13. červenec je 194. den roku podle gregoriánského kalendáře (195. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 171 dní. Svátek má Markéta.
Události
Česko 1404 – Poprava 51 členů loupežnické bandy rytíře Mikeše Zouly na největší šibenici v českých zemích, nacházející se v Praze na místě dnešní křižovatky U Bulhara. Mikeše doprovodil k šibenici betlémský kazatel Mistr Jan Hus 1463 – Král Jiří z Poděbrad svolal velký sněm všech zemí Koruny české, jehož cílem bylo řešit rozpory katolíků a husitů. 1619 – Sjezd českých stavů v Praze schválil novou ústavu. Český stát byl prohlášen konfederací rovnoprávných zemí, v jehož čele měl stát volený král. Jeho moc byla silně omezena ve prospěch stavů. Města dostala zpět své výsady, jež ztratila v roce 1547. 1621 – Vojenské oddíly povstalců (markraběte Jana Jiřího Krnovského a Ladislava Velena ze Žerotína) zamířily na východní Moravu. 1652 – Vysvěcení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. 1918 – Podle dohody českých politických stran se nefungující Národní výbor transformoval na Národní výbor československý, který měl za úkol připravit převzetí moci a organizování budoucího státu. 1922 – V obecných školách byly mezi povinné předměty zařazeny občanská nauka a ruční práce a pro dívky též tělocvik a nauka o domácím hospodářství. 1925 – Při výzkumu paleolitického stanoviště v Dolních Věstonicích byla nalezena plastika ženy, tzv. Věstonická venuše. Přibližně 25 000 let starou a 11,5 centimetru vysokou figurku objevil tým Karla Absolona v sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi. 1933 – Byl schválen zákon umožňující stíhat protistátní činnost státních zaměstnanců a některých dalších osob. 1934 – Československá obilní společnost získala monopol na nákup, prodej, dovoz a vývoz obilí. 1947 – Při nehodě tramvaje v Bukově u Ústí nad Labem zahynulo 30 lidí a 76 jich bylo zraněno. Byla to největší nehoda v historii tramvajové dopravy v Československu. 1999 – Byl schválen zákon, kterým Česká pojišťovna ztratila monopol na povinné ručení automobilů 2010 – Václav Klaus jmenoval vládu Petra Nečase.
Svět 587 př. n. l. – Babylonské obléhání Jeruzaléma skončilo zničením Šalamounova chrámu 574 – Jan III. skončil jako katolický papež. Nahradil ho Benedikt I. jako 62. papež 1174 – William I. Skotský, nejvýznamnější rebel v období 1173–1174, byl zajat v bitvě u Alnwicku oddílem anglo-normanských rytířů loajálním králi Jindřichu II. 1249 – Korunovace Alexandra III. králem Alby. 1260 – V bitvě u Durbeského jezera porazil litevský kmen Žemajtů německé vojsko a řád livonských rytířů. 1568 – Děkan katedry St. Paul v Londýně zdokonalil lahvování piva. 1643 – Anglická občanská válka: V bitvě u Roundway Down porazili royalisté armádu parlamentaristů. 1814 – Založení italské bezpečnostní složky karabiniérů. 1878 – Berlínská smlouva zajistila úplnou samostatnost Srbska. 1900 – Boxerské povstání: Armáda evropských spojenců dobyla zpět Tchien-ťin. 1923 – Na svahu kopce Mount Lee v Los Angeles byl vztyčen 14 metrů vysoký nápis Hollywood. 1930 – V Uruguayi bylo zahájeno první Mistrovství světa ve fotbale, kterého se zúčastnilo 13 týmů 1941 – V Černé Hoře začalo povstání proti italským okupantům, při němž bylo zabito či zajato přes 2 000 italských vojáků a okolo 5 000 Černohorců. 1943 – Nacisté vypálili obec Český Malín na Ukrajině, přičemž vyvraždili 400 obyvatel. 1966 – A. Č. Bhaktivédanta Svámí Prabhupádá založil Mezinárodní Společnost pro Vědomí Kršny (ISKCON), v New Yorku. 1973 – Aféra Watergate: Při slyšení před senátní komisí prozradil Alexandr Butterfield existenci magnetofonových nahrávek prezidenta Nixona. 1977 Byla zahájena etiopsko-somálská válka. 25hodinový výpadek elektřiny v New York City (USA) vyústil v nepokoje a rabování. 1982 – V Montrealu (Kanada) se poprvé baseballová All-Star Game hrála mimo území USA. 1985 – V několika městech světa proběhl současně humanitární koncert Live Aid. 2011 – Při teroristických útocích v indické Bombaji bylo zabito 26 lidí a 130 jich bylo zraněno. 2016 – V důsledku referenda o členství Spojeného království v Evropské unii premiér David Cameron podal demisi a novou premiérkou byla jmenována Theresa Mayová. 2024 – Americký prezident Donald Trump byl při svém projevu na setkání s voliči v Pensylvánii postřelen.
