Panama (), plným názvem Panamská republika (), je země ležící na jižním konci Střední Ameriky, sousedící s Jižní Amerikou. Na západě hraničí s Kostarikou, na jihovýchodě s Kolumbií, na severu s Karibským mořem a na jihu s Tichým oceánem. Dominantním rysem panamského reliéfu je centrální hřeben hor a kopců přes celé území, nejvyšší na západní hranici. Více než dvě třetiny území tvoří nížiny, charakteristickým rysem je úzká a nízká Panamská šíje, přerušená Panamským průplavem, mezioceánskou cestou spojující Atlantský a Tichý oceán. Podnebí je tropické, převážně monzunové. Panama se dělí do 10 provincií a šesti indiánských regionů, na ploše 76 000 km² žije 4,6 milionu obyvatel. Hlavním a největším městem je Panamá, v její metropolitní oblasti žije téměř polovina obyvatel země. Dvě třetiny obyvatel jsou mestici, 12 % domorodí indiáni, 9 % černoši, 7 % mulaté. Úředním jazykem je španělština, drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Před příchodem španělských kolonistů v 16. století byla Panama obývána řadou různých domorodých kmenů. V roce 1821 se odtrhla od Španělska a připojila se k Velké Kolumbii, unii Nueva Granady, Ekvádoru a Venezuely. Po rozpadu Velké Kolumbie v roce 1831 se Panama a Nueva Granada nakonec staly Kolumbijskou republikou. S podporou Spojených států se Panama v roce 1903 od Kolumbie odtrhla, což umožnilo dokončení výstavby Panamského průplavu americkou armádou v letech 1904 až 1914. Smlouvy Torrijos–Carter z roku 1977 stanovily převod průplavu ze Spojených států na Panamu k 31. prosinci 1999. Okolní území bylo vráceno jako první, v roce 1979.
Panama je unitární prezidentskou republikou, prezident je hlavou státu i vlády, zákonodárnou moc má jak vláda, tak i jednokomorové Národní shromáždění. Je rozvojovou zemí a je považována za zemi s vysokými příjmy. V roce 2018 byla Panama podle indexu globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra sedmou nejkonkurenceschopnější ekonomikou v Latinské Americe. Hlavními odvětvími jsou obchod, bankovnictví a cestovní ruch. Příjmy z poplatků za průplav stále představují významnou část hrubého domácího produktu Panamy, zejména po dokončení projektu rozšíření průplavu, který zdvojnásobil jeho kapacitu. V indexu lidského rozvoje zaujímá 57. místo. Panamské džungle pokrývají přibližně 40 procent její rozlohy a jsou domovem bohatství tropických rostlin a živočichů, z nichž některé se nikde jinde na Zemi nevyskytují. Panama je zakládajícím členem Organizace spojených národů a dalších mezinárodních organizací, jako je Organizace amerických států, Latinskoamerické integrační sdružení, Skupina G77, Světová zdravotnická organizace a Hnutí nezúčastněných zemí.
Dějiny Území Panamy bylo původně osídleno Indiány, ale od počátku 16. století země začala být objevována a okupována Španěly. Indiánské obyvatelstvo téměř zcela vymizelo kvůli infekčním chorobám zavlečeným z Evropy. Jejich předkolumbovská populace se odhaduje na 200 000 až 2 miliony. Kolumbus se objevil u Panamských břehů již roku 1502, což byl začátek jejího začlenění do španělských kolonií, kde setrvala přes 300 let. Jako strategické nejužší místo v Americe mezi Pacifikem a Atlantikem se stala Panama rychle místem čilého obchodního a tranzitního ruchu. Zlato a stříbro z Jižní Ameriky se přepravovalo přes Panamu do Španělska.
V první fázi vznikla mezi oceány silnice, po které Španělé přepravovali cenný náklad na mulách (nejvýznamnější byly Camino real a Camino de Cruces), později ji nahradila železnice dokončená USA roku 1855 na základě uzavřené smlouvy z roku 1846 kdy byla mezi Kolumbií a USA uzavřena Mallarinova–Bidlackova smlouva, jíž si USA zajistily výsadní postavení při eventuální stavbě komunikací. V těchto letech byla Panama stále součástí nezávislé Kolumbie. Na počátku 70. let 19. století se začal naplňovat dávný sen námořníků, když se začal budovat Panamský průplav přehrazením řeky Río Chagres přehradou, přičemž vzniklo Gatúnské jezero. V roce 1878 získala francouzská společnost Compagnie Universelle, vedená stavitelem suezského průplavu Ferdinandem Lessepsem, koncesi na stavbu průplavu, v roce 1889 však zkrachovala. Aby se její majitelé vyhnuli právnímu postihu, založili společnost Compagnie Nouvelle du Canal de Panama,http://www.czbrats.com/Builders/FRCanal/failure.htm na kterou převedli aktiva Compagnie Universelle a 50 000 akcií podstoupili bezúplatně Kolumbijské vládě, na základě čehož získala společnost koncesi na výstavbu průplavu. Společnost v roce 1902 koupily USA, které tím zrušily své plány na vedení průplavu přes Nikaraguu a započaly práce na dokončení průplavu přes Panamu. Koupě USA následovala po krachu Hay-Herránovy smlouvy z roku 1901, která sice byla podepsána, ale nebyla Kolumbijským parlamentem ratifikována.
