Moby, vlastním jménem Richard Melville Hall (* 11. září 1965 New York, USA), je americký skladatel, zpěvák, DJ, hudební producent, fotograf a aktivista za práva zvířat.
Narodil se v New Yorku, kde řadu let žil. Přezdívku Moby mu po narození rodiče dali podle románu Bílá velryba (anglicky Moby Dick) od Hermana Melvilla, jeho praprapraprastrýce.http://archives.cnn.com/2000/SHOWBIZ/Music/02/08/moby/ DJ Moby finds inspiration in old Southern music - February 8, 2000
Je známý též jako Voodoo Child, Barracuda, Brainstorm, UHF, The Brotherhood, DJ Cake, Lopez, Mindstorm, Schaumgummi, Pippy Baliunas a Moby & The Void Pacific Choir.
Do popředí světového zájmu se dostal v roce 1999 po vydání alba Play, a to především díky singlům „Why Does My Heart Feel So Bad?“ a „Porcelain“. Deska byla dvakrát platinová, prodalo se jí devět milionů kopií. Na úspěch navázal alby 18 a Hotel.
2. března roku 2018 bylo vydáno nejnovější album Everything Was Beautiful, and Nothing Hurt, jež získalo převážně kladné recenze.
Biografie Richard Melville Hall se narodil v Harlemu v New Yorku. Jeho matka Elizabeth McBrideová byla zdravotní sestřička, zatímco otec James Frederick Hall pracoval jako profesor chemie. Otec Richardovi zemřel, když mu byly pouhé dva roky. Se svou matkou vyrůstal v Darienu v Connecticutu.
Shrnutí kariérní biografie V mládí hrál na kytaru a byl členem několika kapel – Ultra Vivid Scene, punkové The Vatican Commandos a anarchistické Flipper. Poté, co se koncem osmdesátých let stal dýdžejem, jeho popularita strmě rostla. Jeho první úspěšný singl „Go“ se dostal do Top 10 ve Velké Británii, známé byly také skladby „Drop a Beat“ a „Next Is the E“. Během této doby mu u vydavatelství Instinct Records vyšla celkem tři alba – Moby, Early Underground a Ambient.
Po úspěchu přešel k věhlasnějším firmám – v Evropě vydával u společnosti Mute Records, v USA pak u labelu Elektra. Čtvrté album s názvem Everything Is Wrong mělo nečekaný ohlas – v roce 1995 získalo od MTV ocenění „album roku“ a velice vřele ho přijali jak fanoušci, tak kritici. Deska poprvé obsahovala hudbu nejednoho žánru: prvky house, hardcore, rock, ambient, punk i jungle.
V lednu 1996 vydal remixové album Everything Is Wrong – DJ Mix Album, o šest měsíců později pak sedmipísňovou nahrávku The End of Everything, tentokrát však ne pod pseudonymem Moby, ale jako Voodoo Child.
Ještě více kontroverzní než album Everything Is Wrong je následující Animal Rights. Techno nahradil hard rock a sám Moby se navíc ujal zpěvu. K nejznámějším písním z této desky patří „Come On, Baby“ a „That's When I Reach for My Revolver“. V limitované edici vyšel v Británii Little Idiot, album jednoduché symfonické a instrumentální hudby.
Z jeho diskografie je zřejmě nejvíce kritizováno kompilační album I Like to Score, které vyšlo v roce 1997. Na albu se nachází ústřední píseň k bondovce Zítřek nikdy neumírá nebo píseň „Go“, která vychází ze seriálu Městečko Twin Peaks.
Vrcholem jeho tvorby je album Play, na kterém Moby pracoval celých dvanáct měsíců. Obsahuje taneční písně s prvky černošské hudby ze začátku dvacátého století, hip hopu i instrumentální hudby. Základy mnoha písní tvoří nahrávky pořízené folkloristou a zpěvákem Alanem Lomaxem a jeho otcem Johnem Alanem někdy ve 30. a 40. letech především v trestaneckých táborech a věznicích. Moby v některých písních i sám zpívá a bubnuje.
1991–1993: „Go“ a cesta ke slávě Mobyho první sólové vystoupení bylo sledováno i hudebníkovým budoucím dlouholetým manažerem Erickem Härleem, který tuto příležitost později popsal na HitQuarters slovy: „Hudba byla úžasná, ovšem ta show byla prošpikována technickými nehodami. To na mě jakýmsi zvláštním způsobem zapůsobilo a zaujalo mě.“
Moby své první singly vydal pod Instinct Records pod různými pseudonymy, například Barracuda, Brainstorm či UHF. Jeho první singl byl komerční neúspěch; rapová nahrávka s vokály Jimmyho Macka s názvem Time's Up, představující několik remixů a stopy remixingu. Prodáno bylo jen velmi málo kopií.
