Vladimír Neff (13. června 1909 Praha – 2. července 1983 Praha) byl český spisovatel, překladatel a scenárista, otec spisovatele Ondřeje Neffa.
Život Narodil se v Praze, kde také absolvoval obecnou školu. Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, otec Vladimír Neff (* 1881)Soupis pražských obyvatel, Vladimír Neff byl významným obchodníkem s kuchyňským zbožím JANOUŠEK, Jiří: Tváře bez svatozáře, Praha: Práce, 1987. str. 234 a majitelem velké prodejny v Praze na Příkopech a chtěl mít syna obchodníka. Mezi lety 1921 a 1925 navštěvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici, obchodní akademii v Resslově ulici a poté až do roku 1928 francouzskou obchodní akademii v Ženevě.
Po absolvování obchodní školy v Ženevě nastoupil svou první praxi ve skladu porcelánu ve Vídni a v roce 1929 pracoval jako dobrovolník v obchodním domě v Brémách. Rok poté nastoupil do podniku svého otce. Od roku 1935 pracoval jako cizojazyčný lektor (pro oblast francouzské a anglické literatury) v pražském nakladatelství Melantrich, ale už od roku 1939 se živil jako spisovatel z povolání. V roce 1950 byl krátkodobě zaměstnán na Barrandově jako scenárista. V letech 1946–1953 bydlel na Slapech, později jen v Praze. Roku 1977 podepsal Antichartu.
Ocenění 1968 – titul zasloužilý umělec 1979 – titul národní umělec
Dílo alt=|náhled|Hrob spisovatele na Vyšehradském hřbitově Jeho první literární počiny se datují už do druhé poloviny 30. let, především jsou to detektivní parodie a částečně politická satira. Za okupace jej pak zaměstnávala především práce na popularizačně vědeckém slovníku dějin filosofie Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jenž pak vyšel těsně před komunistickým převratem roku 1948. První výrazný úspěch u veřejnosti zaznamenal psychologickým románem Třináctá komnata z roku 1944 a následně novelou Marie a zahradník.
Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka.
Dle Tomáše Bandžucha lze Neffovi přičíst výrazný podíl na rozšíření mýtu o snaze Československa získat po konci 1. světové války africkou kolonii Togo, kdy "kauze Togo" věnoval (se spoustou detailů, jež nejsou zaznamenány v tištěných pramenech) několik stran v závěrečném díle pentalogie Královský vozataj. Československé koloniální ambice, které "do značné míry využívá k cílené kritice dobové buržoazní společnosti, tu přitom zveličuje takovým způsobem, až se zdá, že snahou o získání kolonií podle něj žila tehdy prakticky celá pražská elita."
Také překládal, a to z francouzštiny, němčiny a ruštiny. Psal rovněž filmové scénáře (např. Tajemství krve nebo Minulost Jany Kosinové).
1933 – Nesnáze Ibrahima Skály, parodie na detektivku se sci-fi námětem 1934 – Lidé v tógách, parodie na detektivku 1934 – Papírové panoptikum 1934 – Temperament Petra Bolbeka 1935 – Malý velikán 1935 – Poslední drožkář, sci-fi námět 1937 – Dva u stolu, spor dvou bratrů o dědictví po otci 1937 – Omyl růžového stařečka a jiné pohádky pro malé i velké 1937 – První nálet, sci-fi prvky 1939 – Bůh zbytečnosti 1939 – Vyhnaní z ráje 1940 – Minulost Jany Kosinové 1940 – Pokušitel 1940 – Před pultem a za pultem 1940–1947 – Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias 1941 – Soused 1942 – Gabriela 1944 – Třináctá komnata, román z prostředí pražské Kampy, zabývající se spíše než epickou (příběhovou) rovinou citovým vývojem dětského hrdiny Kosti; v roce 1968 zfilmován Otakarem Vávrou 1945 – Marie a zahradník, novela opět z prostředí Kampy 1947 – Nikdo nic neví 1952 – Mladá léta 1953 – Srpnovští páni, ironicky laděný historický román z doby posledních Přemyslovců 1953 – Tajemství krve 1956 – Nezlob, Kristino!
Rodová pentalogie: 1957 – Sňatky z rozumu 1958 – Císařské fialky 1959 – Zlá krev 1961 – Veselá vdova 1963 – Královský vozataj – tento na poměry české literatury ambiciózní projekt zachycuje formou kroniky osudy dvou pražských měšťanských rodů (Nedobylů a Bornů) v době od 50. let 19. století po druhou světovou válku. Je inspirován osudy vlastní Neffovy rodiny. Podle prvních čtyř dílů pentalogie natočil režisér František Filip seriály Sňatky z rozumu a Zlá krev. 1961 – Pochodně 1967 – Trampoty pana Humbla, portrét typického reprezentanta nižší (spíše dělnické) třídy, který mění přesvědčení dle režimu, překmitává od bojůvkových předválečných nacistů až ke komunistům 50. let, „převléká kabáty i korouhve“ – jak se mu to hodí a zdá, přitom si vše vnitřně omluví Trilogie: 1973 – Královny nemají nohy 1975 – Prsten Borgiů 1980 – Krásná čarodějka – tato trilogie popisuje životní osudy Petra z Kukaně, syna pražského alchymisty za doby Rudolfa II. a posléze za třicetileté války 1981 – Roucho pana de Balzac 1986 – Večery u krbu, kniha vzpomínek na rodinu a život, která vznikla jako seriál rozhovorů se synem Ondřejem
Odkazy
Reference
Literatura str. 383–387
GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra, Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 358–360 JANOUŠEK, Jiří: Tváře bez svatozáře, Praha: Práce, 1987. str. 43–7, 234–5
Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1945–1990
Externí odkazy
Vladimír Neff na webu FF MU Vladimír Neff ve Slovníku české literatury po roce 1945
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští překladatelé z ruštiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čestní občané Prahy 3 Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození 13. června Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Úmrtí 2. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži