PSR B1620-26 b je cirkumbinární exoplaneta, která obíhá kolem dvojhvězdy PSR B1620-26. Soustavu tvoří milisekundový pulsar a bílý trpaslík a nachází se v kulové hvězdokupě Messier 4 v souhvězdí Štíra. Vzdálenost hvězdokupy od Slunce činí 1,851±0,015 kiloparseku, tedy přibližně 6 040±50 světelných let. Starší údaj 12 400 světelných let, který se objevuje v některých pramenech, neodpovídá novějšímu určení vzdálenosti M4.
Planeta má odhadovanou hmotnost 2,5±1 hmotnosti Jupiteru. Kolem společného těžiště obou hvězd obíhá ve vzdálenosti přibližně 23 astronomických jednotek a jeden oběh trvá asi 95 let. Podle modelu jejího původu vznikla spolu s obyčejnou hvězdou již v raném období vývoje hvězdokupy. Její stáří by proto mohlo dosahovat přibližně 12 až 13 miliard let, nejde však o přímo změřenou hodnotu. V populárně-naučných textech se jí proto neoficiálně přezdívá Metuzalém.
Objev Přítomnost vzdáleného třetího tělesa se projevila změnami v časech příchodu pravidelných rádiových pulzů pulsaru. Pulzy slouží jako velmi přesné hodiny: oběh pulsaru kolem těžiště soustavy způsobuje, že jejich signál přichází střídavě o něco dříve a o něco později. Tato metoda se označuje jako časování pulsaru, nikoli jako běžné měření radiální rychlosti hvězdy.
Stephen E. Thorsett, Zaven Arzoumanian a Joseph H. Taylor v roce 1993 ukázali, že pozorované změny lze vysvětlit třetím průvodcem; jeho hmotnost však tehdy nebyla dostatečně omezena, aby bylo možné bezpečně rozhodnout mezi planetou, hnědým trpaslíkem a málo hmotnou hvězdou. Analýza jedenácti let měření zveřejněná v roce 1999 potvrdila pohyb vnějšího tělesa a ukázala, že s vysokou pravděpodobností leží pod hranicí potřebnou k zažehnutí vodíkové fúze. Protože pozorování pokrývala jen malou část jeho přibližně stoletého oběhu, připouštěla stále široké rozmezí hmotnosti i dráhových parametrů.
Rozhodující zpřesnění přineslo pozorování bílého trpaslíka Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Steinn Sigurdsson a spolupracovníci v roce 2003 určili jeho hmotnost na 0,34±0,04 hmotnosti Slunce a stáří od jeho vzniku na 480±140 milionů let. Spojení těchto údajů s časováním pulsaru vedlo k odhadu hmotnosti třetího tělesa 2,5±1 hmotnosti Jupiteru, což odpovídá planetě. Databáze exoplanet NASA proto uvádí rok objevu 2003 a metodu časování pulsaru.
Vlastnosti a oběžná dráha PSR B1620-26 b je podle své hmotnosti řazena mezi plynné obry. Obíhá vně vnitřní dvojhvězdy, takže její dráha obepíná pulsar i bílého trpaslíka. Velká poloosa dráhy se odhaduje na přibližně 23 astronomických jednotek, což je o něco více než střední vzdálenost Uranu od Slunce.
Jediný oběh trvá přibližně 95 let. Časová řada pozorování nepokrývá celý oběh, a proto nejsou sklon ani výstřednost dráhy spolehlivě určeny. Hodnota 55°, která se objevuje ve starších přehledech, označuje sklon dráhy vnitřní dvojhvězdy vůči směru k pozorovateli, nikoli sklon oběžné dráhy planety. Poloměr, teplota, atmosféra ani vnitřní složení planety nebyly přímo změřeny. Poloměr 1,18 poloměru Jupiteru uváděný v katalogu NASA je pouze odhad, a proto není zahrnut v infoboxu.
Vnitřní dvojhvězdu tvoří neutronová hvězda rotující přibližně devadesátkrát za sekundu a málo hmotný heliový bílý trpaslík. Obě hvězdy kolem sebe oběhnou za přibližně 191 dní. Stáří bílého trpaslíka 480±140 milionů let neudává stáří planety; vyjadřuje dobu, která uplynula od přeměny původní hvězdy v bílého trpaslíka.
Původ a stáří Pozorované uspořádání soustavy pravděpodobně nevzniklo společně. Podle modelu podporovaného dynamickými výpočty se planeta vytvořila kolem obyčejné hvězdy v M4. Tato hvězda s planetou se později v hustém jádru hvězdokupy přiblížila k dvojhvězdě obsahující neutronovou hvězdu. Při gravitační výměně byl původní průvodce neutronové hvězdy vyvržen a hvězda s planetou zůstala zachycena.
Planeta se při této události přesunula na širokou dráhu kolem nové dvojice. Zachycená hvězda se následně změnila v červeného obra a předala část své hmoty neutronové hvězdě. Přenos hmoty urychlil rotaci neutronové hvězdy a z odhaleného jádra původní hvězdy vznikl pozorovaný bílý trpaslík. Pomalý úbytek hmoty zároveň zvětšil velkou poloosu dráhy planety z odhadovaných 18 na přibližně 23 astronomických jednotek.
Jestliže planeta skutečně vznikla s původní hvězdou krátce po vzniku hvězdokupy, může být stará přibližně 12 až 13 miliard let. Tento věk vychází z modelu historie soustavy a stáří M4, nikoli z přímého měření samotné planety. Objev ukázal, že obří planety mohly vznikat i v raném vesmíru a v prostředí s nízkým zastoupením prvků těžších než helium.
Označení V katalozích se planeta označuje PSR B1620-26 b. Protože obíhá kolem obou složek dvojhvězdy, navrhli Hessman a spolupracovníci podrobnější zápis PSR B1620-26 (AB)b; tento způsob zápisu se však obecně neujal.
Přezdívka Metuzalém odkazuje na vysoký odhadovaný věk planety a na biblickou postavu Metuzaléma. Jde o neoficiální označení používané v popularizačních textech, nikoli o název uvedený v katalogu NASA.
Odkazy Reference
Související články PSR B1620-26 PSR B1257+12 Exoplaneta
Externí odkazy
PSR B1620-26 b v katalogu NASA Exoplanet Catalog
Kategorie:Exoplanety v souhvězdí Štíra Kategorie:Obří planety