9. červenec je 190. den roku podle gregoriánského kalendáře (191. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 175 dní. Svátek má Drahoslava.

Události náhled|Karlův most Česko 1357 – V 5 hodin a 31 minut položil císař Karel IV. základní kámen ke stavbě kamenného mostu v Praze přes Vltavu, později pojmenovaného po svém zakladateli. Čas nebyl vybrán náhodou, šlo o magickou řadu lichých čísel. Stavba započala podle projektu Petra Parléře, dokončena byla tři roky po Parléřově smrti v r. 1402. 1609 – Rudolf II. vydal v Praze tzv. Rudolfův majestát o svobodě náboženského vyznání. K vydání dokumentu byl panovník donucen českými pány, kteří v rozhodující chvíli vyhroceného sporu mezi Rudolfem a jeho bratrem, arcivévodou Matyášem, zůstali na Rudolfově straně (viz 1. únor). 1898 – Vzniklo Tiskařské družstvo Národně sociální strany, pozdější nakladatelství Melantrich. 1940 – Československý národní výbor se usnesl ustanovit prozatímní státní zřízení ve Spojeném království, tvořené prozatímní vládou (předsedou Jan Šrámek), prezidentem (Edvard Beneš) a Státní radou. 1949 – Premiéra baletu Zbyňka Vostřáka Filosofská historie v Národním divadle v Praze 1968 – Tým lékařů pod vedením Karola Šišky a Ladislava Kužely v Bratislavě provedl první transplantaci srdce ve střední a východní Evropě. Čtyřiapadesátileté ženě voperovali orgán o osm let mladšího muže, který se zabil pádem z balkonu. 1998 – Strany ODS a ČSSD uzavřely „smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí“ (tzv. opoziční smlouva), která umožnila ČSSD sestavit a udržet menšinovou vládu. 2001 – Ministerstvo vnitra oznámilo, že v České republice poprvé od roku 1994 klesla kriminalita. 2002 – Uzavření dohody o vytvoření společné vlády mezi ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. 2016 – Hlavní cenu filmového festivalu Karlovy Vary získal maďarský režisér Szabolcs Hajdu za snímek Rodinné štěstí.

Svět náhled|upright|Jindřich VIII. 381 – Skončil První konstantinopolský koncil. 455 – Římský vojevůdce Avitus se prohlásil císařem Západořímské říše 491 – Odoaker zaútočil v noci na Ostrogóty a jejich velitele Theodericha Velikého u Ad Pinetam. Obě strany přišly o mnoho mužů, ale nakonec Theodorich zatlačil Odoakera zpátky do Ravenny. 551 – Mohutné zemětřesení v Libanonském městě Bejrút vyvolalo ničící tsunami, která zasáhla pobřežní města byzantské říše Fénicie, kde přišlo o život tisíce lidí 660 – V jihokorejském Nonsanu zničila armáda generála Kim Ju-šina s 50 000 muži Päkčeskou armádu a zabila jejího velitele generála Gyebaeka 711 – Berbeři pod vedením Tárika ibn Zijáda okupují severní Španělsko 1371 – Papež Řehoř XI. jmenuje Arnolda II. z Horne utrechtským biskupem 1386 – V bitvě u Sempachu porazili Švýcaři rakouskou armádu Leopolda III., který v bitvě zahynul 1401 – Turecko-mongolský vládce Tamerlán (Timur) zničil Bagdád a pozabíjel na 20 000 jeho obyvatel 1536 – Francouzský mořeplavec Jacques Cartier se vrátil z objevné cesty podél pobřeží Kanady do Saint-Malo 1540 – Anglický král Jindřich VIII. anuloval svůj sňatek s Annou Klévskou. 1595 – Johannes Kepler popsal solidní geometrické uspořádání vesmíru 1755 – Sedmiletá válka, francouzsko-indiánská válka: Francouzsko-indiánské jednotky rozdrtily dvakrát početnější britskou armádu v bitvě u Monongahely. 1780 – Dánsko vyhlásilo svou neutralitu 1789 – Ve francouzském Versailles byly ustanovením Národního ústavodárného shromáždění zahájeny přípravy francouzské ústavy. 1793 – Horní Kanada přijala Act Against Slavery, který zakázal dovoz otroků do kolonie a zároveň stanovil, že děti narozené do otroctví dosáhnou svobody s dosažením věku 25 let. 1807 – Francie a Prusko uzavřely Tylžský mír. 1810 – Napoleon anektoval Holandské království jako součást prvního Francouzského císařství. 1816 – Argentina vyhlásila nezávislost na Španělsku. 1846 – Americký kapitán John Montgomery bez odporu obsadil kalifornskou osadu Yerba Buena, kterou prohlásil za území USA (dnes San Francisco). 