Při stavbě železnice a později průplavu zahynulo obrovské množství dělníků na následky malárie a žluté zimnice. I přes tyto útrapy byl ale průplav dokončen a první zkušební plavba 81,6 km dlouhým kanálem se uskutečnila roku 1913, slavnostní otevření pak 15. srpna roku 1914. V dnešní době je průplav strategickou tepnou zkracující cestu mezi oceány. Pro narůstající dopravu a nové lodě se stal průplav nedostatečný, proto se v nedávné době přistoupilo k jeho rozšiřování, přesto však jím stále nemohou proplouvat obrovské kontejnerové lodě. Průplav překonávají 3 pevné mosty (Puente de las Américas, Puente Centenario a Puente Atlántico), které zajišťují kontinuitu Panamericany.
Nezávislost na Španělsku Panama získala v roce 1821, kdy vznikl nezávislý stát Velká Kolumbie (území dnešní Kolumbie, Ekvádoru, Venezuely a Panamy), která se rozpadla v 1830 a vznikla nezávislá Venezuela a Ekvádor. Panama se stala součástí dvojstátí pod nadvládou Kolumbie s názvem Nová Granada, 1832–1858 Republika Nová Granada, 1858–1863 Granadská konfederace, násilně ukončená Kolumbií v 1863, kdy z konfederace byla učiněna Kolumbijská republika. V roce 1886 byla přijata nová ústava, která centralizovala stát jako Kolumbii. To vedlo k občanské válce za nezávislost Panamy v letech 1899–1902, která skončila nezávislostí Panamy. Panama následně připravovala ústavu a vyhlášení samostatné republiky. Těmto snahám měla zamezit vojenská intervence kolumbijských vojsk v květnu 1903, kterým ale ve vylodění zabránil americký dělový člun USS Nashville (PG-7). Dne 3. listopadu 1903 Panama vyhlásila nezávislost. V roce 1904 byla uzavřena Hay-Bunau-Varillova smlouva, která spolu s ustanoveními panamské ústavy zakotvila výlučné postavení USA v oblasti budovaného průplavu (šestimílový pás území na obou jeho březích), bylo zřízeno Panamské průplavové pásmo (výsostné území USA) a umožněna výstavba dvou vojenských základen v zájmu zajištění bezpečnosti proplouvajících lodí, ke kterému se USA zavázaly. USA vyplatily Panamě jednorázový poplatek 10 miliónů dolarů a poskytly příslib placení každoročního poplatku ve výši 250 000 dolarů. V roce 1977 americký prezident Jimmy Carter a panamský generál Omar Torrijos podepsali dohodu, která stanovila 31. prosinec 1999 jako den předání Panamského průplavu Panamě jako neutrálního území pod panamskou správou, kde USA budou garantovat jeho vnější obranu.
V roce 1940 se stal prezidentem Arnulfo Arias, nacionalisticky a protiamericky orientovaný prezident, roku 1941 svržený převratem, iniciovaným USA.
Po válce držel moc v zemi José Antonio Remón velitel Národní policie, který kontroloval také funkce prezidenta. V roce 1952 byl zvolen prezidentem. Panama byla nestabilním územím a v prezidentském úřadě docházelo k častým změnám. V roce 1968 prezidenta Marca Aurelia Roblese svrhla vojenská junta vedená Omarem Torrijosem, který ovládl stát jako neomezený diktátor. V roce 1972 byl zvolen prezidentem. Zavedl sociální a ekonomické reformy, které pozvedly panamské hospodářství. V roce 1977 Panama a USA podepsaly smlouvu (Carter-Torrijosovu), která potvrzovala panamskou suverenitu v oblasti průplavu a podle které po skončení přechodného období přejde k 1. lednu 2000 jako neutrální území pod panamskou správu a USA budou garantovat jeho vnější obranu.
V roce 1981 Omar Torrijos zemřel při havárii letadla a bez ohledu na výsledek voleb v 1983, které vyhrála opozice, zesílil vliv armády v zemi. V čele armády stanul generál Manuel Noriega, který v roce 1989 zrušil již druhé volby, ve kterých vyhrála opozice. Manuel Noriega podporoval nacionalismus a antiamerické nálady i přesto, že v minulosti pracoval pro CIA. Začal porušovat embargo Kuby, obchodovat s drogami a zpochybnil smlouvy s USA o výstavbě a správě průplavu. USA přerušily diplomatické styky s Panamou. V prosinci 1989 schválil americký prezident George H. W. Bush vojenskou operaci proti režimu generála Noriegy, která měla za cíl ochránit americká práva, bránit a provozovat průplav a předat Noriegu spravedlnosti.
Noriega byl zatčen a odvezen na Floridu, kde byl obviněn dle federálních zákonů a postaven před soud. Mimo jiné byl obviněn z pašování drog, vydírání a finančního podvodu. Byl nakonec shledán vinným a 16. září 1992 byl odsouzen na 40 let. V roce 1999 mu byl tento trest zmírněn na 30 let. O extradici Noriegy požádala v roce 1999 Panama, aby se zde zpovídal ze zločinů, jež se staly během jeho vlády. V nepřítomnosti byl v roce 1995 odsouzen na 20 let odnětí svobody. O jeho vydání požádala rovněž Francie, která jej odsoudila za finanční podvod na 10 let. V roce 2010 byl vydán Francii, kde strávil 1 rok ve vazbě. V prosinci 2011 jej Francie vydala do Panamy,Noriega se vrací do Panamy – z vězení do vězení kde v roce 2017 zemřel.
V současnosti je Panama jednou z mála zemí na světě, které nedisponují stálou armádou,Ústava panamské republiky – článek 310 tím je také jediným americkým neutrálním státem.
Státní symboly Vlajka
Panamská vlajka je tvořena čtvrceným listem o poměru stran nejčastěji 2:3 (ale běžně se užívá i 1:2), kde první pole je bílé s modrou pěticípou hvězdou, druhé je červené, třetí modré a čtvrté bílé s červenou pěticípou hvězdou.Panamská vlajka na Flags of the WorldZpravodaj Vexilolog č. 24, duben 2007
Znak
Panamský státní znak je tvořen dvakrát děleným štítem, v hlavě a patě polceným. Ve středu štítu je v přirozených barvách zobrazeno panamské území rozdělené průplavem, v pozadí vychází slunce a měsíc. V (heraldicky) pravém horním stříbrném poli jsou zkříženy šavle s puškou, v levém červeném motyka s rýčem. V pravém dolním modrém poli je zlatý roh hojnosti, z něhož se sypou zlaté mince, v levém stříbrném zlaté okřídlené kolo. Nad štítem je stříbrný orel, držící stříbrnou stuhu s černým latinským mottem PRO MUNDI BENEFICIO (). Nad orlem je deset zlatých pěticípých hvězd a po stranách štítu je vždy po dvou vlajkách na zlatých žerdích.
Geografie náhled|upright=1.8|Mapa Panamy náhled|La Palma, Darién Panama je země ležící na jižním konci Střední Ameriky, sousedící s Jižní Amerikou. Ze severu je obklopena Karibským mořem, z jihu Tichým oceánem, na západě hraničí s Kostarikou (délka hranice 330 km) a na jihovýchodě s Kolumbií (225 km). S rozlohou 75 417 km² je čtvrtou největší zemí střední Ameriky (po Nikaragui, Hondurasu a Guatemale). Leží převážně mezi 7° a 10° severní šířky a 77° a 83° západní délky, nachází se v tropickém pásu mezi dvěma subkontinenty Ameriky. Vodní plochy zabírají 2,9 % rozlohy země.
Země má strategickou polohu na Panamské šíji, od roku 1999 ovládá Panamský průplav, který spojuje Atlantský oceán a Karibské moře se severní částí Tichého oceánu. Průplav výrazně zkracuje námořní dopravu, lodě nemusí obeplouvat americký kontinent jižně od Chile a Argentiny.
Dominantním rysem panamské geografie je centrální hřeben hor a kopců, které tvoří kontinentální rozvodí. Vodní dělicí čára není součástí velkých horských řetězců Severní Ameriky a pouze v blízkosti kolumbijských hranic se nacházejí vysočiny související s andským systémem Jižní Ameriky. Hřeben, který tvoří vodní dělicí čáru, je silně erodovaný oblouk vyvýšeniny z mořského dna, ve kterém byly vrcholy vytvořeny sopečnými intruzemi.