náhled|Svatojánská noc, Nikolaj Astrup, 1912. Svatojánská noc je evropský lidový svátek slavený v předvečer svátku křesťanského světce Jana Křtitele, který spadá na 24. června. Navazuje na předkřesťanské oslavy letního slunovratu, jako jsou slovanská kúpadla nebo anglosaská Litha, a velkou roli při tomto svátku měl především oheň, voda, nahota a zeleň. Typickým prvkem této noci jsou svatojánské ohně, pálené na kopcích. Symbolicky představují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu sil. Tyto ohně se pro získání síly přeskakují, zapalují se v nich košťata, kterými se pak krouží, v některých částech Evropy se z kopců pouští hořící kola či sudy, symbolizující putující slunce.
Česko
V Česku je v pranostikách svatojánská noc považována za počátek léta, i když tento den spadá do období chladnějšího a deštivějšího počasí nazývaného ovčí chladna a medardovské období. Deštivé počasí probíhající přibližně od 21. června do konce měsíce bývá někdy nazýváno (svato)jánské deště. Poté však následuje relativně suché období nazývané pavlovské léto.Vašků (2014), s. 503, 514.
Zvyky V Česku jsou známé následující svatojánské zvyky (přesná podoba se regionálně může lišit):Vašků (2014), s. 541-543, 549.Tyllner (2014), s. 437.
Svatojánské ohně V Česku se na svatojánskou noc na návrších pálily ohně – pálení Jána, svatojána, korunované májkou či ozdobeným smrčkem – jankem. Slavnost doprovázela hostina, tanec a sportování zápolení, také se metala žhavá polena a přeskakoval oheň. Od 18. století se ve větší míře objevují zákazy pálení svatojánských ohňů, především pro nebezpečí požárů, a v polovině 19. století zvyk přežíval jen mezi venkovskou mládeží, zatímco ohně o filipo-jakubské noci dosud držely. Zvyk se ale udržel i po druhé světové válce. Někde se spojovalo pálení svatojánských ohňů s pálením košťat známým i z filipo-jakubské noci, někde se dohořívající koště zapichovalo do pole pro dobrou úrodu.
Dívčí věštby Pomocí svatojánských květin se především dívkami také věštilo. Dívky si ve svatojánském šeru trhaly devatero kvítí z devatera mezí, někde jen květiny mužského rodu. Dívka nesměla po celou dobu promluvit ani jí nesměl oslovit nikdo jiný. Potom z nich pletly věneček, který si dávaly na noc pod polštář, aby se jim ve snu zjevil jejich příští osud a zejména jejich budoucí ženich. Ráno věneček házely přes ovocný strom nebo do potoka: zachycený znamenal, že se dívka vdá doma (nebo v příštím roce ještě doma zůstane), přeletěl-li či uplaval, vdá se jinam nebo odejde do světa. Dívky s více nápadníky psaly v předvečer sv. Jana jména hochů na papírky, zavázaly je do rohů šátku a daly si jej pod polštář. Ráno rozvázaly jeden uzel a jméno v něm ukazovalo, který hoch je ten pravý.
Svatojánské býlí náhled|Bylina svatého Jana – třezalka tečkovaná Věřilo se, že o svatojánské noci mají čarovné a léčivé byliny největší sílu. Květinami se zvenku i zevnitř zdobily domy a používaly se k rituální ochraně a očištění. Kytice polních květů natrhaná na sv. Jana Křtitele před východem slunce se darovala pro štěstí. Svatojánská kytice obsahovala zpravidla devět květin. Její skladba se krajově lišila, oblíbená však byla především mateřídouška, mezi další časté byliny patřily následující:
koření či bylina svatého Jana – třezalka tečkovaná svatého Jana černobejl, svatého Jána pás – pelyněk černobýl svatého Jana bylina – pelyněk pravý kadeř svatojánská – komonice lékařská svatojánské zelí – rozchodník prudký svatojánská kytka, svatoján – kopretina bílá modrák či modráček – chrpa polní slzičky Panny Marie – hvozdík kartouzek či kropenatý verbena – sporýš lékařský vlčí ocas – blínVašků (2014), s. 543, 549.
Pověsti o kapradí a čarodějnicích Věřilo se, že o svatojánské noci lze nalézt kouzelný zlatý kapradinový květ. Také se věřilo, že i o svatojanské noci provádějí své rejdy čarodějnice. Hospodyně proto kladly na práh hrst husté trávy, aby čarodějnice musela nejprve spočítat všechna stébla. Než to stihla, zakokrhal kohout a ona ztratila svou moc (tento zvyk je znám také o filipo-jakubské noci).
Regionální zvyky Ze svatojánských bylin, zejména z mateřídoušky, se také v některých krajích, např. v horním Pojizeří, stlala „svatojánská postýlka“ (podrobně viz externí odkazy).
Odkazy
Reference
Související články Svatojánská muška Sen noci svatojánské Filipojakubská noc
Externí odkazy
Dokument z cyklu České televize Naše tradice Svatojánské zvyky na Železnobrodsku (1946) (pokračování na další straně)
Kategorie:Lidové svátky Kategorie:České lidové svátky Kategorie:Noc v kultuře Kategorie:Oslavy letního slunovratu