Zvací dopis je obvyklé označení nedatovaného dopisu, který v srpnu 1968 poslali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak Leonidu Brežněvovi. Obsahoval výzvu k pomoci všemi prostředky proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa 21. srpna 1968. Byl psán rusky.
Dopis byl podle svědků Brežněvovi předán v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968, tedy krátce poté, co neúspěchem pro sovětskou stranu skončily rozhovory mezi sovětským a československým vedením v Čierné nad Tisou. Existence dopisu měla zůstat utajena. Dne 15. července 1992 byl ale objeven zapečetěný ve Státním archivu Ruské federace s datem 25. září 1968. Obálka byla podepsána Konstantinem Černěnkem se slovy Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat. Již druhý den byl dopis převezen do Prahy a představen veřejnosti.
Poslání dopisu bylo vlastizradou patrně i podle tehdejších zákonů. Podepsaní za ni nikdy nebyli souzeni. Pravost podpisů byla prokázána kriminalistickými metodami.Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali, Technet, 20. srpna 2015
Podepsáni Alois Indra (1921–1990), do dubna roku 1968 ministr dopravy a člen ÚV KSČ. V roce 1971 se stal předsedou Federálního shromáždění. Drahomír Kolder (1925–1972), tehdejší člen ÚV KSČ. Roku 1969 se stal předsedou Výboru lidové kontroly. Oldřich Švestka (1922–1983), tehdejší člen předsednictva ÚV KSČ. Po okupaci se vrátil na místo šéfredaktora Rudého práva, ze kterého byl odvolán během pražského jara. Antonín Kapek (1922–1990), tehdejší člen ÚV KSČ. Brežněvovi napsal osobní dopis již dříve. Později se významně podílel na podobě normalizace, krátce po sametové revoluci spáchal sebevraždu. Vasil Biľak (1917–2014), tehdejší člen předsednictva ÚV KSČ. Po okupaci byl tajemníkem ÚV KSČ s rozhodujícím vlivem v zahraniční politice, ale hlavně v ideologické sféře.
Další dopisy První dopis napsal Antonín Kapek, kandidát předsednictva ÚV KSČ, během jednání vedení obou komunistických stran v Čierné nad Tisou (29. července – 1. srpna 1968) a tajně ho předal generálnímu tajemníku ÚV KSSS Leonidu Brežněvovi. Byl napsán česky a rozebíral vývoj v Československu.Pacner, Karel: Další doteky dějin, Plus 2013, 240 stran
O deset dnů později, během schůzky vedení šesti komunistických stran v Bratislavě, doputoval k Sovětům druhý dopis. Kolderův tajemník Radko Kaska ho předal na záchodě členu sovětského politbyra Petro Šelestovi. Podepsali ho Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka a Vasil Bilak, čtyři členové a jeden kandidát předsednictva ÚV KSČ. Tato pětice žádala rusky o „pomoc všemi prostředky, které máte“. Podle nich „pouze s vaší pomocí bude možno vyrvat ČSSR od hrozícího nebezpečí kontrarevoluce“.
Z třetího dopisu Leonid Brežněv citoval během jednání pěti šéfů komunistických stran Varšavské smlouvy v neděli 18. srpna. Sepsali jej Indra, Kolder, Hoffmann, Švestka, Pavlovský a někteří další ve víkendovém městečku prominentů na Orlíku v pátek 16. srpna. Tvrdili, že mají zajištěnou podporu šesti z jedenácti členů předsednictva ÚV KSČ a padesáti členů pléna ÚV KSČ. Upozornili, že vojenský zásah už nelze odkládat. Do Moskvy jej odtelegrafovalo sovětské velvyslanectví.
Takzvaný dopis 99 pragováků byla v podstatě soukromá iniciativa několika desítek stalinistů z pražského podniku Praga.Před 50 lety vznikl dopis 99 pragováků, považovaný za jeden ze „zvacích“ Dostupný online
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy Pořad Českého rozhlasu Plus: Příběh spolehlivého soudruha a signatáře zvacího dopisu ; podrobné informace o životě Oldřicha Pavlovského, rozbor událostí v srpnu 1968.
Kategorie:Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa Kategorie:Dopisy Kategorie:Události roku 1968 Kategorie:Kolaborace