PSR B1620−26 je planetární soustava v kulové hvězdokupě Messier 4 v souhvězdí Štíra. Její střed tvoří vnitřní dvojhvězda složená z milisekundového pulsaru a nízkomotného bílého trpaslíka. Kolem obou hvězd obíhá cirkumbinární planeta PSR B1620−26 b. Soustava se nachází ve stejné vzdálenosti jako hvězdokupa M4, přibližně 1 851 parseků neboli 6 040 světelných let od Slunce.
Složky a oběžné dráhy Pulsar se otočí kolem své osy jednou za 11,07575091420 milisekundy, tedy přibližně devadesátkrát za sekundu. Jeho hmotnost nebyla v této soustavě přesně změřena; při výpočtech se obvykle předpokládá hodnota 1,35 hmotnosti Slunce.
Bílý trpaslík WD J1623−266 obíhá pulsar jednou za 191,44281 dne. Dráha má excentricitu 0,0253, a je proto téměř kruhová. Průvodce má hmotnost 0,34 ± 0,04 hmotnosti Slunce a je tvořen převážně heliovým jádrem s vodíkovou obálkou. Jeho doba chladnutí byla určena na 480 ± 140 milionů let.
Planeta PSR B1620−26 b obíhá kolem celé vnitřní dvojhvězdy. Její vlastnosti byly odvozeny z drobných změn v pravidelnosti rádiových pulzů, které způsobuje gravitační působení třetího tělesa. Protože vnější oběžná dráha nebyla pozorována po celou dobu jednoho oběhu, jsou její parametry méně přesné než údaje o vnitřní dvojhvězdě. Odhadované hodnoty shrnuje tabulka.
Těleso Hmotnost Oběžná doba Velká poloosa dráhy PSR B1620−26 b 2,5 ± 1 hmotnosti Jupiteru přibližně 100 let přibližně 23 AU
Objev a výzkum Pulsar byl objeven v roce 1988 při rádiovém průzkumu kulové hvězdokupy M4. Astronomové nejprve rozpoznali pouze pulsar s hvězdným průvodcem. Dlouhodobé měření časů příchodu pulzů však ukázalo další zrychlení, které nebylo možné vysvětlit pohybem dvojhvězdy ani gravitačním polem hvězdokupy. V roce 1993 proto byla navržena přítomnost třetího tělesa a pozdější měření jeho dráhu dále omezila.
Na snímcích Hubbleova vesmírného dalekohledu byl následně nalezen slabý bílý trpaslík na místě rádiového pulsaru. Z jeho jasnosti a barvy byla určena hmotnost i doba chladnutí. Spojení těchto údajů s časováním pulsaru v roce 2003 podpořilo závěr, že třetí těleso má planetární hmotnost přibližně 2,5 hmotnosti Jupiteru.
Vznik soustavy Současné uspořádání pravděpodobně nevzniklo společně. Nejčastěji uváděný model předpokládá, že se původní dvojhvězda s neutronovou hvězdou při těsném setkání v hustém prostředí M4 střetla s hvězdou hlavní posloupnosti a její planetou. Původní průvodce neutronové hvězdy byl při výměnné interakci vypuzen a jeho místo zaujala hvězda s planetou. Planeta se přitom přesunula na širokou dráhu kolem nové dvojhvězdy.
Nový hvězdný průvodce později zestárl a předal část své hmoty neutronové hvězdě. Tím urychlil její rotaci a změnil ji v milisekundový pulsar; z původní hvězdy zůstal dnešní nízkomotný bílý trpaslík.
Hvězdokupa M4 je stará přibližně 12–13 miliard let. Pokud planeta vznikla společně s hvězdou, která ji do současné soustavy přinesla, může být podobně stará a patřit k nejstarším známým planetám. Tento údaj se však netýká doby chladnutí dnešního bílého trpaslíka, která činí pouze 480 ± 140 milionů let.
Označení Označení PSR B1620−26 se původně vztahovalo k pulsaru, v odborných textech se však používá také pro celou soustavu. Bílý trpaslík je označován jako WD J1623−266 nebo WD B1620−26. Planeta se nejčastěji nazývá PSR B1620−26 b. Pro cirkumbinární planety byl navržen také úplnější zápis PSR B1620−26 (AB)b, který vyjadřuje, že planeta obíhá kolem obou složek vnitřní dvojhvězdy; nejde však o formálně přijaté pojmenování IAU.
Odkazy Reference
Související články PSR B1620−26 b Messier 4
Externí odkazy
PSR B1620−26 v databázi SIMBAD PSR J1623−2631 v katalogu ATNF
Kategorie:Dvojhvězdy Kategorie:Pulsary Kategorie:Bílí trpaslíci Kategorie:Hvězdy s planetami Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Štíra