SMS Kaiserin Elisabeth byl chráněný křižník rakousko-uherského námořnictva, druhá a poslední jedtnoka třídy Kaiser Franz Joseph I. Pojmenován byl podle manželky císaře Františka Josefa I. Alžběty Bavorské. Silná torpédová výzbroj vedla k tomu, že křižníky této třídy byly zpočátku označovány Torpedo-Rammschiff.
Stavba Křižník byl postaven v námořním arzenálu v Pule.
Konstrukce náhled|vlevo|Základní uspořádání křižníku
Lod měla dva komíny a dva stěžně. Po dokončení tvořily hlavní výzbroj dva 240mm kanóny Krupp, umístěné v jednohlavňových věžích, z nichž jedna byla na přídi a druhá na zádi. V kasematech na bocích trupu bylo šest 150mm kanónů, které doplňovalo šestnáct 47mm a dva 66mm kanóny. Torpédometů bylo šest. V roce 1906 byla loď modernizována a obě 240mm děla nahradila 150mm děla z plzeňské Škodovky (plzeňská děla nahradila všechna děla s výjimkou čtyř 150mm kaónů v bočních kasematech).[Dále jen Novák (1998)] Základem pancéřování byla pro chráněné křižníky obvyklá 57mm silná pancéřová paluba pod čárou ponoru, chránící strojovny, kotelny a muniční sklady. Velitelskou věž chránil 90mm pancíř a stejně silný pancíř měly i barbety 150mm děl.Novák (1998), s. 25 Děla Kaiserin Elisabeth chránily jen 50mm silné štíty, zatímco pro dvě nová děla lodi Kaiser Franz Joseph I. byly použity dělové věže.Novák (1998), s. 24
Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 8000 HP, které roztáčely dva lodní šrouby. Zásoba uhlí byla 650 tun. Nejvyšší rychlost byla 19 uzlů. Dosah byl 3000 námořních mil.Novák (1998), s. 25
Operační služba náhled|vlevo|Kaiserin Elisabeth náhled|vlevo|Námořníci z Kaiserin Elisabeth v Japonsku
Na svou první zámořskou plavbu Kaiserin Elisabeth odplula v roce 1892, když vedla Františka Ferdinanda d’Este do japonské Jokohamy. Do Asie se pak loď často vracela. V letech 1900–1902 byla nasazena při potlačování Boxerského povstání v Číně. K čínským břehům přirazila ještě celkem třikrát, a to v rozmezí let 1904–1905, 1908–1910 a naposledy 1913–1914, kdy zde plnila úlohu staniční lodě. V letech 1905–1906 prošla rozsáhlou modernizací, především děla byla vyměněna za novější typy.Pod rakouskou vlajkou, s. 35
Křižník Kaiserin Elisabeth se na počátku první světové války nacházel na Dálném Východě v čínském přístavu Tschif a velení Rakousko-uherského námořnictva příliš nevědělo, jak s ním naložit. Loď odplula do Němci drženého Čching-taa, do právě vypuknuvší války mezi Německem a Japonskem se ale zapojit nemohl, protože Rakousko-Uhersko zůstávalo mimo tento konflikt. Bylo rozhodnuto stáhnout posádku lodi do neutrální Číny, kde by zůstala internována do konce války, o které si všichni mysleli, že bude trvat jen velmi krátce. Ovšem po zmínce německého císaře Viléma o dobrém uplatnění křižníku při obraně přístavu byl rozkaz zrušen. Část posádky Kaiserin Elisabeth už ale byla v Číně a musela se na vlastní pěst vracet zpět, což se ale naprosté většině nakonec podařilo.Novák (1998), s. 21
Křižník se tedy zapojil do obrany jediné plnohodnotné německé námořní základny Čching-tao obležené japonskými vojsky. V přístavu se nacházely také německý křižník SMS Cormoran, dělové čluny třídy Iltis – SMS Iltis, SMS Jaguar, SMS Tiger, SMS Luchs, minonoska Lauting a torpédový člun S90.Za bojeschopné šlo pokládat pouze Kaiserin Elisabeth, Jaguar, S90 a minonosku Lauting. Bitva o Čching-tao znamenala zánik všech těchto plavidel.
Z křižníku Kaiserin Elisabeth byla demontována všechna výzbroj kromě 150mm děl v kasematách a loď měla sloužit jako plovoucí baterie. Z vymontovaných děl byly postaveny tři pozemní baterie. Jedna baterie měla dvě moderní 152mm děla ze škodovky a zbylé používaly ráže 47 a 66 mm. Na zemi se do obrany přístavu zapojilo celkem 133 mužů z posádky křižníku.Novák (1998), s. 23 Samotná loď pak až do vyčerpání munice podporovala obránce svou palbou.
Když se přiblížil pád základny, posádky jednotlivé lodě samy potopily (pouze torpédoborec S-90 se neúspěšně pokusil o únik, při kterém ale potopil starý japonský křižník). Kaiserin Elisabeth byl potopen před přístavem dne 2. listopadu 1914. Posádka ho potopila otevřením Kingstonových ventilů a výbuchem na palubě uložených torpéd. Celá základna kapitulovala po nepřátelském průlomu o pět dní později.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Fotogalerie a nákresy ldě i její výzbroje
Kategorie:Třída Kaiser Franz Joseph I. Kategorie:Lodě potopené za první světové války Kategorie:Lodě zahájené 1888 Kategorie:Lodě spuštěné 1890 Kategorie:Lodě přijaté 1892 Kategorie:Lodě potopené 1914 Kategorie:Plavidla nazvaná po osobách