Nîmes [nym] (nesklonné; lat. Nemausus) je město na jihu Francie, v regionu Okcitánie, hlavní město departementu Gard. Město s bohatou historií a množstvím zejména starověkých památek leží mezi Středozemním mořem a pohořím Cévennes, v kraji, kde se od nepaměti pěstovalo víno a olivy. Nimes je sídlem vysokých škol a biskupství, od 18. století významným střediskem textilního průmyslu. Tkanina, z níž se šijí džíny, se nazývá denim, tj. doslova „z Nimes“, kde se začala vyrábět. Město je zapsáno v Seznamu světového dědictví UNESCO.

Geografie Sousední obce: Milhaud, La Calmette, La Rouvière, Gajan, Parignargues, Caveirac, Générac, Saint-Gilles, Caissargues, Bouillargues, Rodilhan, Marguerittes a Poulx.

Historie Město Nimes se v období Keltů jmenovalo Nemausos a bylo hlavním městem oblasti Volcae Arecomici v římské provincii Gallia Narbonensis. Z tohoto období pochází do dneška zachovaná "Velká věž" (Tour Magne), která byla Římany začleněna do 7 km dlouhého opevnění města. Výhodně položené město u silnice Via Domitia mělo významnou mincovnu a zhruba 25 000 obyvatel. O tehdejším významu vypovídají zachované památky jako jsou Amfiteátr, castellum, 50 km dlouhý akvadukt s mostem Pont du Gard severně od města, Maison Carrée (jeden z nejlépe zachovaných římských chrámů vůbec) nebo Augustova brána.

V pozdní antice se Nimes stalo biskupským sídlem a na počátku 5. století bylo dobyto Vizigóty, kteří toto území dlouho bránili v bojích s Franky. Roku 725 dobyli Nimes Arabové, roku 752 je dobyl zpět Pipin Krátký a dlouho mu vládla místní hrabata. Roku 1228 je dobyl král Ludvík VII. a po roce 1250 připadlo definitivně k Francii. Od počátku 16. století se významná část obyvatel přiklonila k reformaci a do konce století město zažilo mnoho násilí. V 18. století zdejšímu hospodářství prospěl průplav Canal du Midi, spojující Atlantský oceán se Středozemním mořem. Po Francouzské revoluci vypukly v kraji další kruté bouře, v průběhu 19. století však město opět prosperovalo a bohatlo. Za obou světových válek nebylo příliš poškozeno, za Druhé světové války byl kraj kolem Nimes útočištěm četných partyzánů.

Pamětihodnosti Aréna (Arènes) z doby kolem roku 70 n. l. o rozměrech 133 x 101 m, s dvojím patrem arkád a více než 20 tisíci míst. Roku 1984 byla nákladně opravena a založena při ní první francouzská škola tauromachie (býčích zápasů), slouží také pro kulturní události. Má nyní pohyblivou střechu a přes 16 tisíc míst k sezení. Maison Carrée (čtvercový dům) z roku 19 př. n. l. je jeden z nejlépe zachovaných římských chrámů. Tour Magne, zbytek starověkého opevnění na návrší Mt Cavalier za Jardin de la Fontaine, slouží jako vyhlídková věž. Další dvě zachované starověké brány jsou Augustova a Francouzská. Castellum divisorium (rue Lampèze, na úpatí Fort Vauban) je koncová nádrž římského vodovodu, odkud se voda olověnými trubkami rozváděla do kašen a cisteren po městě. Jediná zachovaná stavba svého druhu ve Francii sloužila i ve středověku, obdobná konstrukce se dochovala v Pompejích. Katedrála Panny Marie a sv. Castora, trojlodní románská stavba ze 12. století, ve 14. století rozšířená a v 17. století po náboženských válkách barokně přestavěná. V 19. století byla opravena v novobyzantském slohu, jen západní průčelí se zachovalo s původní středověkou plastickou výzdobou. Jardins de la Fontaine, velkolepý barokní park na severozápadním okraji historického města, s řadou dalších antických zřícenin (Dianin chrám, Augustova brána, aj.) Carré d’art, muzeum moderního umění podle návrhu amerického architekta Normana Fostera (1986) stojí naproti Maison Carrée.

Galerie

Demografie Počet obbyvatel

Osobnosti spjaté s městem náhled|Pomník Ernesta Denise v Nîmes Domitius Afer († 59) Klement IV. (cca 1195 – 1268), papež Jean Nicot (1530 – 1600), francouzský diplomat Louis-Joseph de Montcalm (1712 – 1759), šlechtic, velitel francouzských severoamerických vojsk v sedmileté válce Antoine de Rivarol (1753 – 1801), spisovatel, satirik Jean-Pierre Claris de Florian (1757 – 1794), spisovatel François Guizot (1787 – 1874), historik a liberální politik Adolphe Crémieux (1796 – 1880), právník, politik a novinář Frédéric Mistral (1830 – 1907), lyrický a epický básník z Provence Alphonse Daudet (1840 – 1897), spisovatel a dramatik Jean Gaston Darboux (1842 – 1917), matematik Ernest Denis (1849 – 1921), historik, politik, slavista a především bohemista Gaston Doumergue (1863 – 1937), politik a prezident Marguerite Longová (1874 – 1966), pianistka Henri Donnedieu de Vabres (1880 -1952), profesor práva a soudce během Norimberského procesu Édouard Daladier (1884 – 1970), politik Jean Paulhan (1884 – 1968), spisovatel a publicista Bernadette Lafont (1938 – 2013), herečka

Čestní občané 3. října 1925 získal pražský primátor Karel Baxa (v nepřítomnosti) a jeho náměstek Ludvík Vaněk od nîmeského starosty Rougera čestné občanství města. Stalo se tak na slavnostním shromáždění u příležitosti odhalení pomníku Ernesta Denise, za přítomnosti francouzského premiéra Paula Painlevé.

Partnerská města Preston, Spojené království, od 1955. Verona, Itálie, od 1960. Braunschweig, Německo, od 1962. Praha, Česko, od 1967. Frankfurt nad Odrou, Německo, od 1976. Salamanca, Španělsko, od 1979. Rišon le-Cijon, Izrael, od 1986. Meknes, Maroko, od 2005.

Reference

Literatura Ottův slovník naučný, heslo Nimes. Sv. 7, str. 581

Související články Seznam obcí v departementu Gard

Externí odkazy

Oficiální stránky města Turistické informace

Kategorie:Města v Okcitánii Kategorie:Obce v departementu Gard Kategorie:Francouzské prefektury Kategorie:Univerzitní města ve Francii Kategorie:Archeologické lokality ve Francii Kategorie:Antické památky Kategorie:Světové dědictví (Francie)