Železniční trať Břeclav–Brno (v českém jízdním řádu pro cestující tvoří je úsek Brno–Šakvice součástí trati 251, zatímco úsek Šakvice–Břeclav je označen jako trať 252, v rámci dálkové dopravy je celý úsek Brno–Břeclav součástí tratě 002) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást prvního tranzitního koridoru. Trať vede z Břeclavi přes Zaječí do Brna. Jedná se o nejstarší parostrojní železnici v Česku, trať byla zprovozněna v roce 1839. Elektrizace dráhy byla provedena v roce 1967. Po trati jsou v současnosti vedeny dálkové železniční linky Ex3, R13 a R50. Obsluhována je také železničními linkami Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje S3 a S51.

Trať je vybavena zabezpečovacím systémem ETCS.https://zdopravy.cz/2025-stat-poprve-rekl-kdy-bude-etcs-na-dvou-koridorech-povinne-27729/

Historie Trať z Břeclavi do Brna je nejstarší parostrojní železnicí na českém území. Úsek Brno–Rajhrad byl sjízdný již od konce roku 1838, neboť v listopadu byly na něm uskutečněny zkušební jízdy lokomotivy Moravia a v prosinci slavnostní otevření pro občasné propagační jízdy. Pravidelný provoz byl na celé trati z Břeclavi do Brna zahájen 7. července 1839, čímž navázala na dráhu z Vídně do Břeclavi, jež byla zprovozněna o měsíc dříve. Při slavnostní jízdě se ten den ve Vranovicích udála první železniční nehoda v Rakousku. Nejvýznamnější stavbou na dráze byl Vídeňský viadukt v Brně. Trať Břeclav–Brno náležela k síti Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB), ovšem se zprovozněním celého spojení z Vídně do Krakova přestala být hlavním aktivem společnosti. Tím spíše, že v 70. letech 19. století vybudovala konkurenční Rakouská společnost státní dráhy (StEG) spojení z Vídně do Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou. V 90. letech 19. století byly do trati Břeclav–Brno zaústěny čtyři nové místní dráhy: z Hodonína přes Čejč (1897), z Hustopečí (1894), z Pohořelic (1895) a ze Židlochovic (1895), z toho poslední dvě postavila přímo KFNB.

Význam jednokolejné dráhy Břeclav–Brno (pouze úsek Horní Heršpice – Brno získal v roce 1869 druhou kolej, a to díky stavbě trati do Přerova) až do roku 1918 upadal. Poté se však stala součástí hlavní železniční tratě spojující tři největší města Československé republiky. V roce 1928 došlo v Zaječí ke srážce dvou vlaků, která si vyžádala 28 obětí na lidských životech. Zdvojkolejnění se trať dočkala za první republiky v letech 1930–1936, přičemž byla upravena pro provoz motorových vozů Slovenská strela. Ty zde mohly jezdit rychlostí až 130 km/h, zatímco ostatní vlaky do 120 km/h.

Po Mnichovské dohodě byla trať na sedmi místech přerušena novou hranicí. Součástí Německé říše se staly Břeclav, Zaječí, Šakvice a Vojkovice. Po skončení druhé světové války se trať stala opět součástí spojení mezi Prahou a Bratislavou. V 50. letech 20. století se na dráze udály dvě vážné nehody (1950 v Podivíně a 1953 u Šakvic). Celá trať byla v roce 1967 elektrifikována. V 80. letech byly některé úseky experimentálně upraveny na rychlost 140 km/h, v 90. letech byla v rámci výstavby prvního koridoru rychlost zvýšena na 160 km/h. Při tom byly také všechny stanice na trati poloperonizovány.

Na úseku mezi Hrušovany a Podivínem bývají za mimořádných bezpečnostních opatření prováděny rychlostní zkoušky nových vozidel. Dne 18. listopadu 2004 zde jednotka řady 680 Pendolino vytvořila český rychlostní rekord 237 km/h, za což ale následovala pokuta Drážního úřadu, který povolil zkoušky pouze do 230 km/h.

V roce 2021 inicioval městský úřad v Hustopečích anketu o přejmenování stanice Šakvice na „Hustopeče, dolní nádraží“ nebo „Hustopeče, průmyslová zóna“. Stanice totiž leží v katastru Hustopečí, i když je od města vzdálená 4,5 km. Obyvatelé Šakvic, které leží blíže stanici, jsou proti a poukazují i na to, že Hustopeče už mají jedno nádraží v centru města, i když leží na vedlejší trati.

Provoz (stav 2023) Trať využívají mj. vlaky EC/rj (Berlín –) Praha – Pardubice – Brno – Břeclav – Vídeň / Bratislava (– Budapešť) v hodinovém intervalu. Dále zde jezdí ve dvouhodinovém taktu rychlíky Brno – Břeclav – Olomouc proložené ve špičce pracovních dní rychlíky Brno–Hodonín.

Osobní vlaky plní funkci brněnské příměstské dopravy, v úseku z Brna do Vranovic (- Hustopeče u Brna) je ve špičce pracovního dne provoz zahuštěn až na půlhodinový interval. V úseku Tišnov – Hrušovany u Brna dokonce na interval 15 minut. Mimo špičku vlaky jezdí v intervalu 30-40 minut. Tyto vlaky jsou většinou vedeny jednotkou Moravia (řady 530 a 550); dříve typicky používané elektrické jednotky řady 560 byly staženy z provozu.

Stanice a zastávky

Odkazy Reference

Související články První železniční koridor Železniční nehoda v Podivíně Železniční nehoda u Šakvic Železniční nehoda ve Vranovicích Železniční nehoda v Zaječí

Externí odkazy

Trať 250 na ZelPage.cz

Břeclav–Brno Kategorie:Železniční doprava v Brně Kategorie:Železniční doprava v Jihomoravském kraji Kategorie:Dopravní stavby v Brně Kategorie:Železniční doprava v okrese Brno-venkov Kategorie:Dopravní stavby v okrese Brno-venkov Kategorie:Dopravní stavby v okrese Břeclav Kategorie:Brno-město Kategorie:Staré Brno Kategorie:Trnitá (Brno-střed) Kategorie:Štýřice Kategorie:Horní Heršpice Kategorie:Dolní Heršpice Kategorie:Přízřenice Kategorie:Modřice Kategorie:Popovice (okres Brno-venkov) Kategorie:Doprava v Rajhradě Kategorie:Stavby v Rajhradě Kategorie:Holasice Kategorie:Vojkovice (okres Brno-venkov) Kategorie:Stavby v Hrušovanech u Brna Kategorie:Unkovice Kategorie:Žabčice Kategorie:Přísnotice Kategorie:Vranovice (okres Brno-venkov) Kategorie:Pouzdřany Kategorie:Popice Kategorie:Doprava v Hustopečích Kategorie:Šakvice Kategorie:Zaječí Kategorie:Rakvice Kategorie:Podivín Kategorie:Ladná Kategorie:Doprava v Břeclavi Kategorie:Stavby v Břeclavi Kategorie:Rozchod 1435 mm Kategorie:Stavby v Hustopečích