Feldkirch

Feldkirch () je rakouské okresní město ve spolkové zemi Vorarlbersko. Leží v nadmořské výšce 458 m, 14 km severovýchodně od hlavního města Lichtenštejnska Vaduzu a asi 35 km jižně od Bregenze, hlavního města Vorlarlberska. Žije zde obyvatel. Je druhým největším městem Vorarlberska.

Feldkirch je nejzápadnější obcí Rakouska. Je sídlem mnoha institucí. Mezi jinými je zde zemský soud, finanční ředitelství, hospodářská komora Vorarlberska, dělnická komora Vorarlberska, velká zemská nemocnice, zemská konzervatoř a zemský geodetický úřad. Od roku 1968 je město ve Feldkirchské diecézi a je sídlem biskupství. Od roku 2007 je ve Feldkirchu Vysoká škola pedagogická Vorarlberska.

Historie

Starověk a středověk Několik kilometrů severně od dnešního správního území města je sídliště z dob římských ecclesia sancti Petri ad Campos, kostel svatého Petra v poli (v dnešním Rankweilu). V 9. století vznikl další kostel v poli, zasvěcený svaté Petronile (dnes kaple svaté Petronily a Martina). Název „Feldkirichun“ v „Rätischen Reichsurbar“ – seznam držitelů území od roku 842 n. l. – odvozuje se název od tohoto kostela v poli a přenesl se na starou část města Feldkirchu.

Název Feldkirchu („Veldkiricha“, „Veldkirchia“ a podobný pravopis) byl pak použitý pro blízké Vorarlbersko a pro vznikající velkou osadu na úpatí hory pod hrabětem Hugö von Montfort (šlechtický rod Montfortů), postavili strážní hrad Schattenburg a původní Feldkirch se postupně rozšiřoval a nazýval se Altenstadt.

V roce 1218 je již Feldkirch v dokumentech nazývaný jako město. Poslední hrabě Feldkirchské větve rodu Montfortů, Rudolf IV. (+ 1390) byl mnoho let kanovník v proboštském dómu v Churu a teprve později byl povolán k vládě nad panstvím. V roce 1375 prodal město a panství vévodovi Leopoldu III. Habsburskému (1351–1386), který se v roce 1379 stal ve Feldkirchenu místodržícím.

Obchod s Itálií a Německem přinášel městu blahobyt. Řemeslníci dosáhli takové moci, že se v roce 1405 odvážili k povstání proti bohatým měšťanům. Bohatství města bylo tehdy důležitým předpokladem pro kulturní rozvoj. Bylo dost peněz k založení latinské školy v roce 1399.

Habsburkové spravovali střídavě dnešní Vorarlbersko, Tyrolsko a Přední Rakousy (Freiburg im Breisgau). V pozdním středověku, v době Appenzellerkriege (1405–1429), mezi Habsburky spojenými s opatstvím St. Gallen a poddanými Appenzellerny vytvořilo se novodobé státní území. Příznačné na tom jsou rozdílné spolky měst a stavů, panství Feldkirch s dvorem v Altstätten, Berneck a Marbach, s městem St. Gallen i s lidmi v „Eschnerbergu“ (dnešní Schellenberg). V roce 1405 si město Feldkirch založilo vlastní, podle vnuceného vzoru „Bund ob dem See", nejdůležitější spolek v té době. Do tohoto spolku rychle vstupovali Bludenz, Rankweil, Sennwald, Gaster a Toggenburg a další. Odvážné vojenské podnikání proti vládě Habsburků (Tyrolsko, Allgäu, Thurgau) bylo krátkozraké a vedlo k pádu mnoha šlechtických hradů. Dne 13. ledna 1408 spolek Bregenz však podlehl habsburským rytířům.Heinz Starchl: Feldkircher an der Spitze der Reformation

20. století V roce 1925 se zvětšilo správní území města po připojení obcí Levis, Altenstadt, Gisingen, Nofels, Tosters a Tisis.

Dne 1. října 1943 byl Feldkirch cílem spojeneckého náletu. Bombardovací svaz letectva Spojených států měl určený cíl bombardovat „Messerschmitt-Werk u Augsburgu, ale z důvodu špatného počasí cíl nenalezli a náhradním místem náletu se stal Feldkirch. Zasažena byla vojenská nemocnice v městské čtvrti Tisis a počet obětí přesáhl stovku. Nehledě na příchod francouzských vojsk ke konci války bylo bombardování Feldkirchu jediným větším bojem ve druhé světové válce.

Vývoj počtu obyvatel V roce 1869 zde žilo 6186 obyvatel, 1890 8039, 1910 11 830, 1934 12 909, 1951 15 115, 1971 21 751, 1991 26 730, 2001 28 607, 2008 30 373 a ke dni 1. dubna 2009 mělo město 30 659 obyvatel.

