Proces s Charváty je označení pro sérii československých soudních procesů, které mezi lety 1945–1948 proběhly u mimořádného lidového soudu ve Znojmě. Souzeni v nich byli příslušníci menšiny moravských Charvátů (Chorvatů), kteří historicky obývali tři jihomoravské obce při rakouské hranici (Frélichov – dnes Jevišovka, Dobré Pole a Nový Přerov). Mnohým moravským Charvátům byla po druhé světové válce značnou částí politického spektra (především pak KSČ) vyčítána kolaborace s nacistickým režimem, přičemž ti příslušnici chorvatské menšiny, kteří se během války hlásili k německé národnosti, byli odsunuti bezprostředně po válce. V procesu s Charváty pak byli souzeni ti, kteří byli obviněni ze spolupráce s nacistickými organizacemi nebo z členství v nich (především šlo o organizace Sturmabteilung a NSDAP). Šlo o poměrně malou menšinu v rámci celé charvátské komunity (45 lidí z ani ne dvoutisícové komunity). V rámci procesů ve 14 případech nebyla vina prokázána, ve 12 případech bylo od potrestání upuštěno i přes uznání viny, v 18 případech došlo k potrestání (většinou pod spodní sazbou určenou zákonem) a 1 případ nebyl ukončen nikdy. Právním podkladem pro jednotlivé procesy byl především tzv. Velký retribuční dekret (dekret presidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech). Odsouzeným byl také zkonfiskován zemědělský majetek podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci majetku Němců, Maďarů a kolaborantů. V průběhu procesů se projevila velká sounáležitost chorvatské komunity, svědci svědčili ve prospěch obviněných a zdůrazňovali jejich snahy o odboj, především na konci války.
I přes to, že většina Chorvatů ani nebyla za kolaboraci s nacisty souzena, došlo po Únoru 1948 k nucenému odsunu Chorvatů do československého vnitrozemí.DVOŘÁK, T. Vnitřní odsun 1947–1953. Brno: Matice Moravská, 2012., s. 296.
Reference
Kategorie:Trestní procesy po druhé světové válce