Vladislav (, nářečně též Vladislava, Vadislava či Vadislav) je městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Ležící východně od Třebíče. Nadmořská výška obce je 364 metrů. Vladislav leží na rozhraní geomorfologických celků Křižanovská vrchovina a Jevišovické pahorkatina. Protéká jí řeka Jihlava. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč.
Samotná Vladislav čítá 896 obyvatel. Spolu s místními částmi Hostákov a Střížov jde o lidí. V Hostákově žije 202 obyvatel a ve Střížově 73.
Vladislav nemá zavedené ulice, avšak, podobně jako jiné obce v okolí, se neoficiálně člení na několik částí s místními názvy Městečko, Kartouzy, Rybárna, U Hřbitova, Sokolská, Hradčany, Smrcká, Brněnská a Pastušák.
Osada Prachovna, ležící východním směrem, přísluší ke Koněšínu, ač jediné spojení má právě s Vladislaví, dříve zde probíhala výroba střelného prachu.
Geografie Ze západu na východ přes území obce prochází silnice I/23 z Třebíče do Náměště nad Oslavou, ze zastavěného území obce jižně vychází silnice II/401 do Číměře a pak se opět na území obce vrací a pokračuje dál na jižní okraj území obce, kde křižuje silnici II/351, která tvoří jižní hranici území obce. Severně ze zastavěného území obce vychází silnice do Smrku, ze západního okraje zastavěného území obce vychází severně silnice do části obce Hostákov. Ze západního okraje území obce vychází severně další silnice do Hostákova, ta pak pokračuje dále severně do Valdíkova. Z Pozďátek severně vede silnice, která se přibližuje k silnici I/23 a vede k Pazderníkově mlýnu. Z Číměře vede západně silnice do části obce Střížova a pak dále jižně, kde zaúsťuje do silnice II/401. Severně ze zastavěného území obce vede užitková silnice k rybníku Balaton, jižně ze zastavěného území obce pak vede silnice k bývalé Prachovně. Ze západu na východ přes území obce prochází železniční trať Brno–Jihlava, na západním okraji území obce se nachází někdejší železniční zastávka Vladislav, v zastavěném území obce se nachází fungující železniční zastávka Vladislav zastávka. Přes území obce prochází cyklostezky 5107, 5206, 5207A, 5213 a cyklostezka podél řeky Jihlavy. Přes území obce prochází i žlutá turistická stezka s názvem Třebíčský okruh, přes jižní část i červená a zelená turistická stezka a na západním okraji území obce prochází i modrá turistická stezka.
Velká část území obce je zemědělsky využívána, zalesněná je severozápadní část území, pak také údolí Mlýnského potoka, zalesněná je i oblast severně od silnice I/23 s názvem Obecní hory, zalesněné jsou i místa okolo silnice do Hostákova. Zalesněná je i oblast jižně od zastavěného území obce a údolí potoka Beňůvky. Jižně od řeky Jihlavy je zalesněný svah a údolí Střížovského potoka. Severně od zastavěného území obce se nachází areál někdejšího zemědělského družstva a jižně od zastavěného území obce se nachází areál společnosti Tanex. Na jižním okraji části obce Hostákov se nachází malý průmyslový areál.
