Slovo kompozice nebo komposice (z lat. compositio = složení, skladba) se užívá ve smyslu skladba, složenina, rozmístění, rozvržení, uspořádání, a to konkrétně:
v jazykovědě skládání respektive tvoření slov
v umění obrazová kompozice ve výtvarném umění barevná a světelná skladba obrazu, sepětí s tvary obsaženými v obrazu apod. kompozice v literatuře značí jednak uspořádání syžetu ve vztahu k fabuli, jednak uspořádání textových segmentů, např. předmluvy, dedikace, motta, kapitol apod. v hudbě – komponování resp. skládání hudebního díla hudební dílo jako takové (hotová hudební skladba) zahradní architektuře (sadovnická tvorba) – je například zřetelně vymezen styl komponování (kompozice krajinářského parku).
ve školství větší písemná zkouška – lidově řečeno velká písemka
v chemii a metalurgii složenina, smíšenina, směs, slitina více různých látek. Ne však roztok nebo eutektikum!
v technice ložisková kompozice – slitina cínu, olova a dalších kovů pro výrobu ložiskových pánví velkých kluzných ložisek (např. u čepů parních lokomotiv)
Externí odkazy