Politika

Politické rozvržení Od založení "Velkého Feldkirchu" je město rozděleno na sedm obvodů (podílů, frakcí), kde je v každém zvolen zastupitel, který se stává členem městského zastupitelstva. Tito zástupci přiměřeně odpovídají politické skutečnosti, to má ale jen malý význam. Rozdělení obvodů: Feldkirch (3240 obyvatel) Levis (2291 obyvatel) Altenstadt (4658 obyvatel) Gisingen (8262 obyvatel) Nofels (3742 obyvatel) Tosters (5301 obyvatel) Tisis (4949 obyvatel)

Partnerská města Sigmaringen (Bádensko-Württembersko), Německo

Bezpečnost Feldkirch je sídlem okresního velitelství spolkové policie Rakouska, v místě sídlí policejní inspekce Feldkirch a „zemská policejní škola“. Mimoto ve Feldkirchu je dislokovaná stanice zvláštní rakouské protiteroristické jednotky „Cobra“. Město zaměstnává vlastní městskou policii s dvaceti policisty, kteří mají služebnu v budově radnice. Mimo to jsou ještě dva kontroloři parkování ve městě.

Instituce

Zaměstnanci a zaměstnavatelé Ve Felkirchu má své zastoupení dělnická komora a všeobecný odborový svaz a také hospodářská komora.

Diecéze Území města Feldkirch patří od raného středověku spolu s jihem dnešního Vorarlbersku k diecézi churské, sever Vorarlberska k diecézi kostnické a severovýchod k diecézi augsburské. Za císaře Josefa II. (1741–1790) měla Vídeň na diecéze jen malý vliv. V roce 1816 diecéze churská a 1819 diecéze kostnická musela odstoupit části území ve Vorarlbersku na diecézi Brixenské v jižních Tyrolích. V městě Feldkirch je federální vikariát a generální vikář je také světícím biskupem.

Gotický farní kostel svatého Mikuláše byl povýšen na katedrálu a dnes se jmenuje „Katedrála svatého Mikuláše".

Zemský soud Zemský soud ve Feldkirchu je pro celé území Vorarlberska. Je to jediná země v Rakousku, kde v hlavním městě není zemský soud. Je to však jen odvolací soud pro krajské soudy v Bregenz, Bezau, Dornbirn, Feldkirch, Bludenz a Montafon. Odvolací instancí pro rozhodnutí zemského soudu ve Feldkirchu je vrchní zemský soud v Innsbrucku.

Budovu zemského soudu postavil secesní rakouský architekt Ernst Dittrich (1868–1948) v letech 1903–1905. Vedle velmi vysoké kvality této stavby je porotní soudní síň zvlášť kvalitnější.

Spolkový finanční úřad Daňový a celní koordinační spolkový finanční úřad sídlí ve Feldkirchu. Jeho působnost se vztahuje na celou spolkovou zemi. Budova stojí naproti zemského soudu a byla navržena stejným architektem. Vážnost stavebního stylu Ernsta Dittricha je ještě více ovlivněna vídeňskou secesí. Zvláštní vzájemný vztah k Josefa Maria Olbricha (1867–1908) je naprosto totožný, protože oba pocházejí z Vídně.

Zemská konservatoř Zemská konzervatoř se nachází v tzv. jubilejní stavbě na levé straně řeky Illeru. Nejdříve v budově sídlilo soukromé jezuitské gymnázium. Impozantní stavba byla postavena v letech 1900–1901 řádem, který do Feldkirchu přišel již v roce 1649. V roce 1938 bylo gymnázium nacisty uzavřeno a byla zde zřízena říšská finanční škola a později vojenská nemocnice. V roce 1946 se opět zahájily přednášky a škola přetrvala do roku 1979. Od roku 1977 budovu využívá Vorarlberská zemská konzervatoř, do dneška vychovala na 400 hudebníků.

Pamětihodnosti Feldkirch je nejlépe zachovalé město ve Vorarlbersku. Město je zahrnuto mezi „Malá historická města“.

Městské opevnění Ulicemi se táhne zámecký příkop, jelení příkop. Náměstí svatého Leonharda charakterizují dřívější vývoj ve 13. století. Městské hradby ohrazují především „Neustadt“. Byly postaveny kolem roku 1500, několikrát zničeny a po roce 1826 chátrají.

