Království Lazika ( ლაზიკის სამეფო, lazikis samepo; Λαζική, Laziké; lazsky: ლაზიკა, Laziǩa, لازستان, Lazistán; Եգեր, Jegerdle starých arménských písemností), známé také jako království Egrisi ( ეგრისის სამეფო, egrisis samepo) bylo starověkým gruzínským státním útvarem, jenž se rozkládal v západní části dnešní Gruzie. Existovalo v období mezi 1. století př. n. l. a 7. století n. l., nezávislé však bylo až od 3. století.
Charakteristika Lazika bylo království malého kavkazského národa Lazů a zahrnovalo celé území bývalého království Kolchida. Dá se proto označit za jeho nástupnický stát. Během své existence ovládla Lazika i sousední Abcházii. Přesto však nebyla Lazika zcela nezávislá; její králové byli povětšinou vazaly Římské říše, později Byzance. Lazika byl název, jenž se ujal a který Lazové uznávali, neboť byli dominantním národem v království. Gruzínci však upřednostňují název Egrisi.
Hlavním městem bylo patrně Kutaisi spolu s městem pod pevností Archeopolis. Mezi další důležitá města patřilo přístavní města Fasis, Apsaros, Petra a Batis.
Historie náhled|upright=0.7|vlevo|Území Kolchidy, resp. Laziky v době římské okupace v letech 74–66 př. n. l. Lazika vznikla v bouřlivém období 1. století př. n. l., když pobřeží Kolchidy okupovala římská vojska pod velením Pompeia. Celé území včetně sousedního Pontu bylo následkem jeho kampaně z let 74 až 66 př. n. l. anektováno k Římské říši. Římané opevnili kolchidské přístavy a vnitrozemská města Archeopolis a Kutaisi. Dále se Kolchida přestala nazývat pořečtěně Kolchidou a ujal se nový název Lazika, resp. Egrisi. Anicetus Pontský pak o století později v roce 69 vedl neúspěšné protiřímské povstání. Po jeho potlačení začaly horské národy z Velkého Kavkazu (zejména Svanové a Heniočiové) provádět pravidelné loupeživé nájezdy do pobřežních provincií a oslabovaly zde římskou moc. Později území západní Gruzie získala rozsáhlou autonomii a nezávislost na Konstantinopoli a zdejší obyvatelé byli vůči Římské říši pouze povinni tributem. Mnoho součástí bývalé Kolchidy však utvořilo vlastní státy dle kmenové příslušnosti, včetně Laziky podle národa Lazů, a to se omezilo pouze na část území dnešní Mingrelie a západní Imeretie.
náhled|upright=0.7|vlevo|Lazika ve 3. století Ve 3. století se Lazika stabilizovala a začala ke svému území postupně připojovat okolní země, jež kdysi patřily Kolchidě. Lazové se stali v západní Gruzii dominantním národem a své sousedy si rychle podmaňovali. Do této doby bylo toto království formálně vazalem Římské říše, avšak nyní již bylo zcela nezávislé a od Říma se odtrhlo. Počátkem 4. století byla v Lazice zřízena první křesťanská eparchie, podřízena biskupství v abchazském historickém městě Picunda, tehdy známém jako Bičvinda. V roce 319 pak byla tato víra uzákoněna jako jedno ze státních náboženství.E. Glenn Hinson, The Church Triumphant: A History of Christianity Up to 1300, s. 223 Prvním křesťanským králem Laziky se stal Gubazes I. a za jeho vlády se křesťanství stalo také hlavním náboženstvím. Později se vládci, šlechta i ostatní věřící odklonili od řecké ke gruzínské ortodoxní církvi a gruzínština se stala místo řečtiny druhým úředním jazykem země, který byl pro Lazy mnohem srozumitelnější.
V 6. století byla Lazika společně s celým územím dnešní Gruzie předmětem dobývání sasánovskými Peršany, avšak Lazové se díky vydatné pomoci byzantských vojsk dokázali ubránit v tzv. lazské válce, na rozdíl od východního souseda Kavkazská Ibérie. Ten se musel perské nadvládě zcela poddat. Správa území však přešla po roce 570 přímo pod Byzanc a celé království se stalo na téměř sto let její součást s jednou přestávkou, když se území na krátko stalo vazalem Persie. Od roku 660 však byla Lazika opět nezávislá, ale pouze na 31 let, neboť z jihovýchodu do oblasti pronikali Arabové, kterým se Lazové museli podvolit.
V 8. století království Lazika přestává existovat a v roce 767 se připojilo k rozpínajícímu se království Abcházie.
Seznam lazských králů Zde jsou uvedeni všichni známí vládci Laziky: Agros (počátek 2. století) Malaz (130 – ?) ?? Mirdat (cca 360 – 380) Baraz-Bakur (cca 380 – 395) Součástí Kavkazské Ibérie (cca 395 – 450) ?? Gubazes I. Lazický, (cca 456 – 466) – první historicky doložený král Laziky Damnazes, (? – 521 nebo 522) Cathius I. Lazický (521 nebo 522 – 527 nebo 528) – historicky doložený Opsites, (? – cca 541) – historicky doložený, přesná doba vlády je neznámá Gubazes II. Lazický (cca 541 – 555) Cathius II. Lazický (556 – ?) Vládu převzala Byzanc (570 – cca 660) Barnuk I. (660 – cca 670) Grigor (670 – 675) Barnuk II. (675 – 691) Vládu převzala Byzanc (691 – 697) Vládu převzal Arabský chalífát (697 – 767) Lazika sjednocena s Abcházií (od 767)
Odkazy Reference
Literatura W.E.D. Allen, A history of the Georgian people, 2. vydání, 1971, s. 276. . David Braund, Georgia in Antiquity: A History of Colchis and Transcaucasian Iberia, 550 BC-AD 562, Oxford University Press, USA, 1994, s. 384, E. Glenn Hinson, The Church Triumphant: A History of Christianity Up to 1300, Mercer Univ Press, 1995,
Externí odkazy
Западная Грузия — Эгриси (Лазика) в IV—V веках
Kategorie:Dějiny Gruzie Kategorie:Zaniklé monarchie Asie Kategorie:Zaniklé monarchie Evropy