Kazaši, kazašsky қазақтар ; jednot. č. kaz. қазақ , také zastarale Kirgizové, Kirgiz-Kazachové či Kirgiz-Kajsakové (vlastním jménem қазақтар) jsou turkický národ žijící ve Střední Asii. Jejich počet je odhadován na přibližně 17 milionů osob.
Kazaši se dělí na tři základní skupiny kmenů, tzv. žüzy (hordy) – Velkou či Starší hordu (Uly žüz), Střední hordu (Orta žüz) a Malou či Mladší hordu (Kiši žüz).
Rozšíření, způsob života a vyznání náhled|vlevo|Kazašské poštovní známky, zobrazující nevěstu a ženicha v tradičním oblečení před jurtou a vnitřek kazašské jurty Kazaši žijí převážně v Kazachstánu, kde tvoří přibližně 69 % obyvatelstva (2021). Významné skupiny Kazachů žijí též v Uzbekistánu, Čínské lidové republice, Rusku a v Mongolsku.
Tradičním způsobem obživy Kazachů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví, zejména chov koní, ovcí a dvouhrbých velbloudů. Vzhledem k tomu, že po celý rok kočovali za stády, jejich tradičním obydlím byla jurta, v některých případech dokonce pojízdná. Teprve po příchodu Rusů v 18. a 19. stol. si část Kazachů osvojila i zemědělství. náhled|Kazašští lovci se svými orly v západní části Mongolska Tradiční oděv Kazachů se podobá oděvu sousedních turkických a mongolských etnik centrální Asie. Pro muže jsou charakteristické široké kalhoty, volný kabátec zapínaný na boku a kožešinová čepice s barevným dýnkem, v ženském oděvu se dochovaly velmi vysoké, homolovité čepice nevěst.
Kazašskou kuchyni charakterizuje používání koňského masa, národním jídlem je bešbarmak – vařená směs masa, těstovin a cibule ve vývaru. Mezi pochoutky patří šašlik, plov (druh rizota) nebo vařená nebo opékaná skopová hlava, která se jí celá, včetně očí. Oblíbeným nápojem je zejména kumys.
Mezi přežívající kazašské tradice patří lov vlků pomocí ochočených orlů skalních nebo drsný jezdecký sport kök boru, při němž dvě družstva jezdců zápolí o mrtvého berana (dnes spíše vycpanou beraní kůži), obdoba afghánského sportu buzkaši.
Většina Kazachů jsou sunnité, nepatrná část pravoslavní křesťané nebo bez vyznání. Před přijetím islámu ve 14.–16. stol. vyznávali šamanismus, jehož zbytky se dochovaly do nedávné doby.
Etnogeneze náhled|Kazašská svatba v mešitě Etnogeneze dnešních Kazachů je poměrně složitá. Kazaši mají svůj původ hlavně v turkických kmenech, zejména v kypčackých, zatímco Mongolové přispěli k jejich etnickému složení během období mongolských invazí ve 13. století. Originální název příslušníka je казак, ve výslovnosti [kazak]. Formování kazašské národnosti začíná až v 15. až 16. století a etnonymum Kazach s původním významem: volný, svobodný, neusazený, migrující; jakoby obdoba evropského svobodného pána) se ustálilo v 17. století, užívané pro obyvatele stepí ovládaných Uzbeckým chanátem a území východně od nich.
Stejné znění i původní význam je převzatý ruský název příslušníka kozáctva, česky kozák, rusky казак – volný, nájemní bojovník. Příslušník tohoto národa rusky je Казах, stejně jako v češtině a většině jazyků světa.
Genetická studie kazašského genomu z roku 2020 zjistila, že Kazaši vykazují nejbližší genetickou spřízněnost s dalšími středoasijskými populacemi, konkrétně s Kalmyky, Karakalpaky, Kyrgyzy a Altajci, ale také s Mongoly a Tuvinci. Studie také zjistila, že 30,8 % jejich předků pocházelo ze západoeurasijských skytských populací jako byli Sakové.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Seznam turkických dynastií a zemí Karlukové Tokuz Oghuzové (9 Oguzové) Kypčaci Oguzové
Externí odkazy
Kategorie:Etnické skupiny v Rusku Kategorie:Etnické skupiny v Kazachstánu Kategorie:Etnické skupiny v Kyrgyzstánu Kategorie:Etnické skupiny v Mongolsku Kategorie:Etnické skupiny v Tádžikistánu Kategorie:Etnické skupiny v Turkmenistánu Kategorie:Etnické skupiny v Uzbekistánu Kategorie:Etnické skupiny v Íránu Kategorie:Pastevci Kategorie:Novověcí kočovníci Kategorie:Turkické národy Kategorie:Dějiny Kazachstánu