Asi patnáct kilometrů západně od území obce pramení Klapovský potok, ten pak přitéká na území obce ze severozápadu a pak teče jižně a tvoří západní hranici území obce, do Klapovského potoka se vlévá několik nepojmenovaných potoků. Klapovský potok pak pokračuje dál jižně a po cca jednom kilometru ústí u Táborského mlýna do řeky Jihlavy. Severozápadně od Hostákova pramení v Podlesním rybníce Hostákovský potok, následně protéká rybníkem Salák a dále pokračuje jihovýchodně, protéká přes nepojmenovaný rybník v části obce v Hostákově, tamtéž se do něj vlévá nepojmenovaný potok a pokračuje dál a na východním okraji Hostákova protéká přes rybník Rakovec a pokračuje dál na východ a na hranici území obce ústí do Mlýnského potoka. Asi deset kilometrů severně od území obce pramení Mlýnský potok, ten protéká přes Opatský rybník – ten tvoří severní hranici území obce, pak Mlýnský potok tvoří východní okraj území obce, následně do něj ústí nepojmenovaný potok, který vytéká z rybníka Záhumenice. Následně se do Mlýnského potoka vlévá Hostákovský potok, ústí do něj i několik dalších nepojmenovaných potoků a následně protéká přes rybník Balaton, teče dál jižně a protéká přes zastavěné území obce a následně ústí do řeky Jihlavy. Asi tři kilometry západně od území obce pramení u Klučova Střižovský potok, ten pak teče dál východně a následně přitéká na jižním okraji území obce a tvoří vodopád u Slaviček a dál teče na sever a tvoří západní hranici území obce, vlévá se do něj několik nepojmenovaných potoků a následně u zastavěného území obce ústí do řeky Jihlavy. Na jihovýchodním okraji území obce pramení Číměřský potok, pak tvoří část hranic území obce a pak asi po jednom kilometru ústí do vodní nádrže Dalešice. Na východním okraji území obce pramení potok Beňůvky, ten pak teče jižně přes několik malých rybníků, pak se stáčí na západ a tvoří část jižní hranice území obce. Přes území obce protéká řeky Jihlava a pomyslně dělí území obce na severní a jižní část. Severozápadně od zastavěného území obce pramení nepojmenovaný potok, ten tvoří rybník Cedík a následně ústí do Jihlavy, do řeky Jihlavy pak pramení několik dalších potoků. Na západním okraji území obce pramení v rybníce Velká Štěpnice nepojmenovaný potok, ten pak protéká i přes rybník Malá Štěpnice a následně ústí do Klapovského potoka.
Území obce je značně členité, kopcovité a rozdělené několika údolími potoků a řek. Nadmořská výška obce se pohybuje od 375–500 metrů severní a jižní část území obce dosahuje cca 500 metrů, údolí Jihlavy dosahuje cca 375 metrů. Na severním okraji území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 485 metrů, na východním okraji území obce se nachází Rakovská hora (474 metrů), jižně od Hostákova se nachází kopec Křemel (493 metrů). Řeka Jihlava se nachází v hlubokém údolí, zvláště severní svah údolí má prudké svahy a skály. Na jižním okraji území obce se nachází kopec s kótou 495 metrů.
Zastavěné území obce se nachází v severojižním směru téměř uprostřed, ale blízko k východnímu okraji území obce. Jižně od zastavěného území obce se nachází za řekou Jihlavou mírně oddálená část území obce. Jižně se pak nachází v údolí řeky Jihlavy průmyslový areál společnosti Tanex. Severozápadně od zastavěného území obce se nachází dřívější areál zemědělského družstva. V údolí Mlýnského potoka se nachází několik chat. Západně od zastavěného území obce se nachází Pazderníkův mlýn a dále západně také několik chat. V severní části území obce se nachází část obce Hostákov a na jižním okraji se nachází část obce Střížov.
Severní část území obce se nachází v Přírodním parku Třebíčsko, přes území obce prochází žlutá turistická stezka s názvem Třebíčský okruh, ten prochází přes Hostákov, podél Mlýnského potoka, přes zastavěné území obce a posléze přes Pazderníkův mlýn. U Střížova se nachází Alej parašutistů. Na jihovýchodním okraji území obce se nachází památný strom Lípy.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 10. 2025
Historie Obec se připomíná poprvé v roce 1104 jako majetek třebíčského opata. Její název zněl původně Brod a později Vršice, roku 1548 byla povýšena na městečko jako Wadislaw, název Wladislaw se objevuje od roku 1665, po roce 1869 se jméno uvádí s přídomkem jako Dolní Vladislav (německy Unter Wladislau) a nakonec se roku 1918 ustaluje na Vladislav. Ke vsi patřil do roku 1867 také Valdíkov, do roku 1867 Hostákov a do roku 1884 také Smrk. Hostákov se s Vladislaví opět spojil roku 1964 a 1. srpna 1990 se připojil také Střížov.
Obec vznikla z prastaré osady, která byla založena někdy v 8. století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Její název Brod odkazuje k přechodu řeky na důležité kupecké cestě spojující Brno, tržiště Koněšín, třebečský klášter, hrad Střeliště, osadu Kosovců a Mohelno. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých většinou bydleli rybáři z rodu Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době Třebíč), byla osada Brod přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter rybami.
Roku 1110 se ve vsi Brod ve zdejší hospodě nejspíš nečekaně narodil syn údělného knížete Oldřicha na jedné z cest knížecího páru z Brna k rozestavěnému klášteru v Třebíči. Událost připomínal donedávna i obraz na budově hospody a později obecního úřadu. Obec i hospoda měly od knížete získat četná privilegia. Narození připomínal památný obraz na budově hostince, později obecního úřadu.
