Nechen

náhled|Figurína člověka, nalezena v Nechenu, dnes uložena v Ashmoleovu muzeu v Oxfordu. Nechen (egyptsky) nebo Hierakonpolis (z řeckého Hierakón polis – Ἱεράκων πόλις – název daný Řeky dvěma městům, kde byl uctíván Hor) bylo náboženské a politické centrum Horního Egypta na konci Předdynastického a začátku Raně dynastického období ve 4. tisíciletí př. n. l., které však vzniklo již v 5. tisíciletí př. n. l. Starověký Nechen se nacházel v Horním Egyptě, ve třetím nomu, asi 100 km severně od Asuánu. Jedná se o nejstarší známé egyptské město. Nachází se v současném guvernorátu Asuán.

Historie Místo bylo prokazatelně osídleno již za časů Badárské kultury přibližně v roce 4500 př. n. l. Později prošlo obdobím Nakáda I. Město dosáhlo značného významu v letech 3800–3500 př. n. l. V čase svého největšího rozvoje okolo roku 3400 př. n. l. měl Nechen aspoň 5 000 a možná až 10 000 obyvatel. Osídlená plocha zaujímala rozlohu obdélníku o stranách 2,5*3,5 km. Průzkumem sídliště bylo zjištěno jeho rozdělení na obytné, výrobní, kultovní a hřbitovní čtvrti.

Jednotlivé stavby

Hrnčířova dílna Řemesla pracující s ohněm fungovala z bezpečnostních důvodů na okraji města. Výzkum odhalil obydlí hrnčíře a jeho dílnu. Dochovány jsou střešní trámy a zdi s masivními kůly. Zahloubená část měřila 4*3,5 metru a byla hluboká až 0,8 metru. Prozkoumaná stěna byla postavena z vepřovic. Vnitřní část domu byla vybavena pecí, zásobní nádobou a keramickým blokem.

Potravinářství Dále se dochovaly zbytky dvorce pravděpodobně chovatele dobytka s velkými nádobami. Také se dochovaly zbytky pivovaru s osmi varnými káděmi. Dle vědců mohl pivovar obstarat denní spotřebu piva až pro 300 lidí.

Náboženství Dlouho po ztrátě svého politického významu si Nechen udržel postavení kultovního střediska božského patrona faraonů.

Svatyně Nechen byl také kultovním městem sokolího boha Hora, kterému byl na tomto místě zasvěcen jeden z nejstarších chrámů v Egyptě. Dlouho po zániku města jako významného sídla existovala ve starověkém Egyptě úcta k duším Bau z Pe a Nechenu (jedna duše měla být z Pe, druhá z Nechenu). Mělo se jednat o předky prvních faraonů. Též měly pomáhat faraonům při cestě do podsvětí. Ba z Nechenu měla hlavu šakala.

Uprostřed města se nacházela svatyně. Před budovou se nacházel oválný dvůr o rozměrech 40*13 m. Tento dvůr byl obklopen rákosovým plotem omítnutým hlínou. Později byla přistavěna zeď z vepřovic. Naproti od vchodu do svatyně se nacházela kulatá jáma, do níž byl zřejmě postaven stožár. Svatyně fungovala přibližně 500 let a byla několikrát přestavěna. U svatyně byly nalezeny střepy lahví a kosti krokodýlů (nilských či bahenních), hrochů, gazel a divokých koz. Také došlo k nálezu střepů s vyrytou podobiznou egyptské bohyně plodnosti Bat a obrázkem zajatkyně ovládané znakem krále Horního Egypta.

Vykopávky Vykopávky chrámu vynesly na světlo velké množství posvátných předmětů z Předdynastické doby. Byly nalezeny dva hřbitovy s malovanými hrobkami a bohatou výbavou (pazourkové dýky, zlato, slonovina, kosmetické palety) a zbytky města z nakkádského období. Pohřebiště dělníků vykazuje také stopy po primitivní mumifikaci (částečné zavinutí rukou u ženských těl z doby asi 3600 př. n. l.). Pohřební zvyky a mumie se dochovaly díky suchosti písku. V nekropoli notáblů ve vádí byly objeveny masky, kamenné sochy a pohřební architektura, která předznamenala pozdější tradice.

Ruiny města byly poprvé vykopány na konci 19. století anglickými archeology Jamesem E. Quibellem a Frederikem W. Greenem. V hlavní depozitní komoře nechenského chrámu našli důležité předdynastické artefakty, například také Narmerovu paletu a hlavici palice nesoucí jméno krále Štíra.

V nedávné době byly uskutečněny na místě předešlých vykopávek další práce. Tým mezinárodních odborníků složený z archeologů, egyptologů, geologů a dalších vědců řídil až do své smrti roku 1990 Michael Hoffman (1944–1990), po něm Barbara Adamsová (1945–2002) z University College of London a Renée Friedmanová (* 1955) z Berkeley University a od roku 2002, kdy Barbara Adamsová zemřela, Renee Friedmanová.

Mnohé dýky nalezené v Nechenu byly ozdobeny ornamenty zvířat.

Pevnost Takzvaná Pevnost je masivní stavba z nepálených cihel, kterou nechal vystavět král Chasechemuej z 2. dynastie. Zdá se, že byla vystavěná stejným způsobem a za stejným účelem jako „pevnosti“ v Abydu a neměla vojenský význam. Pravý účel těchto staveb není znám, ale pravděpodobně souvisel s obřady královského úřadu.Renee Friedman, The "Fort" at Hierakonopolis p.31, Ancient Egypt June/July 2006

Stavba byla postavena na předdynastickém pohřebišti. Vykopávky na tomto místě, spolu s krádežemi cihel, vážně poškodily statiku zdí a to vedlo téměř k zhroucení objektu. Poslední dva roky se pokouší tým pod vedením Renée Friedmanové stabilizovat objekt a vyplnit místa hrozící rozpadem novými nepálenými cihlami.<ref>The "Fort" at Hierakonopolis p.36</cite>, Ancient Egypt June/July 2006</ref>

Odkazy Reference

Související články Předdynastická doba Bau z Pe a Nechenu

Externí odkazy

Česky Staroegyptská města Informace o objevení pravděpodobně největšího z dosud objevených předdynastických zádušních komplexů, datovaný k počátku kultury Nakkáda II na stránkách Českého egyptologického ústavu Zpráva o nálezu mumie v Hierakonpoli staré 5600 let Anglicky ARCHAEOLOGY's Interactive Digs - stránky popisující výzkum Hierakonpole Hierakonpolis Online

Kategorie:Zaniklá města v Egyptě Kategorie:Archeologické lokality v Egyptě