náhled|396x396bod|alt= Božena Benešová, roz. Zapletalová, (30. listopadu 1873, Nový Jičín – 8. dubna 1936, Praha) byla moravská básnířka a spisovatelka. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy.
Život Její rodiče byli Roman Zapletal a Bertha roz. Kostelniková. Za manžela si vzala r. 1896 Josefa Beneše (1865), se kterým se r. 1912 rozvedla; zůstali spolu až do jeho smrti r. 1933. Jejím prastrýcem byl moravskoslezský vrchní státní zástupce František Zapletal z Luběnova (1826–1898).
Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie (1903 a 1907). Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové (podobně jako po herečce a spisovatelce Haně Kvapilové) kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou.
Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy.
Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk.
Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap. Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek „Dívky Boženy Benešové“. Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění.Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 39.
Zemřela 8. dubna 1936 ve svém dejvickém bytě v Srbské ulici a je pohřbena na bubenečském hřbitově vedle manžela.
Dílo Představitelka psychologické prózy, její postavy zápasí s vnitřní osamělostí a sobectvím. Většinou se jedná o mladé lidi z maloměsta. Na její tvorbu mělo velký vliv dílo Růženy Svobodové. Naopak za Benešovou docházely později mladé spisovatelky Marie Majerová, Marie Pujmanová, Sofie Dostálová a Helena Dvořáková.
Po smrti Benešové se stala první editorkou jejích spisů kritička Pavla Buzková.
Básnické sbírky Verše věrné i proradné (1909) Verše (1938)
Romány a novely Úder (1926), první díl válečné románové trilogie z let 1914–1918 Podzemní plameny (1929), druhý díl válečné trilogie Tragická duha (1933), třetí díl válečné trilogie Člověk (1934), román, dva díly Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová (1936), novela jejíž hlavní hrdinkou je mladá dívka, která udělá bolestnou zkušenost se svým prvním setkáním se světem dospělých, tuto zkušenost překoná především díky přátelství s mladým chlapcem.náhled|356x356bod|Busta Boženy Benešové v Praze-Bubeneč
Povídkové soubory Nedobytá vítězství (1910) Tři povídky (1914) Kruté mládí (1917) Tiché dívky (1922) Oblouzení (1923) Myšky (1926) Chlapci (1927), Není člověku dovoleno (1931) Rouhači a oblouzení (1933)
Divadelní hry Dramata (1937), obsahuje hry Hořký přípitek, Jasnovidka a Zlatá ovce Věra Lukášová (1939), lyrická hra mládí o dvou částech – přepsal E. F. Burian
Filmové a televizní adaptace Věra Lukášová (1939), režie Emil František Burian, v titulní roli Jiřina Stránská Věra Lukášová (1965), Československá televize, hudba: E. F. Burian, režie: Josef Henke, v titulní roli Klára Jerneková Splynutí duší (1976), na motivy povídky Myšky, TV film, 74 min., režie Jan Matějovský, v hlavní roli Libuše Šafránková
Rozhlas 1965 Věra Lukášová, Československý rozhlas Praha, hudba: E. F. Burian, příprava a režie: Josef Henke
Odkazy
Reference
Literatura Božena Benešová – Marie Pujmanová. Praha: František Borový, 1935 Božena Benešová (1873–1936) – zpracovala Jarmila Mourková, 1964 Božena Benešová – k tisku připravila Zdeňka Černá, bibliografii sestavila Saša Mouchová. Praha: Československý spisovatel, 1973 Božena Benešová – Dobrava Moldanová. Praha: Melantrich, 1976 Božena Benešová: 30. listopadu 1873 – 8. dubna 1936; pojednání o autorce napsal J. Hanzálek. Znojmo: Okresní knihovna, 1978
Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1900–1945 Skupina 42
Externí odkazy
Božena Benešová v souborném katalogu Akademie věd ČR Frenštátské vlivy v díle Boženy Benešové
Kategorie:Umělci z Nového Jičína Kategorie:Umělci z Prahy Kategorie:Narození 30. listopadu Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození v Novém Jičíně Kategorie:Úmrtí 8. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Bubenečském hřbitově Kategorie:Spisovatelky 20. století Kategorie:Romanopiskyně Kategorie:Spisovatelky Kategorie:Básnířky Kategorie:Literární kritičky Kategorie:Novinářky Kategorie:Publicistky Kategorie:Umělkyně Kategorie:Dramatičky Kategorie:Překladatelky Kategorie:Ženy