Narození Viz též :Kategorie:Narození 13. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko náhled|upright|Helena Fibingerová (* 1949) náhled|upright|Tatiana Vilhelmová (* 1978) 1607 – Václav Hollar, grafik († 25. března 1677) 1608 – Ferdinand III., český a uherský král a římskoněmecký císař († 6. dubna 1657) 1807 – František Daneš, kněz, pedagog a politik († 5. května 1892) 1860 – Otakar Materna, stavební podnikatel, architekt a politik († 9. září 1928) 1869 – Franz Link, československý politik německé národnosti († 2. září 1937) 1873 – Alfons Breska, básník a překladatel († 26. září 1946) 1878 – Rudolf Franz Lehnert, fotograf českého původu († 16. ledna 1948) 1884 – Jindřich Svoboda, matematik, astronom a rektor ČVUT († 15. května 1941) 1887 – Robert Land, filmový režisér († 12. října 1940) 1910 – Jan Dokulil, kněz, básník, překladatel († 1. února 1974) 1914 – Otmar Kučera, stíhací pilot († 6. června 1995) 1921 – Vladimír Forst, literární historik, kritik a lexikograf († 28. července 2010) 1923 – Miroslav Heryán, českobratrský teolog, esperantista a básník († 8. února 2003) 1925 – Ivan Medek, novinář, muzikolog a hudebník († 6. ledna 2010) 1927 – Zbyněk Brynych, režisér a scenárista († 24. srpna 1995) 1929 Josef Válka, historik († 13. května 2017) Jan Baleka, teoretik a historik výtvarného umění 1930 Jiří Loewy, novinář, publicista a politik († 1. ledna 2004) Hana Pražáková, spisovatelka († 4. prosince 2010) 1932 – Karel Durman, historik († 14. dubna 2023) 1934 – Ladislav Toman, volejbalový reprezentant 1937 – Zdena Hadrbolcová, herečka a scenáristka († 20. listopadu 2023) 1942 – Vladimír Smutný, kameraman a fotograf († 7. června 2025) 1945 – Josef Vejvoda, hudební skladatel, bubeník, aranžér, kapelník a dirigent 1948 Pavel Toufar, spisovatel († 26. září 2018) Oskar Krejčí, politolog 1949 – Helena Fibingerová, atletka 1950 – Jiří Voříšek, prezident České společnosti pro systémovou integraci 1951 Miroslav Petráň, politik a architekt Danuše Muzikářová, oběť komunistického režimu († 21. srpna 1969) 1958 – Martin Suchánek, scenárista a režisér 1970 – Roman Dostál, biatlonista 1978 – Tatiana Vilhelmová, herečka 1979 – Ondřej Malý, novinář 1981 – Martin Adamský, hokejista 1989 – Klára Křížová, alpská lyžařka 2001 Petr Doubravský, aktivista Jakub Markovič, fotbalový brankář 2002 – Lukáš Horníček, fotbalový brankář 2003 – Denis Halinský, fotbalový obránce
Svět náhled|upright|Julius Caesar (* 100 př. n. l.) náhled|upright|Simone Veil (* 1927) náhled|upright|Patrick Stewart (* 1940) náhled|upright|Harrison Ford (* 1942) náhled|upright|Ernő Rubik (* 1944) 100 př. n. l. – Julius Caesar, římský diktátor († 15. března 44 př. n. l.) 40 – Julius Agricola, římský správce provincie Britannia († 23. srpna 93) 1426 – Anna Beauchampová, anglická šlechtična a hraběnka z Warwicku († 20. září 1492) 1527 – John Dee, anglický vědec († 1608) 1590 – Klement X., papež († 22. července 1676) 1608 – Ferdinand III. Habsburský, císař a český král († 2. dubna 1657) 1753 – Alois von Beckh Widmanstätten, rakouský tiskař a vědec († 10. června 1849) 1756 – Thomas Rowlandson, britský malíř († 21. dubna 1827) 1768 Giuseppangelo Fonzi, italský lékař († 1840) Peter von Vécsey, rakouský generál († 21. července 1809) 1776 – Karolína Frederika Vilemína Bádenská, bádenská princezna a bavorská královna († 13. listopadu 1841) 1783 – August I. Oldenburský, oldenburský velkovévoda († 27. února 1853) 1798 – Šarlota Pruská, ruská carevna, manželka cara Mikuláše I. († 1. listopadu 1860) 1808 – Patrice de Mac-Mahon, francouzský maršál a třetí prezident Francie († 17. října 1893) 1809 – John Plumbe, fotograf a železniční stavitel († 28. května, 1857) 1811 – George Gilbert Scott, anglický architekt († 27. března 1878) 1813 – Theophil von Hansen, dánsko-rakouský