Jeho první singl pod pseudonymem Moby se jmenoval Mobility, ale byla to právě strana B, „Go“, čím Moby dokázal poprvé opravdu prorazit. Mix této písně, „Woodtick Mix“, používající prvky z hudebního motivu ze seriálu Městečko Twin Peaks, se dostal v říjnu 1991 do britského žebříčku deseti nejlepších popových písní a zařídil tak Mobymu jeho první vystoupení v oblíbené televizní show „Top of the Pops“. V roce 1992 vydal své eponymní album Moby. Dalšími z jeho singlů v letech 1992 a 1993 byly „Next Is the E“, „Thousand“ (s tempem tisíc úderů za minutu) a „Voodoo Child“.
V letech 1991 a 1992 remixoval písně od The B-52's, The Prodigy, Orbital, Erasure, Michaela Jacksona a Ten City. Také poskytl rap pro nahrávku zvanou „Curse“ od skupiny Recoil.
1993–1998: Everything Is Wrong, Animal Rights a I Like to Score Roku 1993 se Moby spojil s Mute Records a vydal EP s názvem Move. To jej opět dostalo do „Top of the Pops“.
Následně v roce 1995 vydal své první album u Mute Records, Everything Is Wrong. První kopie z Velké Británie a Německa vyšly se speciálním bonusovým instrumentálním CD zvaném Underwater, které obsahovalo pět ambientních skladeb o celkové délce 43 minut.
Everything Is Wrong si brzy získalo přízeň kritiky (časopis Spin jej nazvalo „Albem roku“) a oslavilo několik komerčních úspěchů. Roku 1996 vytvořil Moby pro tento nevídaný úspěch dvojité album Everything Is Wrong – Mixed and Remixed.
Zklamaný z nedostatku zpětné vazby od hudebních médií, která usilovala o zahrnutí umělcovy nové elektronické hudby a odmítala jej brát příliš vážně, se Moby rozhodl v roce 1996 vydat punk rockové album Animal Rights. Obsahovalo cover verzi písně „That's When I Reach for My Revolver“ od skupiny Mission of Burma a bylo následováno turné se skupinami Red Hot Chili Peppers a Soundgarden. Singl „Come On Baby“ z Animal Rights byl třetí Mobyho skladbou v „Top of the Pops“. Byl odlišný svým agresivním vizuálem i zvukem. Je ironií, že jakmile se Moby rozhodl změnit směr, elektronická hudba, se kterou začal a odešel od ní, začala získávat popularitu a uznání u umělců jako The Chemical Brothers a The Prodigy. Téhož roku Moby přispěl písní „Republican Party“ do benefičního alba Offbeat: A Red Hot Soundtrip, produkovaného neziskovou společností Red Hot Organization, která bojuje proti AIDS.
Dle manažera Ericka Härleho album téměř zničilo Mobyho kariéru, protože nový směr nejenže nechal chladnými nezaujatá média i značně prořídlou řadu stálých fanoušků, ale také způsoboval zmatek mezi lidmi, kteří nevěděli, za jaký typ umělce mají Mobyho vlastně považovat. Härle uvedl: „Mobymu se podařilo přebít všechnu svou dobrou práci z dřívějších dob a teď zápasíme o sebemenší uznání. V očích mnoha lidí v tomto oboru se stal ‚zastaralým‘.“
V roce 1997 Moby vydal I Like to Score, kolekci svých skladeb použitých ve filmech. Mezi těmito nahrávkami byla nová verze „The James Bond Theme“, použitá v bondovce Zítřek nikdy neumírá, a „New Dawn Fades“, cover verze originální skladby od skupiny Joy Division, která se objevila bez vokálů ve filmu Nelítostný souboj od Michaela Manna.
Moby se objevil jako speciální host v epizodě animovaného seriálu Space Ghost Coast to Coast, kde je Space Ghost posedlý kletbou Kintavé.
náhled|220px|vpravo|Moby se svým DJ setem v NASA Rewind v New Yorku
1999–2004: Play, 18 a celosvětový úspěch náhled|Úspěch na konci 90. let vedl Mobyho k založení festivalu Area One. Na snímku vystupuje Moby na tomto festivalu v roce 2001 V roce 1999 vydal Moby album Play. Zpočátku mělo jen nevýrazný prodej, ale nakonec se za rok prodalo po celém světě přes deset milionů desek. Každá píseň v albu byla mezinárodně licencována pro různé filmy, reklamy a TV pořady, ale i pro nezávislé filmy a neziskové organizace. Moby se s tímto albem dostal do „Top of the Pops“ hned třikrát. Play obsahuje mixy písní z nahrávky Alana Lomaxe Sounds of the South: A Musical Journey From the Georgia Sea Islands to the Mississippi Delta. Pro píseň „Natural Blues“ Moby zmixoval skladbu z Lomaxovy kompilace Sounds of the South „Trouble So Hard“, nazpívanou Verou Hallovou.
