Krakonoš nebo též Rýbrcoul (, ) je bájný duch hor, který v různých podobách chrání celé Krkonoše před chamtivými hledači pokladů, pytláky a dalšími nenechavci.
Jméno náhled|upright|Rübenczal jako démon s ocasem na Helwigově mapě Slezska.|alt=|vlevo upright|náhled|Rübezahl, Moritz von Schwind, 1859|alt=|vlevo náhled|upright|Krakonošova kašna v Trutnově náhled|vpravo|Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhalené 18. září 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v Trutnově náhled|Rübezahls Grab – Krakonošův symbolický hrob ve Szklarské Porębě náhled|Ladislav Šaloun, Krakonoš, Hořice (1908)
Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví němečtí horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V době národního obrození byly zaznamenány pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (Rübe = řepa; zählen = počítat) podle pověsti vydané Johannem Karlem Augustem Musäem v jeho sbírce Volksmährchen der Deutschen (1782–1786). Poté v češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval V. K. Klicpera v baladě Krkonošská kleč (1824).http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene Corconti, který uvádí ve svém díle Klaudios Ptolemaios.
Historie Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i jako spravedlivý zastánce chudých v boji proti chamtivcům a nenasytům. Bývá zobrazován jako obr nebo také jako trpaslík, ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.
První vyobrazení Krakonoše pochází z Helwigovy mapy Slezska z roku 1561.Honl, Ivan: Několik příspěvků k představám o Krakonošovi. Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek 7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360
V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v 15. a 16. století, nejprve v oblasti u německého a později i českého etnika v horách.
Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem 1618. Pražský helvetský kněz Havel Žalanský o něm napsal ve svém spisku O zlých anjělích neb ďáblích. Také další vzdělaný kněz, jezuita Bohuslav Balbín, rodák z Hradce Králové, ve svém díle Miscellanea historiae regni Bohemiae z roku 1679 líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako strašidlo, zjevující se v podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana. Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem Johannes Praetorius (1630–1680), který jej popsal v knize Daemonologia Rubinzalii Silesii. Novodobým vyobrazením Krakonoše jakožto vousatého, vysokého a silného horala je také inspirován večerníčkový seriál Krkonošské pohádky z roku 1974.
V Trutnově se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova kašna s jeho sochou z roku 1892 a v místním pivovaru Krakonoš vaří i stejnojmenné pivo. Větší množství chat a penzionů v celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.
Již od roku 1909 existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v Jilemnici.Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice – 22. 1. 2010
Podle Krakonoše byla nazvána Solitalea podobná bakterie Ca. Krakonobacterium.Analysis of the tripartite interactions between two bacterial symbionts, a novel Solitalea-like bacterium (Bacteroidota) and Cardinium, and the stored product mite Tyrophagus putrescentiae based on gene expression data
V kultuře Knihy o Krakonošovi
