Lajos Steier (* 2. marec 1885, Liptovský Mikuláš - † 3. január 1938, Viedeň, Rakúsko) bol historik a publicista.
Narodil sa v Liptovskom Mikuláši. Jeho otec Ignác Steier pôvodným povolaním učiteľ bol kníhtlačiar. Študoval techniku, neskôr právo, promoval na budapeštianskej univerzite.
Po ukončení štúdií pôsobil ako novinár, špecializoval sa na národnostnú problematiku, v rámci nej na slovenskú otázku. Zdôrazňoval potrebu účinnejšej vládnej podpory spisovnej slovenčine a rozvíjaniu samostatnej slovenskej identity ako protiváhy českých snáh.
Po vzniku Česko-Slovenska v roku 1918 bol hlavným oponentom československej oficiálnej historiografie, najväčší ohlas si získal svojim 1 000 stránkovým dielom Ungarns Vergewaltigung vydaným po nemecky vo Viedni v roku 1929.
Prof. Pražák vo svojich spomienkach píše: Steier uveřejnil slovenské autonomistické hlasy proti nám ve velké knize vydané v Mnichově. Cizí tisk mluvil denně o slovenské otázce, že musí být řešena, a slovenský autonomistický tisk dodával mu čím dále tím nestoudnější materiálAlbert Pražák, Politika a revoluce. Paměti (Academia Praha 2004) s.48.
Václav Chaloupecký vo svojom diele Zápas o Slovensko 1918 knihu hodnotí: S hlediska nám nepřátelského píše o převratových událostech též Lajos Steier v své práci Ungarns Vergewaltigugung (Oberungarn unter tschechischer Herrschaft) (Wien 1929, stran 1008). Přes svoji rozsáhlost je práce Steierova úplně bezcenná. Nejenom, že je tendenční a že nekriticky čerpá z nejkalnějších pramenů, ale Steier lže bez studu a zahanbení, aby jen ty Čechy zostudil a ukázal, jak prý vlastně dobromyslnou Dohodu klamali a podvedliVáclav Chaloupecký, Zápas o Slovensko 1918 (Čin Praha 1930) s. 10.
Z poverenia Maďarskej historickej spoločnosti (Történelmi Társulat) vyhľadal vo viedenských archívoch a v roku 1937 publikoval slovenské spisy vzťahujúce sa k rokom 1848/1849.
Ako predseda Hornouhorskej vedeckej spoločnosti (Felvidéki tudományos társaság) zostavil a v roku 1937 pod názvom Czambel emlékkönyv (Czambelov pamätník) vydal zborník prác pripomínajúci život a dielo najvýznamnejšieho slovenského jazykovedca 20. storočia.
Slovenský biografický slovník ho charakterizuje ako odporcu slovenského národného hnutia, obrancu integrity Uhorska a po roku 1918 popredného predstaviteľa iredenty.Slovenský biografický slovník (Matica slovenská Martin 1986-1994)
Dielo A tót-kérdés (Liptószentmiklós 1912)/ Slovenská otázka (Lipt. Sv. Mikuláš 1912) A sajtókamara / Novinárska komora Csehek és tótok (1919)/ Češi a Slováci There is no Czech Culture in Upper-Hungary (Bp. 1920) Beniczky Lajos 1848-49-iki kormánybiztos visszaemlékezései, jelentései (Bp. 1924)/ Spomienky vládneho komisára Beniczkého z r. 1848-49 Görgey és Kossuth (Bp. 1924) Haynau és Paskievics 1-2. Az 1849-iki trónfosztásról (Bp. 1928)/ O detronizácii Habsburgov v r. 1849 Ungarns Vergewaltigung (Zürich-Leipzig-Wien 1929) / Znásilnenie Uhorska Aide-mémoire sur la situation de la minorité hongroise dans la Tchécoslovaquie (Bp. 1934) A tót nemzetiségi kérdés 1848-49-ben (Magyar Történelmi társulat Bp. 1937) / Slovenská národnostná otázka v r. 1848-49 A Kérdés története 670s. / K histórii slov. nár. otázky Okmánytár 787s. / Dokumenty Czambel eszméi (Pécs 1937) / Czamblove idey Czambel emlékkönyv (Felvidéki tudományos társaság Bp. 1937) / Czambelov pamätník
Referencie
Iné projekty
Zdroje Magyar Zsidó Lexikon (1929, szerk Újvári Péter) / Maďarský židovský lexikón, str. 805 Slov. hlas 6.1.1938 Slov. denník 5. 1. 1938 Jednota č. 2/1938
Kategória:Slovenskí historici Kategória:Osobnosti z Liptovského Mikuláša Kategória:Slovenskí publicisti Kategória:Osobnosti židovského pôvodu