vpravo|náhled|Gemini 7 fotografovaná z paluby Gemini 6 (1965) Setkání nebo setkání kosmických objektů () je orbitální manévr, při kterém jsou dvě umělá kosmická tělesa (typicky kosmická loď a kosmická stanice) navedena na stejnou oběžnou dráhu, přiblíží se do bezprostřední blízkosti a vyrovnají svoje rychlosti. Při tom může nebo nemusí dojít k jejich spojení ().
Historie V roce 1962 a poté v roce 1963 vypustil Sovětský svaz dvojici kosmických lodí současně Vostok 3 a 4 a Vostok 5 a 6. V obou případech se lodě dostaly na téměř identickou orbitu. K setkání je však nutné, aby alespoň jedno z těles mělo vlastní rakety, kterými by mohlo přizpůsobit svou oběžnou dráhu. Kapsle Vostoků takové motory postrádaly. Na začátku pokusů se k sobě Vostoky přiblížily na rozmezí od 5 do 6,5 kilometru, ale v průběhu misí se od sebe postupně vzdálily na tisíce kilometrů.
Klíčový význam mělo setkání lunárního modulu s mateřskou lodí Apollo po přistání na měsíci. Jeho nácvik se proto stal jedním z hlavních úkolů programu Gemini v letech 1965 a 1966. Dne 3. června 1965 se americký astronaut James McDivitt během mise Gemini 4 pokusil setkat s posledním stupněm rakety Titan II. Namísto přiblížení na plánovaných 8 metrů se však podařilo přiblížit se pouze na 90 metrů, protože McDivitt se orientoval pouze opticky, bez použití přístrojů. Při misi Gemini 6A došlo k úspěšnému setkání s lodí Gemini 7, která byla použita jako náhradní cíl. Při misi Gemini 8 došlo k setkání a spojení s cvičným objektem Agena.
Sověti nacvičovali setkání s první generací Sojuzů. V roce 1967 to úspěšně byly nepilotované lety Kosmos 186 a 188. Nezdařilo se spojení pilotovaného Sojuzu 3 s nepilotovaným Sojuzem 2 roku 1968. Úspěšné bylo setkání a spojení Sojuzu 4 a Sojuzu 5 doprovázené přestupem posádky v lednu 1969.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Astrodynamika