Roku 2000 přispěl Moby svou písní „Flower“ do filmu 60 sekund.
V červenci 2001 vyšlo DVD Moby: PlaytheDVD, produkované Mobym a Jeffem Rogersem, které bylo v roce 2002 nominováno na cenu Grammy Award. DVD obsahovalo různé sekce: „Live on TV“, většinu videoklipů z alba (vyjma „South Side“ s Gwen Stefani), „Give An Idiot a Camcorder“ (Mobymu byla dána kamera a nahrávku později sestříhala Tara Bethune-Leamenová) a osmdesátiosmiminutový „Mega Mix“ všech remixů obsažených v albu. „Mega Mix“ byl doprovázen vizuály vytvořenými v Torontu v Crushi pod vedením režisérky Kathi Prosserové.
Roku 2002 vydal Moby album 18, jež získalo zlatá a platinová ocenění ve více než třiceti zemích světa a prodalo se ho přes čtyři miliony kopií. Moby se zmíněnými dvěma alby, Play a 18, vystupoval po světě, a odehrál v průběhu čtyř let přes 500 koncertů.
V roce 2001 založil mobilní Area One Festival, jenž představoval rozmanitou škálu hudebních žánrů. Na festivalu vystupovali umělci jako jsou OutKast, New Order, Incubus, Nelly Furtado, Paul Oakenfold, i samotný Moby. Na turné Area2 (2002) se představili David Bowie, Moby, Blue Man Group, Busta Rhymes a Carl Cox.
Během několika dalších let napsal Moby se Sophie Ellis-Bextorovou píseň „Is It Any Wonder“, zremixoval počiny Beastie Boys, Davida Bowieho, Nase a Metalliky, jako spoluautor a producent se podílel na skladbě „Early Mornin“ pro čtvrté studiové album Britney Spears In the Zone a spolupracoval s Public Enemy na písni „Make Love, Fuck War“, kterou vydal ještě před prezidentskými volbami ve Spojených státech v roce 2004. Mobyho píseň „Extreme Ways“ byla použita ve filmech o agentu Jasonu Bourneovi.
V roce 2003 byl Moby hlavní hvězdou na jevišti Pyramid v Glastonbury.
2005–2008: Hotel, Last Night a další aktivita V roce 2005 Moby vydal album Hotel pod vydavatelstvím Pacha. Místo toho, aby se spoléhalo jen na vzorky vokálů, všechny zpěvy a instrumentály byly natočeny živě ve studiu, a to Mobym a vokalistkou Laurou Dawn. Hotel zahrnoval dva z Mobyho největších evropských hitů, „Lift Me Up“ a „Slipping Away“, které byly oba dva evropskou jedničkou v rámci singlů. Britská stanice ITV použila speciálně zremixovanou verzi „Lift Me Up“ pro reportážní hudbu u Formule 1.
V roce 2006 přijal nabídku ujmout se soundtracku pro film Apokalypsa od Richarda Kellyho, očekávaný roku 2007, protože byl fanouškem Kellyho předchozího filmu Donnie Darko.
Moby se v roce 2007 rozhodl se svými přáteli Laurou Dawnovou, Daronem Murphym a Aaronem A. Brooksem založit rockovou skupinu The Little Death. The Little Death vydala své album v roce 2010. Roku 2008 Moby vydal Last Night, eklektické album elektrotaneční hudby inspirováno nocí strávenou venku v newyorské čtvrti Lower East Side. Mezi singly z Last Night patří například „Alice“, „Disco Lies“, „I Love to Move in Here“ nebo „Ooh Yeah“. Album bylo zpracováváno v Mobyho domovském studiu v newyorském Manhattanu a představovalo množství hostujících zpěváků zahrnujících Wendy Starlandovou, Grandmastera Caze, Sylviu ze skupiny KUDU, British MC Aynzli a Nigerian 419 Squad.
Od roku 2007 do 2008 Moby provozoval řadu newyorských klubových akcí zvaných Degenerates.
2009–2010: Wait for Me