Olav Rytter (29. ledna 1903 Kristiansund – 7. června 1992 Oslo) byl norský filolog, novinář, diplomat a lingvista. Nejvíce známý se stal během druhé světové války, kdy pracoval v norském oddělení BBC. V letech 1928 až 1935 byl lektorem norštiny v Praze a Varšavě, v letech 1948 až 1953 byl ředitel informačního střediska OSN v Praze. Byl také překladatelem z češtiny do norštiny a zasloužil se o rozvoj česko-norských vztahů ve 20. století. V norském tisku byl výrazným popularizátorem české literatury.

Život Narodil se do rodiny spisovatele a překladatele Henrika Ryttera. V roce 1921 absolvoval Kristiania katedralskole (dnes Oslo katedralskole), následně studoval klasickou filologii a indoárijské jazyky na univerzitě v Oslu. U Olafa Brocha studoval také slovanské jazyky, konkrétně češtinu a ruštinu, a zajímal se o nově vzniklé slovanské státy, především Polsko, Československo a Jugoslávii. V roce 1928 získal roční stipendium, a odjel tak studovat na univerzitu Karlovu. Poté, co se rozhodl studium francouzštiny vyměnit za češtinu, bylo mu stipendium o dva roky prodlouženo (klasickou filologii si ponechal jako vedlejší obor). V roce 1931 si jako téma své magisterské práce vybral osobnost Aloise Jiráska a rozbor jeho Husitské trilogie (Alois Jirasek. Ein karakteristikk med hovudgrunnlag i Husitt-trilogien). Po obhájení práce se na dva roky vrátil do Prahy jako novinář na volné noze a dál studoval českou historii s velkým důrazem na dění kolem Tomáše Garrigue Masaryka. Za jeho podpory byla přeložena díla různých norských autorů (např. Olava Duuna, Tarjeie Vesaase či Nordahla Griega). V roce 1930, v době svých studií a pobytu v Praze, přeložil vůbec první české beletristické dílo do norštiny, a to román Psohlavci Aloise Jiráska (nor. Stormtid). Vzhledem ke svému původu překládal do nové norštiny. V letech 1933–1935 působil jako lektor norštiny ve Varšavě, poté se vrátil do Norska jako specialista na slovanské jazyky a střední Evropu. V roce 1938 se stal docentem slavistiky na Univerzitě v Oslu. Archiv kanceláře prezidenta republiky (kart. 38, sign. B 950/47) V témže roce začal působit v norském rozhlase NRK a byl v něm zaměstnán až do roku 1946 (v letech 1940–1944 se sídlem v Londýně, odkud spolupracoval i jako hlasatel exilového vysílání BBC). Dne 1. února 1948 mu bylo nabídnuto místo vedoucího Informačního centra OSN v Praze pro Československo a do roku 1950 i pro Jugoslávii, které 2. března 1948 přijal. Vedoucím tohoto centra byl pět let. Ve službách OSN zůstal až do roku 1963. Mezitím byl vedoucím informačních center i v Jakartě (1953–1956), Teheránu (1956–1959) a Káhiře. V roce 1963 se stal šéfredaktorem časopisu (psaného v nové norštině) Dag og Tid a po osmi letech se stal jeho zahraničním zpravodajem. Byl silným zastáncem vystoupení Norska z NATO.

Do Československa se často vracel. V Československu byl i v době okupace vojsky Varšavské smlouvy, z čehož vzniklo jeho vysoce aktuální dílo Československé drama. Jako specialista na jazyky překládal i z ruštiny (Evžen Oněgin), ze sanskrtu (Šakuntula), ze staroindičtiny (Rgvéda) či starořečtiny (Anabasis).

Ovládal francouzštinu, angličtinu, němčinu, latinu, starořečtinu, češtinu, polštinu, ruštinu a staroindičtinu. Pasivně znal srbochorvatštinu, ukrajinštinu, bulharštinu, slovenštinu a makedonštinu.

Dílo

Překlady z češtiny Stormtid (1930) Det nye Millom-Europa (1932, čes. Stará a nová střední Evropa, Kamil Krofta) Ferdinand umvender seg (1934, čes. Obrácení Ferdyše Pištory, František Langer) Den kvite pesten (1937) Heimanfylgja (1939, čes. Věno, Josef Knap) Med repet rundt halsen (1946) I natten knegger de svarte hestene (1948) Salamanderkrigen (1966) Protesten (1979, čes. Protest, Václav Havel) Audiens (1980) Tsjekkiske dikt frå Macha til Seifert (1984) – antologie českých básní "Od Máchy po Seiferta"

Bibliografie Slavisk målreising: upphavet til dei moderne slaviske litteraturmåla (1934) – Slovanská jazyková obroda: vznik moderních slovanských řečí Frå Nybergsund til Honnørbygga (1946) – Od Nybergsundu po Honnøbygdu Vietnam i går, i dag – i morgon? (1966) – Vietnam včera, dnes – zítra? Russisk poesi: fra Igor-kvadet til Jevtusjenko i nordisk gjendikting (1966) – Ruská poezie: od Slova o pluku Igorově po Jevtušenka v norském překladu Det tsjekkoslovakiske drama (1968) – Československé drama

Ocenění Je držitelem Řádu Bílého lva za občanské zásluhy. V. třída mu byla propůjčena v roce 1935, IV. třída v roce 1947, a to především za jeho překlady, odborné publikace týkající se Československa, rozšiřování československé kultury a literatury v Norsku a další projevy „přátelství a oddanosti k Československé republice“. Za svou činnost během druhé světové války obdržel Deltakarmedaljen („Účastnická medaile“), Kong Christian den Tiendes frihedsmedaille („Medaile míru krále Kristiána X.“) a sovětskou medaili Za pobjedu 1945.

Reference

Literatura

Externí odkazy

Erik Berntsens Slektssider

Kategorie:Norští překladatelé Kategorie:Překladatelé z češtiny Kategorie:Překladatelé do norštiny Kategorie:Překladatelé z polštiny Kategorie:Překladatelé z ruštiny Kategorie:Překladatelé ze sanskrtu Kategorie:Diplomaté Norska Kategorie:Norští slavisté Kategorie:Norští lingvisté Kategorie:Norští novináři Kategorie:Norští filologové Kategorie:Moderátoři Kategorie:Norští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Představitelé OSN Kategorie:Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva IV. třídy Kategorie:Nositelé Medaile za obranu 1940–1945 Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Univerzity v Oslu Kategorie:Narození v Kristiansundu Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v roce 1992 Kategorie:Úmrtí v Oslu Kategorie:Muži Kategorie:Narození 29. ledna Kategorie:Úmrtí 7. června