1850 – V USA se úmrtím 13. prezidenta Zachary Taylora na choleru stal prezidentem jeho viceprezident Millard Fillmore. 1875 – Vypuklo Hercegovské povstání proti osmanské správě. 1877 – První wimbledonský turnaj zahájen. V prvním ročníku se hrály pouze singly mužů. Hrálo se na trávě a turnaje se zúčastnilo 21 amatérských hráčů. Turnaj vyhrál Spencer Gore za 48 minut, když porazil Williama Marshalla 6-1 6-2 6-4. 1918 – V americkém městě Nashville si srážka dvou vlaků vyžádala 101 životů. 1922 – Johnny Weissmüller jako první uplaval stometrovou trať pod jednu minutu (58,6 s). 1926 – Čankajšek byl jmenován vrchním velitelem čínské Národní revoluční armády 1932 – Ve švýcarském Lausanne odpustily vítězné velmoci Německu dluh za 1. světovou válku. náhled|Megatsunami poškozené pobřeží fjordu Lituya Bay. 1943 – 2. světová válka: spojenci se vylodili na Sicílii. 1944 2. světová válka: britské a kanadské síly dobyly Caen. V bitvě v oblasti Tali-Ihantala porazili Finové s podporou Wehrmachtu Rudou armádu. 1956 – Nejsilnější zemětřesení v Řecku od roku 1903, s epicentrem u ostrova Amorgos, vyvolalo v Egejském moři vlnu tsunami s maximální výškou 20 m. Katastrofa si vyžádala 53 obětí. 1958 – Zemětřesením způsobený sesuv 30 milionů m³ hornin v aljašském fjordu Lituya Bay vytvořil lokální megatsunami, které v místě vzniku dosáhlo výšky 524 m, čímž se stalo nejvyšší zaznamenanou vlnou. Zemřelo 5 osob. 1991 – Jihoafrická republika byla přijata po 30 letech vyloučení zpět do olympijského hnutí. 1993 – V Rusku byly identifikovány nalezené pozůstatky carské rodiny zavražděné v roce 1918. 1995 – Psychedelická rock-country-jazzová kapela Grateful Dead odehrála poslední koncert v Chicagu, měsíc před smrtí jejich zpěváka Jerryho Garcii. 2002 – V Addis Abebě byla založena Africká unie. 2011 – Jižní Súdán se odtrhl od Severního Súdánu a založil vlastní stát.

Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 9. července Česko thumb|upright|Jan Neruda (* 1834) 1530 – Vratislav II. z Pernštejna, šlechtic, diplomat a nejvyšší kancléř českého království († 20. října 1582) 1825 – Václav Šubert, reformovaný kazatel († 21. února 1885) 1834 – Jan Neruda, spisovatel a novinář, představitel májovců († 22. srpna 1891) 1851 – Jan Nepomuk Langhans, portrétní fotograf († 22. března 1928) 1862 – Bertold Bretholz, německočeský historik († 27. listopadu 1936) 1878 – Antonín Starý, lékař a překladatel († 28. říjen 1942) 1882 – Max Horb, malíř († 9. prosince 1907) 1892 – Jaroslav Hrbek, legionář a československý generál († 19. ledna 1973) 1917 – Vladimír Černík, tenista († 2. dubna 2002) 1921 – Zorka Janů, herečka († 27. března 1946) 1926 – Jaroslav Bejček, výtvarník († 17. září 1986) 1931 – Mikuláš Lobkowicz, filosof a politolog, rektor univerzit v Mnichově a v Eichstättu († 19. září 2019) 1937 – Josef Vacenovský, fotbalový reprezentant 1939 – Bedřich Tylšar, hráč na lesní roh a hudební pedagog 1943 Ladislav Beneš, házenkář František Ringo Čech, bubeník, zpěvák, textař, herec, politik, scenárista, dramatik, naivní malíř a spisovatel 1944 – Jiří Holík, hokejista 1955 – Jiřina Salaquardová, básnířka, novinářka a autorka knih pro děti 1963 – Leoš Ryška, český kněz, salesián, režisér a filmový producent. 1975 Květa Peschkeová, tenistka Daniel Křetínský, miliardář, podnikatel a právník 1988 – Lucie Májková, atletka, dálkařka a trojskokanka 1989 – Roman Koudelka, skokan na lyžích 1991 – Jan Mráček, houslista 2000 – Anežka Sládková, ragbistka

