatismu. Spolupracuje s univerzitou al-Azhar při dohledu nad postgraduálním studiem islámu na specializované i globální úrovni a podílí se na jejích zkouškách. Povinnosti Islámské výzkumné akademie jsou podrobně specifikovány zákonem č. 103 z roku 1961.
Mešita al-Azhar
Mešita al-Azhar (arabsky , al-Džámi' al-Azhar) je káhirská páteční mešita nacházející se v historickém jádru města známém jako Islámská Káhira. Ta byla v roce 970 ustanovena novým hlavním městem Fátimovského chalífátu a al-Azhar se stala její první mešitou. Předpokládá se, že jméno mešity vychází z titulu az-Zahrá („zářící“) přisuzovaném Mohamedově dceři Fátimě.
Během své více než tisícileté historie byla mešita střídavě zanedbávána a vysoce ceněna. Protože byla založena jako ší'itská ismá'ílítská instituce, Saladin a sunnitská dynastie Ajjúbovců, kterou založil, se al-Azharu vyhýbali, odebrali jí status páteční mešity a odepřeli stipendia studentům a učitelům její školy. Tyto kroky byly zvráceny za vlády mamlúckého sultanátu, během níž došlo k četným rozšířením a renovacím. Pozdější vládci Egypta projevovali mešitě různou míru úcty a poskytovali velmi rozdílnou finanční podporu.
Univerzita al-Azhar
Univerzita al-Azhar (arabsky, Džám'a al-Azhar) je veřejná univerzita v Káhiře. Je nejstarší univerzitou v Egyptě udělující akademické tituly a je známá jako jedna z nejprestižnějších univerzit pro studium islámu. Kromě vysokoškolského vzdělávání dohlíží na celostátní síť škol s přibližně dvěma miliony studentů. V roce 1996 bylo s univerzitou spojeno více než 4 000 vzdělávacích institucí v Egyptě.
Univerzita byla založena v roce 989 jako centrum islámského vzdělávání. Její studenti studovali Korán a islámské právo, logiku, gramatiku, rétoriku a výpočet fází měsíce. Dnes je hlavním centrem arabské literatury a islámského vzdělávání na světě. V roce 1961 byly do jejího vzdělávacího programu přidány další nenáboženské předměty. Její knihovna je považována za druhou nejdůležitější v Egyptě po Egyptské národní knihovně a archivu.
Instituty al-Azhar Instituty al-Azhar jsou částí al-Azhar založenou zákonem č. 103 z roku 1961. Jedná se o zastřešující organizaci pro skupinu škol zahrnujících všechny stupně nižšího vzdělávání od mateřských škol po střední školy. Studium na školách institutů představuje jedinou cestu k zápisu na univerzitu al-Azhar a její pobočky. Kromě předmětů zahrnutých v osnovách egyptského ministerstva školství jsou vyučována islámská studia. Instituty al-Azhar sídlí v samostatných budovách obvykle respektujících tradiční islámskou architekturu, případně jsou součástí mešit. Počet institutů přesáhl v roce 2018 deset tisíc po celém Egyptě.
Observatoř al-Azhar pro boj proti extremismu Observatoř al-Azhar pro boj proti extremismu (arabsky , Marsad al-Azhar li-mukáfahatu al-tataruf) byla založena 30. června 2015 a jejím úkolem je monitorovat publikace a dostupné zdroje o islámu a muslimech se zaměřením na dezinformace a mylné představy šířené extremisty. Snaží se o jejich analýzu a následnou objektivní reakci s cílem šíření správného chápání islámu. Kromě arabštiny funguje v angličtině, francouzštině, španělštině, hebrejštině, urdu, perštině, afrických jazycích, italštině, turečtině, čínštině a řečtině.
Kromě subjektů vypsaných výše jsou součástí al-Azhar aš-Šaríf také:
Islámská misijní města v Káhiře a Alexandrii – zajišťují ubytování a stravování pro zahraniční studenty univerzity a institutů al-Azhar, knihovna al-Azhar, Mezinárodní akademie al-Azhar pro výcvik imámů, kazatelů a vydavačů fatvy, Světové centrum al-Azhar pro digitální fatvy, Překladatelské středisko al-Azhar, Egyptské centrum pro zakát a charitu, týdeník Hlas al-Azhar (, Saut al-Azhar), měsíčník Magazín al-Azhar (, Madžálatu al-Azhar).
Náboženská ideologie Historicky představitelé al-Azhar zastupovali různé myšlenkové proudy v rámci islámu. Má dlouhou tradici výuky všech čtyř škol sunnitské islámské jurisprudence – mazhabů hanífovského, málikovského, šáfi'íovského a hanbalovského. Hlavní muftí každé školy působil jako děkan zodpovědný za učitele a studenty dané skupiny. Během osmanské vlády zastával děkan hanífovského mazhabu pozici prvního mezi rovnými. Mezi členy patřili také zástupci sedmi hlavních súfijských řádů. Naproti tomu měl a má al-Azhar antagonistický vztah k wahhábismu. Podle zprávy Carnegieho nadace pro mezinárodní mír z roku 2011 je al-Azhar svým charakterem silně súfijská: Na počátku 20. století vedli modernističtí myslitelé jako Muhammad Abdo reformu učebních osnov se záměrem právní reformy prostřednictvím idžtihádu. V rámci al-Azhar následovaly spory mezi modernistickými intelektuály a tradicionalisty. V těchto sporech zvítězili modernisté a al-Azhar nyní zastává koncept wasatíja, doslova „centrismus“, jako reakci na extrémní textualismus mnoha salafistických ideologů. Wasatíja zahrnuje řadu myslitelů, od liberálních intelektuálů s náboženskými inklinacemi, přes radikálnější kazatele jako Júsuf al-Karadáví až po mnoho členů Muslimského bratrstva.
Al-Azhar se na druhou stranu staví proti otevřeně liberálním reformám islámu. V roce 2017 byla například vydána fatva namířená proti berlínské liberální Ibn Rušd-Goethově mešitě z důvodu jejího zákazu šátků zakrývajících obličej, jako je burka a nikáb, při společných modlitbách mužů a žen. Tato fatva cílí na všechny současné i budoucí liberální mešity.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Islám v Egyptě Kategorie:Náboženské organizace Kategorie:Sunnitský islám Kategorie:Vzniklo 1911