alt=Hrad Pecka|náhled|Hrad Pecka byl sídlem Škopků z Bílých Otradovic alt=Rekonstrukce erbu svobodnického rodu Otradovců z Vitanovic|náhled|Rekonstrukce erbu svobodnického rodu Otradovců z Otradova Otradovec je příjmení českého původu. Jeho nejstarším nositelem byl zřejmě vladyka Otrad, zakladatel Červených Otradovic. Osobní jméno Otrad je hojně doloženo a významem se rovnalo jménu Nerad (z příslovce nerad = s nechutí, z přinucení). Příjmení se uvádí již v roce 1396 u Jana Otrada, zvaného Otradovec. Pro svou složitost bývá někdy komoleno do forem: v ČR Votradovec či Vodradovetz, v USA Otradoveck, Otradovic, Otradovek, Otradouec, Otradowes, Otradevic, Otradowik, Otrodowiczs, a Ottradovetz v Rakousku a Německu. Vyskytuje se také podobné příjmení Otradovský či Otradovská, které bylo zřejmě dáváno lidem z Otradova či Otradovic.
Statistika V roce 2021 bylo v ČR 213 osob s příjmením Otradovec. Nejvíce ve Středočeském kraji – 78, z toho 43 v benešovském okrese. Dále 207 osob bylo s příjmením Otradovcová. Variantu „Votradovec“ nosilo 7 osob a „Votradovcová“ 8 osob. U všech variant byla největší koncentrace na území obce s RP – Votice.
Kromě ČR žilo v roce 2021 několik nositelů těchto jmen i v dalších zemích. Na Slovensku v Považské Bystrici, v Dubnici nad Váhom, Levoče. Zřejmě největší počet krajanů je v USA, přičemž třetina všech Otradovců v USA žije ve státě Wisconsin. Významnější počet osob je v Marylandu a Missouri, menší pak ve státě Illinois a Kalifornie. V celých USA se jedná o 387 osob, tedy obdobný počet jako v ČR. Jednotky osob se nachází i v Kanadě, Rakousku, Velké Británii a Kambodži. V Německu a Rakousku převládá varianta „Ottradovetz“.
Významní nositelé
Domahost z Otradova – podle V. Hájka z Libočan vyslanec knížectví Českého k císaři Fridrichu Barbarossa v roce 1182, historik V. Flajšhans pokládá jméno za vymyšlené. Pozdější Rožmberská kronika opata Norberta jej uvádí též. klerik Štěpán, syn Otradův z Vitamovic – farář v Bedřichovicích od 3. června 1361. Mikeš z Otradova – jeden z nejstarších zaznamenaných nositelů přídomku "de Otradowa". Obyvatel dnešní pražské ulice 28. října v roce 1380. Jan Otrad z Vitanovic – šlechtic a poprávce kraje Kouřimského. Jan Otrad z Malovar (dnes část obce Velvary) – poprávce František Otradovec – kovářský mistr v Komíně u Brna Mikuláš Škopek z Bílých Otradovic – český renesanční šlechtic, majitel peckovského panství. František Otradovec – padlý strážmistr během Pražského povstání.Evidence obětí Pražského povstání Oblastní kriminální úřadovny Praha. *: *, 1945–1948, s. Otradovec František 1912–1945. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:0d14a6ce-be9c-11e9-9cb5-2a2ae2dbcce4 Antonín Otradovec – poslanec Národního shromáždění ČSR Doc. MUDr. Jiří Otradovec, CSc. – československý neurooftalmolog P. Ludvík Otradovec SDB – římskokatolický kněz, člen řádu saleziánů, vězněn komunistickým režimem v koncentračním táboře v Oseku u Duchcova. Vladimír a Stanislav Otradovcové – podnikatelé ve zpracování kovů. Tomáš Jan Otradovec – bývalý brněnský zastupitel za TOP09
Otradové z Vitanovic Rod Otradů z Vitanovic je doložen už v roce 1361, kdy se Štěpán Otrad stal farářem v Bedřichovicích. Další zmíňka je o třech generacích Janů Otradů z Vitanovic, kdy Jan I. koupil se Štěpánem, farářem vožickým od Václava ze Střelítova několik kmetcích dvorců v Damněnicích. Jelikož se mu zřejmě dařilo, přikoupil v roce 1403 Vrcholtovice. Po smrti Jana II. král Ladislav přiřknul příjem z Daměnic, Pravětic a Podolí Janu III. Otradovi, se kterým se o toto dědictví přela obec vožická a za vlády krále Jiřího z Poděbrad v roce 1460 došlo k soudu. Také Jan Otrad avšak z Otradovic je zmiňován jako patron, který prosadil za faráře v Petrovicích v roce 1402 Jana Mašovce.