Ludmila Grossmannová Brodská: Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách Ludmila Grossmannová Brodská: Z říše Krakonošovy. 4. Praha: Šolc a Šimáček, 1930. ISBN neuvedeno. František Janalík: Když Krakonoš nekouká, 1. vydání 1980, 2. vydání 2002 Marie Kubátová: Pohádky o Krakonošovi a Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku – dětské knihy Amálie Kutinová: Krkonošské pohádky Johann Karl August Musäus: Volksmährchen der Deutschen (1782–1786), ve svazku 2: Legendy o Rübezahlovi (Legenden von Rübezahl) je uvedeno pět pověstí o Rübezahlovi, včetně vysvětlení jeho jména. Krakonoš se zamiloval do princezny Emy, která se chodila koupat do jedné krkonošské tůně. Krakonoš jí vykouzlil z tůně krásnou lázeň a nabídl jí sňatek. Princezna pochopila, že nad mocným duchem hor může zvítězit jen lstí. Naoko se sňatkem souhlasila a poslala Krakonoše přepočítat řepy na poli, ze kterých dokázal kouzlem vytvořit služebnictvo či domácí zvířata. Krakonošovi se ale počítání nedařilo, začínal stále znovu a znovu. Tohoto času princezna Ema využila a utekla. Krakonošovi pak zbyla posměšná přezdívka Rübezahl – česky Řepočet. Ludmila Pelcová: Než Krakonošovi narostly vousy, Petrklíč, 1993 Ludmila Pelcová: O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš, Liberabooks, 2009 Otfried Preußler: Moje knížka o Krakonošovi, překlad Ladislav Josef Beran, Praha : Vyšehrad, 1998, Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha : Eminent, 2011, , heslo Rybrcoul Božena Šimková: Krkonošská pohádka (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, Božena Šimková: Anče a Kuba mají Kubíčka, Praha : Práh, 1993, ; Praha : Motto, 2005, Václav Řezníček: Mandel šelmovství a kousků Krakonošových (1895) Stanislav Javor: Krakonoš, strážce hor (1934) Luisa Šebestová: Krakonoš, pán lesů a hor (1937)
Krakonoš v hudbě Joseph Schuster: opera Rübenzahl, ossia Il vero amore (1789 Terst) František Vincenc Tuček: singspiel Rübezahl (1801 Vratislav) Carl Maria von Weber: romantická opera Rübezahl (1805 Vratislav) Franz Danzi: romantická opera Der Berggeist oder Schicksal und Treue (1813 Karlsruhe) Václav Vilém Würfel: opera Rübezahl (1824 Praha) Louis Spohr: opera Der Berggeist (1825 Kassel) August Conradi: komická opera Rübezahl (1849 Berlín) Francis Edward Bache: opereta Rubezahl (1853) Friedrich von Flotow: opera Rübezahl (1852 Retzin) Gustav Mahler: opera Rübezahl (1879–83), nedokončena, nedochována Arthur H. Bird: balet Rübezahl (1887) Josef Richard Rozkošný: opera Krakonoš (1889 Praha) Hans Sommer: opera Rübezahl und der Sackpfeifer von Neiße (1904 Braunschweig) Willy Czernik: symfonická báseň Rübezahl (1940) Jan Klusák: opera-pasticcio Bertram a Mescalinda aneb Potrestaná věrnost též Očarované housle Einsteinovy čili Krakonošův dar (2002 Praha) Trautenberk (hudební skupina): Himlhergotdonrvetr (2016) Żniwa: Rzepiór (2022)
Televize, film
Uvedeny seriály a filmy a představitel Krakonoše:
Krkonošské pohádky, 1974, 20dílný serial, František Peterka O vysoké věži, 1978, TV film, Jiří Sovák Krakonoš a…, 13dílný loutkový seriál, namluvil Bohuš Záhorský, později Václav Voska Hejkalka, 1998, TV film, Jiří Schmitzer Krakonošův poklad, 2017, něm. TV film (Rūbezahls Schatz), Sabin Tambrea Krakonošovo tajemství, 2022, TV film, David Švehlík
Odkazy Reference
Literatura
BENEŠOVÁ, Kateřina, ed. Bájná knihovna. Vydání první. Ústí nad labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2023. s. 222-227. Dostupné online
Související články Krakonoš (pivo) Krakonošova zahrádka – místo v krkonošském Obřím dole Rampušák
Externí odkazy
Článek o Krakonošovi na webu města Harrachova Krakonoš – dobrý duch našich hor Liczyrzepa (Rübezahl) - Rübezahl (niem.), Krakonoš, Krkonoš (cz.), Duch Gór, Karkonosz, Rzepiór, Rzepoliczna portalu polska-org.pl Vybrané pohádky z knihy od Ludmily Grossmanové-Brodské, Z říše Krakonošovy online na stránkách Pohadkozem.cz Krakonoš v literatuře
Kategorie:Postavy českých pověstí Kategorie:Germánská mytologie Kategorie:Bohové, ochránci a patroni hor Kategorie:Krkonoše