Pokud byl Feldkirch ohrazen městskými hradbami, mohlo se do města dostat jen čtyřmi branami. Městské brány se nazývali: „Bregenzertor“ nebo „Nikolaustor“, „Bludenzertor“ nebo „Schultor“, „Mühletor“ nebo „Sautor“ a „Churertor“ nebo „Salztor“. Poslední dvě brány jsou zachovány ještě dnes, další dvě byly v počátku 19. století odstraněny. Brána „Churertor“ byla postavena v roce 1491 a leží na konci „Montfortgasse“ směrem ke „Hirschengrabenu“. Pojmenování se odvozuje od „Churerstraße“ odkud vycházející. Protože u této brány také stávala do konce minulého století stodola na sůl, nazývá se také „Salztor". Na zdi je kamenný erb s feldkirchským znakem s kolovým mlýnem (1591). Osmipodlažní kruhová věž „Katzenturm“ (také zvaná „Dicker Turm") stojí u jeleního příkopu. Byla součástí městského opevnění proti Švýcarům za vlády císaře Maxmiliána I. (1459–1519). Byla postavena v letech 1491–1507. V 17. století byla postavena zvonice s velkým zvonem (největším ve Vorarlbersku). Mohutná, původně šestipodlažní kruhová věž byla vybavena obrazem Panny Marie, které v 19. století restauroval Florus Scheel. Název pochází od pevnostní stavby se zbraní „Katzen“ (kočka), umístěné k ochraně věže. „Pulverturm“: věž stojí od roku 1460 na jižním cípu městských hradeb, poblíž „Mühletor“.

Hrady a paláce

Schattenburg Hrad byl do roku 1390 rodným sídlem hrabat von Montfort. První stavební etapa začala kolem roku 1230 pod Hugem I. von Montfort, zakladatelem města Feldkirch. Za hraběte Friedricha von Toggenburg (1416–1436) a pod místodržitelem Hansem von Königsegg byl v 15. století přestavěn a dokončen. Po zrušení místodržitelství byl hrad několikrát vydražen a roku 1813 měl být dokonce zastaven. Od roku 1825 je Schattenburg v držení města Feldkirch, které hrad získalo za 833 zlatých. Hrad Schattenburg sloužil jako kasárna a později jako chudobinec. Ke spásnému oživení hradu došlo v roce 1912 založením muzea a domova pro „sdružení Feldkirch a okolí“. Přízemí je využito pro hospodářství hradu, v poschodí je provozováno vlastivědné muzeum, které ročně navštíví asi 25 000 návštěvníků. Zřícenina Tosters

Lichtenštejnský palác Dům v Schlossergasse č.8 po městském požáru 1697 v současné podobě nechal postavit v barokním slohu jako kancelářskou budovu kníže Jan Adam I. Andreas z Lichtenštejnu (1657–1712). Nějakou dobu dům vlastnil Christian Getzner (1782–1848).Vorarlberg Chronik , von Hubert Weitensfelder Od roku 1848 dům vlastnila rodina Tschavoll a od jejich dědiců v roce 1967 získalo město. Dnes je budova využívaná jako městský archiv a knihovna.

Kostely, kláštery a kaple Katedrála svatého Mikuláše ve Feldkirchu byla poprvé zmíněna v roce 1287. Původně románská stavba byla po požárech města (1348, 1398, 1460) vážně poškozena. Pozdně gotická novostavba byla dokončena v roce 1478. Katedrála je nejvýraznějším gotickým kostelem ve Vorarlbersku. Zvláště je velmi cenná vnitřní prostora chrámu. Vidíme zde velmi vzácnou železnou kazatelnou pocházející ještě z původního svatostánku. Mariánský kostel (Frauenkirche; přesněji kostel Zvěstování Panně Marii a svatých Šebestiána a Antonína, Kirche Mariä Verkündigung und Hll. Sebastian und Antonius) leží jihovýchodně od Churské brány (Churertor). Původní kostel pochází z roku 1473, ale v letech 1672–1678 byl rozsáhle přestavěn. Kostel svatého Jana Křtitele v ulici „Marktgasse“ byl postavený v roce 1218 za hraběte Huga Montforta a kostel řádu maltézských rytířů. Od roku 1665 patřil klášteru Ottobeuren. Po zesvětštění sloužil od 1809 do 1969 jako kostel gymnázia. Na štítové stěně je postava rytíře „Bläsi“, který každou hodinu na zvonku odbíjí čas. Kostel svatého Petra a Pavla byl postavený v roce 1881 na hřbitově v severní části města. Zde se nachází hrobka pánů Franz Ferdinand Ramschwag († 1716). Kapucínský klášter ve Feldkirchu byl založený v roce 1602, v roce 1605 byla postavena klášterní budova v severovýchodní části města vně městských hradeb. Součástí kláštera je kostel Obětování Panny Marie. Jako zvláštní poctu dostal dnešní patron města svatý Fidelis von Sigmaringen (1578–1622), kvardián kláštera, který zde byl pohřben. „Institut svatého Josefa“ je klášterní školou sester svatého Kříže.

„Altenstadt“ Městský farní kostel svatého Pankráce a Zena byl postavený před rokem 1425. V roce 1825/26 byla postavena věž a v letech 1884–1886 byla provedena přístavba kostela.