Heraldika Znakem rodu Otradovů z Vitanovic byly dva rozpjaté bůvolí rohy. V roce 1378 měli za klenot květinu o pěti lupenech nebo poloviční hvězdu, na pečeti také půl hvězdy s pěti špicemi. Pečetidlo Jana Otrada s květinou bylo z Archivu Národního muzea zcizeno v květnu 1995. Jan Otrad měl v roce 1400 na štítě dvě takové půlhvězdy obrácené špičkami ven.
U Hynka z Otradic se uvádí v roce 1397 na erbu dvě sekery. Svatbové z Otradovic měli také dvě zbraně, avšak kopí křížem přeložená. Škopkové z Otradovic měli na štítě škopek s tyčí skrze ucha prostrčenou, barevně se uvádí ve dvou variantách – zlaté na modrém nebo zlaté na červeném. Albrecht Nedražický z Otradovic měl na štítě i náhrobku dvě zkřížené lopaty.
Legionáři Seznam identifikovaných legionářů, nositelů tohoto jména: Antonín Otradovec (* 22. 7. 1895 Podolí, okr. Votice) Antonín Otradovec (* 9. 6. 1892) František Otradovec (* 31. 10. 1870 Praha) Jan Otradovec (* 26. 7. 1880 Milevsko, okr. Milevsko) Josef Otradovec (* 23. 1. 1891 Chotýšany, okr. Benešov) Josef Otradovec (* 31. 12. 1891 Čouš?, okr. Most) František Otradovský (* 22. 3. 1888 Chrudim) Karel Otradovský (* 28. 1. 1896 Grubine Polie, okr. Daruvar S. H. S., dnes Grubišno Polje v Chorvatsku)
Padlí vojáci Seznam nahlášených padlých vojaků z První světové války: Josef Otradovec z Vlašimi (1892–1916)Verlustliste ausgegeben am. Vídeň: k. k. Hof - und Staatsdruckerei, 11.12.1916(500), s. 41. ISSN 2076-0434. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:7b12a180-1708-11df-a966-0013d398622b Ladislav Otradovec z Červeného Újezda, Sedlčany (1892–1916) Václav Otradovec z Velkého Semtína, dnes Olbramovice, Sedlčany (1895–1916)Verlustliste ausgegeben am. Vídeň: k. k. Hof – und Staatsdruckerei, 29.8.1916(457), s. 37. ISSN 2076-0434. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:80803c80-1704-11df-af73-0013d398622b František Otradovec z Červeného Újezda, Sedlčany (1888–1916)Verlustliste ausgegeben am. Vídeň: k. k. Hof – und Staatsdruckerei, 12.8.1916(451), s. 38. ISSN 2076-0434. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:047cccc0-1704-11df-90b4-0013d398622b Josef Otradovec z Vlašimi (1890–1914/1915)Verlustliste ausgegeben am. Vídeň: k. k. Hof - und Staatsdruckerei, 31.1.1915(118), s. 24. ISSN 2076-0434. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:2d04a170-19fe-11df-85ea-0013d398622b Antonín Otradovec z Neustupova, Sedlčany (1890–1917)Verlustliste ausgegeben am. Vídeň: k. k. Hof – und Staatsdruckerei, 2.3.1917(531), s. 42. ISSN 2076-0434. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:0334d540-1c5b-11df-a4a1-0013d398622b
Obce alt=Znak obce Otradov, okres Chrudim|náhled|Znak obce Otradov, okres Chrudim Na území ČR se nachází několik obcí souvisejícího názvu:
Otradov – v okrese Chrudim. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Od roku 1392 se jmenuje Otradov. Otradov – svobodnická ves, část obce Zvěstov, okres Benešov. Červené Otradovice – část obce Jankov, okres Benešov. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1385. Otradovice – část obce Skorkov, okres Mladá Boleslav. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1547. Bílé Otradovice – část obce Votice, okres Benešov. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378. Otradice – místní část Náměšti nad Oslavou. První písemná zmínka pochází z roku 1209. Na území Ukrajiny se nachází obce:
Otradovo u Charkova. Ukrajinsky Odradove. Otradovo u Oděsy. Ukrajinsky Odradove.
Reference
Kategorie:Česká příjmení