Kostel svaté Gajené () je arménský kostel ze 7. století ve městě Vagharšapat nacházející se několik stovek metrů od hlavní arménské Ečmiadzinské katedrály. Od 4. století stál na místě kostela klášter svaté Gajené. Klášter zbořil a přestavil na současný kostel katolikos Ezra roku 630. Kostel zvenku disponuje, s výjimkou tříobloukové předsíně s bočními kaplemi z roku 1688, původním nezměněným vzhledem ze 7. století. Roku 2000 se stal spolu s dalšími kostely ve Vagharšapatu součástí světového dědictví UNESCO.
Historie náhled|Pohled na kostel z přední a pravé strany
Gajené byla abatyše jeptišek umučených pro křesťanskou víru roku 301 nedlouho před tím, než téhož roku arménský král Trdat III. přijal křesťanství. Podle Agathangela, arménského kronikáře z přelomu 5. a 6. století, na místě dnešního kostela založili roku 301 klášter arménský král Trdat III. spolu s Řehořem Osvětitelem, svou sestrou Chosrovidukt a manželkou Ašchen, tentýž rok, kdy Arménie přijala křesťanství. Větší klášter zde postavil roku 395 katolikos všech Arménů svatý Sahak (Izák) Velký (ve funkci 387–439).
Založení kostela Současný kostel nechal postavit katolikos všech Arménů Ezra (ve funkci 630–641). Nechal zbořit původní klášter a postavit zde kostel, vedle kterého nechám vybudovat nové kláštery.
Novověký vývoj V 17. století se kostel nacházel v částečně zchátralém stavu a nebyl využíván. Arménský historik ze 17. století Arakel Davrižeci (Arakel z Tabrízu) uvedl, že zde stály pouze zdi a sloupy nesoucí kupoli. Filip I.(katolikos 1633–1655) v roce 1652 nechal kostel přestavět a obnovit jeho střechu a kupoli. Za účelem ochrany základů kostela před podzemní vodou zde nechal vybudovat odvodňovací systém vedoucí k polím, což umožnilo využití vody k zavlažování polí. V roce 1688 katolikos Eleazar (1681–1691) nechal postavit klášterní budovy a ke kostelu připojil předsíň složenou ze tří monumentálních oblouků a dvou bočních kaplí zasvěcených svatému Petrovi a Pavlovi. V předsíni byl po své smrti pohřben. Katolikos Simeon (1763–1780) v podzemí areálu kostela a kláštera postavil velký chladírenský sklad. Katolikos Jiří IV. (1866–1882) a opat Vahan Bastamjanc () klášter zrekonstruovali, nechali postavit bránu, nové obytné budovy pro opata a mnichy, církevní školu a tiskárnu, která vydávala časopis Škola (). Roku 1910 byl hrob svaté Gajené doplněn o náhrobní kámen z černé žuly darované arménskou komunitou z Nachičevanu na Donu. Roku 1959 došlo k rekonstrukci za účelem zachování.
Popis náhled|Půdorys kostela Jedná se o trojlodní kupolovitou osmibokou baziliku stojící na čtyřech vnitřních pilířích oddělujících kostel na tři lodě. Kostel má tři vchody, přičemž hlavní vede přes předsíň z roku 1688, přičemž dva boční se nachází na jižní a severní straně. Vedle kostela se nachází hřbitov a řada chačkarů.
Pohřby V kostele jsou pohřbeni:
Katolikos Eleazar (1681–1691) Katolikos Abrahám II. (1730–1734) Katolikos Lazar (1737–1751) Katolikos Minas (1751–1753) Katolikos Jakub V. (1759–1763) Katolikos Simeon (1763–1780) Katolikos Lukáš (1780–1799) Katolikos David V. (1801–1807) Katolikos Matouš I. (1858–1865) Historik Arakel z Tabrízu (cca. 1595–1670) Generálporučík ruské armády Daniel Bek Pirumjan (1861–1922) Vojevůdce Arménské republiky Machluto (1875–1956) Sopranistka Lusine Zakarjan (1937–1992)
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vagharšapat Kategorie:Kostely v Arménii Kategorie:Středověké dějiny Arménie Kategorie:Světové dědictví (Arménie) Kategorie:Arménská apoštolská církev Kategorie:Postaveno v 7. století Kategorie:630