architekt († 1891) 1821 – Nathan Bedford Forrest, americký konfederační generál a pozdější vůdce Ku-klux-klanu († 1877) 1822 – Heinrich Louis d’Arrest, německý astronom († 14. června 1875) 1825 – Anton Heinrich Springer, německý historik umění († 31. května 1891) 1826 – Stanislao Cannizzaro, italský chemik († 10. května 1910) 1841 – Otto Wagner, rakouský architekt († 1918) 1848 – Wojciech Dzieduszycki, předlitavský politik († 23. března 1909) 1849 – Hermann Helmer, rakouský architekt († 2. dubna 1919) 1857 – Mauriz von Rössler, ministr obchodu Předlitavska († 12. prosince 1912) 1861 – Marie Anna Portugalská, portugalská infantka a lucemburská velkovévodkyně († 31. července 1942) 1863 – Margaret Murray, britská antropoložka a egyptoložka († 13. listopadu 1963) 1864 – John Jacob Astor IV, americký podnikatel († 1912) 1866 – La Goulue, francouzská tanečnice († 30. ledna 1929) 1875 – Ludmila Pechmanová-Klosová, československá politička († ?) 1876 – Marie Anunciáta Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně († 8. dubna 1961) 1889 – Luisa Mountbattenová, švédská královna († 7. března 1965) 1892 – Jonni Myyrä, finský olympijský vítěz v hodu oštěpem († 22. ledna 1955) 1896 Boris Ivanovič Čeranovskij, sovětský letecký konstruktér († 17. prosince 1960) Mordechaj Ardon, izraelský malíř († 18. června 1992) 1898 – Julius Schreck, první velitel SS († 16. května 1936) 1908 – Dorothy Roundová Littleová, anglická tenistka († 12. listopadu 1982) 1913 – Anton Ujváry, slovenský fotbalista († 3. prosince 1942) 1914 – Franz von Werra, německé stíhací eso († 25. října 1941) 1918 – Alberto Ascari, italský závodník Formule 1 († 1955) 1920 – Hans Blumenberg, německý filozof († 28. března 1996) 1922 – Anker Jørgensen, premiér Dánska († 20. března 2016) 1923 – Erich Lessing, rakouský fotograf a fotožurnalista 1924 Carlo Bergonzi, italský operní zpěvák a hudební pedagog († 25. července 2014) Kurt David, německý spisovatel († 2. února 1994) 1927 – Simone Veilová, francouzská politička a právnička († 30. června 2017) 1928 Valentin Pikul, sovětský spisovatel († 16. července 1990) Tommaso Buscetta, sicilský mafián († 2. dubna 2000) 1929 – Richard Vyškovský, český architekt († 1. srpna 2019) 1930 Naomi Šemer, izraelská zpěvačka, autorka písní († 26. června 2004) Viktor Cybulenko, sovětský oštěpař, olympijský vítěz († 19. října 2013) 1932 – Per Nørgård, dánský hudební skladatel. 1933 – David Storey, britský prozaik, dramatik, scenárista 1934 Alexej Jelisejev, ruský kosmonaut Wole Soyinka, nigerijský dramatik a spisovatel, držitel Nobelovy ceny 1936 – Albert Ayler, americký saxofonista († listopad 1970) 1937 – Vladimir Lukin, ruský liberální politický aktivista, politik, diplomat a historik 1938 – Myroslav Skoryk, ukrajinský hudební skladatel, pedagog a hudební vědec († 1. června 2020) 1940 – Patrick Stewart, americký herec 1941 Ehud Manor, izraelský autor písní, překladatel († 12. dubna 2005) Jacques Perrin, francouzský filmový herec a režisér 1942 Harrison Ford, americký herec Roger McGuinn, americký zpěvák a kytarista, člen skupiny The Byrds 1944 – Ernő Rubik, maďarský vynálezce a architekt 1947 – Jayne County, americká zpěvačka 1950 George Nelson, americký astronom a astronaut Ma Jing-ťiou, tchajwanský prezident 1957 Cameron Crowe, americký režisér Thierry Boutsen, belgický jezdec Formule 1 1961 – Anders Järryd, švédský tenista 1964 – Damon Johnson, americký kytarista, člen skupiny Thin Lizzy 1973 – Roberto Martínez, španělský fotbalista a trenér 1983 – Liou Siang, čínský atlet 1988 Steven R. McQueen, americký herec Colton Haynes, americký herec a model 1992 – Airinė Palšytė, litevská atletka, skokanka do výšky 1994 – Malcolm Marx, jihoafrický ragbista 1995 – Zharnel Hughes, britský atlet, sprinter 1996 – Ché Adams, britský fotbalista