Z roku 1304 se dochovala zpráva o vypálení několika vsí na Třebíčsku při vpádu Kumánů na Moravu. Vsi Brod, Nemojovice, Radvanov a Štuchanov tímto zanikly. Již koncem 14. století se však rybáři v místě vypáleného Brodu usadili znovu a založili ves Vršice. její název byl odvozený od vrší, tedy proutěných košů určených k chytání ryb.
Jedním z nejdůležitějších let v historii obce je rok 1548. Dochovalo se z něj stříbrné razítko s vyobrazením vrše a nápisem „Peciet miesteczka Wadislawi“. Podle toho usuzujeme, že právě v tomto roce byly Vršice přejmenovány a povýšeny na městečko. Městečko získalo právo pořádání trhů a patrimoniálních soudů. Právě tyto soudy daly městečku nový název Vadislav, který je odvozen ze sousloví vády slaviti, což právě znamená, že se zde konaly slavné soudy. Do zdejšího soudního okrsku patřily kromě Vadislavi obce Smrk, Střížov, Hostákov, Číměř a Valdíkov. Zmíněné trhy se konaly čtyřikrát ročně: na Tři krále, na Smrtnou neděli, na svátek Nejsvětější Trojice a v neděli po svátku Narození Panny Marie.
Právě v 16. století však Vladislav s okolím také zasáhla epidemie moru.
V roce 1624 se Vadislav objevuje na Komenského mapě Moravy. Nicméně zajímavější je až mapa Pavla Arentina z roku 1665. Jde sice o mapu Čech, ale na jejím okraji je zachycena i část západní Moravy, kde je vyznačeno městečko Vladislav. Zde se tedy poprvé objevuje současné jméno obce. Městečko jej nejspíše přijalo na památku českého krále Vladislava, jelikož místní pověst vypravuje, že se kdysi narodil v místní hospodě. Vyprávění nejspíš vzniklo záměnou narozené osobnosti, v obci se totiž, jak je uvedeno již výše, nejspíš roku 1110 narodil kněžic Vladislav, syn knížete Oldřicha. Nicméně název městečku zůstal.
Začátkem 19. století se ve Vladislavi začala rozvíjet průmyslová výroba. Jihovýchodně od vsi vznikla na místě někdejší prádelny a čokoládovny První vladislavská chemická továrna, která dosud pod názvem Tanex Vladislav, s. r. o., vyrábí tuk a klih.
Revoluční rok 1848 s sebou přinesl významnou správní změnu, totiž vznik svobodných obcí. Tehdy začal dle nařízení z Vídně platit na území země Moravskoslezské prozatímní zákon obecní. Dle něj přestaly obce patřit pod patrimoniální správu, ale začali je řídili volení zástupci, kteří rozhodovali o hospodaření obce.
V osadě Prachovna se dne 11. května 1848 stala nehoda v prachárně pana Prokopa Zelníčka, která byla toho dne vyhozena do povětří.
Rok 1920 přinesl ukončení výroby střelného prachu v Prachovně, když zde nastala další nehoda, která si vyžádala oběti na životech.
Období první republiky bylo pro obec prosperující. Podél hlavní silnice vznikla kaštanová alej, z níž ještě několik stromů stále stojí, a u tratě na západě obce byl vysazen sad svobody. Svou návštěvou obec poctil zakladatel republiky Tomáš Garrigue Masaryk a za několik let do Vladislavi zavítal i další prezident, Edvard Beneš.
Před druhou světovou válkou se chemická továrna ve Vladislavi stala hlavním střediskem henleinovců v regionu, podnik v té době vlastnil Bedřich Brosche, vedoucí představitel NSDAP na Třebíčsku.
Za druhé světové války v dubnu vystěhovali Němci místní žáky ze školy a místo toho tam zřídili vojenský lazaret, kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů. Obec Vladislav osvobodil v roce 1945 2. ukrajinský front. Německá armáda zde zanechala množství zničené techniky, což dokládají mnohé dobové fotografie.
V roce 1948 vydal místní národní výbor pamětní publikaci Vladislav 1548–1948: Jubilejní památník ke 400 výročí povýšení Vladislavě na městečko, která shrnuje veškeré informace o historii i dění a hospodaření v obci.