Mari Trini, rozená María Trinidad Pérez de Miravete Mille, (12. července 1947 Caravaca de la Cruz – 6. dubna 2009 Murcia) byla španělská zpěvačka populární hudby. Nahrála 25 hudebních alb, mnohdy velmi úspěšných (jako např. Escúchame). Během své kariéry prodala přes 10 miliónů hudebních nosičů.Fallece la cantante Mari Trini [Cit. 2010-01-13] (španělsky) Pro svůj pěvecký projev byla srovnávána s Édith Piaf. Zemřela 6. dubna 2009 v nemocnici Morales Meseguer ve městě Murcia.Familiares y amigos despiden a Mari Trini en un responso privado [Cit. 2009-04-08]Fallece la cantante Mari Trini a los 61 años de edad [Cit. 2009-04-08]

Život a kariéra Narodila se 12. července 1947 v Caravaca de la Cruz, Murcia, jako první ze čtyř sourozenců do nehudební rodiny. Její dětství poznamenal chronický zánět ledvin, kterým trpěla od svých šesti let. Strávila šest let na lůžku a po skončení léčby kortikoidy se potýkala s jejími následky. Již v té době se zajímala o hudbu. Začátkem 60. let složila svou první píseň Mi pájaro,Mari Trini, la voz grave de los años 70 [Cit. 2010-01-13] (španělsky) tehdy ještě bez valného úspěchu. Během rekonvalescence se učila hrát na kytaru a skládala své první písně.

Po vyléčení se jako dospívající spolu s rodinou přestěhovala do Madridu. Doufala, že se jí zde podaří prosadit jako zpěvačka populární hudby. Zpívala a hrála na kytaru v nočním klubu Nicha's v ulici Avenida de América, jehož majitelem byl režisér Nicholas Ray. Ten přesvědčil začínající zpěvačku k odjezdu Londýna, kde se jeho přičiněním věnovala studiu herectví. Nicholas Ray jí slíbil roli ve filmu, k natáčení ale nedošlo. Během pobytu v Londýně účinkovala v několika pořadech v rozhlase i v televizi, účastnila se kurzů, jež vedl Peter Ustinov a seznámila se s umělci, jako byli Roman Polanski, James Mason, Marlene Dietrich a Paul McCartney.Mari Trini [Cit. 2010-01-16] (španělsky)

V roce 1963 Mari Trini se přestěhovala do Paříže, kde se seznámila mimo jiné i s J. Brelem. Zde zahájila kariéru zpěvačky a dosáhla prvních úspěchů. Podepsala první smlouvu s nahrávací společností a natočila několik svých skladeb ve francouzštině. Po pěti letech strávených ve Francii se v souvislosti se smrtí svého otce v roce 1967 vrátila do Španělska. Natočila album s písněmi autorů jako Luis Eduardo Aute, Juan Carlos Calderón a Patxi Andión. Skutečného úspěchu dosáhla až druhým albem Amores, jež se drželo na předních místech prodejních žebříčků po celý rok. V následujícím roce, v roce 1971, se albem Escúchame zařadila již mezi populární španělské zpěvačky.

Mari Trini přinesla do španělské hudby francouzskou píseň v podobě několika balad, jako např. v roce 1972 Yo no soy esa. V roce 1975 se s úspěchem zúčastnila festivalu Festival y Muestra de la Canción Española, který se konal na Mallorce. Začátkem roku 1976 zahájila turné po španělsky mluvících zemích; její hudební alba se prodávala v té době ve více než dvaceti zemích Latinské Ameriky. Za své dosavadní nahrávky byla oceněna zlatou deskou, již převzala z rukou Rafaela Trabucchelliho.

Ve své kariéře pokračovala úspěšně i v osmdesátých letech. V roce 1981 vydala album Oraciones de amor, o rok později pak album Una estrella en mi jardín. Titulní píseň alba se zařadila k jejím největším úspěchům.

V devadesátých letech prožívala z hlediska své kariéry nevyrovnané období. Navzdory vydání třech alb trávila toto období po většinu času v ústraní. Své poslední album nahrála spolu s Los Panchos v roce 2001. Na albu interpretuje své známé písně v nových aranžích a za počet ve Španělsku prodaných kopií byla oceněna zlatou deskou. V roce 2005 vydala výběrové dvojalbum svých největších hitů. V posledních letech života zpěvačku sužovaly zdravotní potíže, v roce 2004 se podrobila nefrektomii. Rok 2008 trávila nedaleko města Murcia. Psala sbírku básní a připravovala koncert jako rozloučení s kariérou. 6. dubna 2009 však zpěvačka zemřela ještě před uskutečněním plánovaného koncertu.

Diskografie Mari Trini, 1969 Amores, 1970 Escúchame, 1971 Ventanas, 1973 L'automne, 1973 ¿Quién?, 1974 Canta en francés, 1975 Transparencias, 1975 Como el rocío, 1976 El tiempo y yo, 1977 Solo para ti, 1978 A mi aire, 1979 Oraciones de amor, 1981 Una estrella en mi jardín, 1982 Mari Trini, 1984 Diario de una mujer, 1984 En vivo, 1985 Quién me venderá, 1986 En tu piel, 1987 Espejismos, 1990 Sus grandes éxitos, 1993 Sin barreras, 1995 Alas de cristal, 1996 Mari Trini con los Panchos, 2001

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Mari Trini ve zvukových záznamech španělského rozhlasu a televize RTVE Mari Trini, adiós a la voz de la soledad y del recuerdo Muere Mari Trini, una de las voces más populares de los años 70 y 80 Mari Trini zpívá píseň Ayudala na You Tube

Kategorie:Zpěváci populární hudby Kategorie:Španělské zpěvačky Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Úmrtí v roce 2009 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 12. července Kategorie:Úmrtí 6. dubna