Svět náhled|upright|Chris Cooper (* 1951) náhled|upright|Tom Hanks (* 1956) thumb|upright|Courtney Love (* 1965) thumb|upright|Marc Andreessen (* 1971) náhled|upright|Jack White (* 1975) 1511 – Dorotea Sasko-Lauenburská, dánská a norská královna jako manželka Kristiána III. Dánského († 7. října 1571) 1526 – Alžběta Habsburská, polská královna jako manželka Zikmunda II. Augusta († 15. června 1545) 1578 – Ferdinand II., český a uherský král, římskoněmecký císař († 15. února 1637) 1654 – Reigen, japonský císař († 24. září 1732) 1669 – Jevdokija Lopuchinová, první manželka cara Petra Velikého († 7. září 1731) 1739 – Pavol Adámi, slovenský lékař, veterinář a zoolog († 11. listopadu 1814) 1750 – Batilda Orleánská, francouzská princezna († 10. ledna 1822) 1757 – Wojciech Bogusławski, polský spisovatel, herec a režisér († 23. července 1829) 1764 – Ann Radcliffová, anglická spisovatelka († 7. února 1823) 1775 – Matthew Gregory Lewis, anglický spisovatel a dramatik († 14. května 1818) 1786 – Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská, dcera francouzského krále Ludvíka XVI. († 18. června 1787) 1805 – József Szén, maďarský šachový mistr († 13. ledna 1857) 1819 – Elias Howe, americký vynálezce šicího stroje († 3. října 1867) 1825 – Jules Oppert, německo-francouzský asyrolog († 21. srpna 1905) 1830 – Henry Peach Robinson, anglický fotograf († 21. února 1901) 1836 – Žofie Nasavská, švédská a norská královna jako manželak Oskara II. († 30. prosince 1913) 1842 – Clara Louise Kellog, americká sopranistka a divadelní ředitelka († 13. května 1916) 1845 – George Darwin, anglický astronom a matematik († 7. prosince 1912) 1847 – Edwin J. Houston, americký vynálezce († 1. března 1914) 1848 – Robert I. Parmský, vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle († 16. listopadu 1907) 1851 – Berthold Englisch, rakouský šachový mistr († 19. října 1897) 1857 – Fridrich II. Bádenský, poslední bádenský velkovévoda († 8. srpna 1928) 1858 – Franz Boas, americký antropolog († 21. prosince 1942) 1878 – Richard Sheldon, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí († 23. ledna 1935) 1879 – Ottorino Respighi, italský skladatel († 18. dubna 1936) 1893 – Dorothy Thompsonová, americká spisovatelka a novinářka († 30. ledna 1961) 1894 – Percy Spencer, americký konstruktér a vynálezce († 8. září 1970) 1901 – Barbara Cartland, anglická spisovatelka († 21. května 2000) 1908 – Harald Reinl, německo-rakouský filmový režisér († 9. října 1986) 1911 – John Archibald Wheeler, americký fyzik († 13. dubna 2008) 1914 – Willi Stoph, východoněmecký politik a armádní generál († 13. dubna 1999) 1915 – David Diamond, americký hudební skladatel († 13. června 2005) 1917 – Kay Aldridgeová, americká herečka a modelka († 12. ledna 1995) 1916 – Edward Heath, britský politik († 17. července 2005) 1918 – Nicolaas Govert de Bruijn, nizozemský matematik († 17. února 2012) 1924 – Pierre Cochereau, francouzský varhaník a skladatel († 5. března 1984) 1929 – Hasan II., marocký král († 23. července 1999) 1930 – Sim Iness, americký olympijský vítěz v hodu diskem († 23. května 1996) 1931 – Thorvald Stoltenberg, norský politik († 13. července 2018) 1932 – Donald Rumsfeld, americký politik a obchodník († 29. června 2021) 1933 Zinaida Kirijenková, ruská filmová herečka († 12. února 2022) Oliver Sacks, britský neurolog († 30. srpna 2015) 1934 Sonny Cooperová, americká tanečnice, herečka, malířka a spisovatelka Michael Graves, americký architekt († 12. března 2015) 1937 – David Hockney, anglický malíř, kreslíř, grafik, scénograf a fotograf († 11. června 2026) 1943 – John Casper, americký vojenský pilot a astronaut 1945 – Dean Koontz, americký spisovatel 1946 – Bon Scott, australský zpěvák, člen skupiny AC/DC († 1980) 1947 O. J. Simpson, americký sportovec a herec Mitch Mitchell, britský rockový bubeník 1950 Viktor Janukovyč, prezident Ukrajiny Adriano Panatta, italský tenista 1951 Chris Cooper, americký herec Māris Gailis, premiér Lotyšska 1953 – Jozef Heriban, slovenský spisovatel, scenárista a politik 1955 – Lindsey Graham, americký politik († 11. července 2026) 1956 Tom Hanks, americký herec Nobutoši Hikage, japonský judista 1957 Marc Almond, britský zpěvák, skladatel a herec Tim Kring, americký scenárista a producent Kelly McGillis, americká herečka 1964 – Courtney Love, americká muzikantka a herečka 1965 – Richard Tsimba, zimbabwský ragbista († 30. dubna 2000) 1971 – Marc Andreessen, americký programátor