Žehušice () jsou městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Žije v ní obyvatel. Protéká tudy řeka Doubrava. Severně od Žehušic se do řeky Doubravy vlévá říčka Brslenka.

Historie První písemná zmínka o Žehušicích pochází z roku 1352, kdy ji vlastnil Vítek ze Žehušic. On a jeho synové byli patrony prvního kostela, oni či jejich potomci postavili tvrz, která se připomíná k roku 1544 v majetku zemanů Žehušických z Nestajova. Václavovi Žehušickému byla tvrz za účast ve stavovském povstání roku 1547 zkonfiskována. Dále panství vlastnili páni z Donína a po nich Valdštejnové. Po smrti Ladislava z Valdštejna († 1645) získali obec Thun-Hohensteinové, kteří po roce 1661 zbudovali severně od tvrze zámek s francouzským parkem, proměněným v 19. století v anglický park a rozšířeným o oboru. V roce 1742 proběhla v blízkosti vesnice prusko-rakouská bitva u Chotusic. Roku 1913 Thun-Hohensteinové zámek prodali. V městysi Žehušice (814 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1941-1942. (česky a německy) lékař, bednář, cukrář, 2 holiči, 3 hostince, instalace, kolář, 2 kominíci, kovář, 3 krejčí, malíř, mlýn, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 4 pojišťovací jednatelství, pokrývač, porodní asistentka, provazník, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Žehušice, 2 strojírny, trafika, 2 truhláři, velkostatek, zahradník, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér.

Současnost Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Přírodní poměry Západně od vesnice se nachází drobné návrší Žehušická skalka a ještě dále na západ za ní leží přírodní památka Skalka u Žehušic. Rozsáhlé území na východním okraji vesnice zaujímá přírodní památka Žehušická obora, ve které se chová stádo bílých jelenů.

Obyvatelstvo

Správa městyse Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres ČáslavSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres ČáslavAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres ČáslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Části městyse Bojmany Žehušice

V letech 1960–1990 k městysi patřily i Borek, Horka I a Svobodná Ves a v letech 1964–1990 také Horušice.

Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/338 silnice I/2 – Žehušice – Čáslav – Zbýšov. Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Veřejná doprava 2011 Autobusová doprava – Z obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Chvaletice, Kutná Hora, Semtěš, Vrdy . O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti náhled|Barokní kostel svatého Marka

Žehušický zámek s hospodářskými budovami a parkem – raně barokní stavbu navrhl pro Michaela Osvalda z Thun-Hohensteinu pravděpodobně architekt Francesco Caratti. Velké stavební úpravy v empírovém stylu provedl do roku 1826 Josef Matyáš Thun-Hohenstein. Žehušická tvrz s gotickou vstupní branou a dalšími architektonické prvky (přestavěna na dům čp. 18) Barokní kostel svatého Marka z roku 1760 s márnicí v maurském slohu Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1830 na mostě přes Doubravku Kaple svatého Jiří Kaple svatého Mikuláše

Rodáci František Vydra (též Franciscus Wydra S. D., 1662–1740), misionář v Peru Jan Václav Stich (1746–1803), virtuos na lesní roh pod jménem Giovanni Punto

Další fotografie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Kutná Hora Kategorie:Mikroregion Čáslavsko Kategorie:Krajinná památková zóna Žehušicko Kategorie:Mělnická vinařská podoblast Kategorie:Městyse v okrese Kutná Hora Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli Kategorie:Tvrze v okrese Kutná Hora