Jiří Šotola (28. května 1924 Smidary – 8. května 1989 Praha) byl český básník, prozaik, dramatik, herec a divadelní režisér, kterého proslavily především jeho historické romány Kuře na rožni a Tovaryšstvo Ježíšovo.

Biografie Pocházel z rodiny středoškolského profesora češtiny a zároveň ředitele Arcibiskupskéjho gymnázia v Hradci Králové, což předurčilo jeho znalosti katolické církve a řádu jezuitů. V katolickém tisku (časopisy Akord a Jitro) publikoval již za studií.MARŠÍČEK, Vlastimil: Nezval, Seifert a ti druzí… Necenzurovaný slovník českých spisovatelů, Host - vydavatelství, s.r.o., Brno (Brno–město) 1999, kapitola Jiří Šotola, strana 146. Obecnou školu Šotola navštěvoval v Litomyšli, maturoval na klasickém gymnáziu v Hradci Králové (1942) a krátce studoval na pražské konzervatoři. V letech 1943 až 1945 byl nuceně nasazen do výroby jako pomocný dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem. Po druhé světové válce studium dokončil v roce 1947. Dále vystudoval herectví na DAMU (1951); souběžně byl zapsán na FF UK (zde po šest semestrů studoval filosofii a estetiku; studia ale nedokončil).

Spolu s (mimo jiné) Miroslavem Florianem a Karlem Šiktancem patřil mezi tzv. básníky všedního dne kolem časopisu Květen, kteří se snažili změnit tehdejší patosu plnou poezii a vrátit do ní realitu jako hlavní téma. Byl i šéfredaktorem Května, a to od roku 1958 do jeho zrušení, po němž pracoval v časopise Kultura a v Literárních novinách. V letech 1964 až 1967 byl prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů.

Od roku 1970 měl zakázáno publikovat; v roce 1975 provedl zásadní „sebekritiku“, jeho díla mohla opět vycházet, ale lidsky se s ním rozešli přátelé Karel Šiktanc a Vlastimil Maršíček.>MARŠÍČEK, 1999, strany 149–150

Jako herec a režisér působil v divadle v Hradci Králové.

Šotolovu báseň Dezertér ze sbírky Za život zhudebnil v roce 1982 Jaromír Nohavica (jako Dezertér (Stál voják na dešti)).

Dílo Náhrobní kámen (1946) – sbírka básní Červený květ (1955) Za život (1955) Óda na hazard – zde projevuje kladný vztah k dobrodružství Čas dovršený Svět náš vezdejší (1957) – básnická sbírka, tzv. poezie všedního dne, laděno velmi pacifisticky, objevuje se zde varování před atomovou válkou. Venuše z Mélu (1959) – básnická sbírka, milostná poezie Bylo to v Evropě (1960) – protiválečná poema s židovskou tematikou, projevuje zde snahu pochopit „smysl dějin“. Dílo je oslavou socialismu. Hvězda Ypsilon (1962) – básně s častým tématem stárnutí, smrti i koloběhu života, pravděpodobně jeho nejznámější sbírka. Základ sbírky tvoří čtyři básně na smrt V. Tháma, K. H. Máchy, přírodovědce J. B. Lamarca a politika Antonína Bendy. Myšlenkou zde je, že smrt hodnotí život. Poste restante (1963) – sbírka, ve které jsou básně ve formě fiktivních dopisů, psaných židovské dívce své lásce z mládí. Tato dívka zde funguje jako jeho svědomí. A co básník : antologie české poezie 20. století (1964) Co a jak (1964) – sbírka básní; verše jsou velmi pesimistické, pochybuje zde o smyslu života Podzimníček (1967) – sbírka básní Psí hodinky (1968) – výbor ze sbírek Hvězda Ypsilon, Co a jak, Podzimníček a úryvek ze hry Antiorfeus Oranžová ryba (1968) – výbor z milostné poezie s motivy hledání smyslu života v moderní době Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) – historický román z doby po konci třicetileté války na panství Košumberk, kterou zahájil svoji prozaickou činnost; děj se soustřeďuje na hraběnku Marii Maximiliánu Slavatovnu, skromnou vdovu, která se zřekla majetku ve prospěch jezuitského řádu, další významnou postavou je i o svém poslání pochybující páter Had, člen Tovaryšstva Ježíšova (Jezuitů). Podle románu byl natočen stejnojmenný chorvatský film (2004). Kuře na rožni (1974 v samizdatu, 1976 v nakladatelství Československý spisovatel) – mistrný román z doby napoleonských válek; hlavním hrdinou je zběh Matěj Kuře, který se přidá k potulným hercům a loutkařům; je úspěšný, dostane se až do Benátek. Po návratu do Čech je přijat do hraběcích služeb jako pořadatel divadelního představení na zámku v Litomyšli. Toto jeho působení ale dopadá jinak, než očekával. Román byl zdramatizován Zdeňkem Potužilem v Divadle na okraji v roce 1979. Waterloo (1967) – divadelní hra Julián Odpadlík (1970) – televizní hra Ajax : Komedie o 3 dějstvích (1977) Svatý na mostě (1978) – historický román; postava Jana Nepomuckého, pražského generálního vikáře, který byl r. 1393 na králův rozkaz shozen z mostu do Vltavy; Nepomucký je zde zobrazen jako „malý český člověk“, kterého přejely dějiny Možná je na střeše kůň: Komedie o 3 obrazech (1980) Pěší ptáci (1981) Bitva u Kreščaku (1982) volná trilogie: Malovaný děti (1983) Róza Rio (1986) Podzim v zahradní restauraci (1988) Padalo listí, padala jablíčka (1985) – poeticko-skeptické drama Osmnáct Jeruzalémů (1986) – novela o křížové výpravě zfanatizovaných dětí do Svaté země A jenom země bude má : Máchovská variace : Hra o 2 dílech, (1987) Podzim v zahradní restauraci (1988) Cesta Karla IV. do Francie a zpět – drama Antiorfeus – drama Chicago – drama Bellevue – drama Příběh lásky a cti – scénář k filmu o J. Nerudovi a K. Světlé.

Přeložil několik básní B. Pasternaka, B. Sluckého.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1945–1990

Externí odkazy

Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 28. května Kategorie:Narození ve Smidarech Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Působící v Litomyšli Kategorie:Úmrtí 8. května