Grand Prix Itálie ( XXVII Gran Premio d'Italia ) byla 8. závodem sezóny 1956, který se konal 3. září 1956 na okruhu Autodromo Nazionale Monza. Závod se jel i jako XVI Grand Prix d'Europe. Do Grand Prix Itálie vstupoval s největšími nadějemi na titul Juan Manuel Fangio, který měl náskok 8 bodů před Peterem Collinsem a Jeanem Behrou (oba 22 bodů). Fangiovi stačilo k zisku získat druhé místo a tím 6 bodů (započítávalo se pět nejlepších výsledků a tak by se mu škrtalo jedno třetí místo což jsou čtyři body, celkově by tak mel 32 bodů), za nejrychlejší kolo. Jean Behra potřeboval zvítězit a zajet nejrychlejší kolo a doufat že Fangio nebude bodovat. Peter Collins potřeboval zvítězit a za předpokladu, že by Fangio nebodoval by došlo k rovnosti bodů s Fangiem, Collins by ovšem disponoval jedním vítězstvím navíc.

Kvalifikace JezdecKonstruktérČasZtráta122 Juan Manuel FangioFerrari2:42.6—224 Eugenio CastellottiFerrari2:43.4 +0.8328 Luigi MussoFerrari2:43.7 +1.1416 Piero TaruffiVanwall2:45.4 +2.8532 Jean BehraMaserati2:45.6 +3.0636 Stirling MossMaserati2:45.9 +3.3726 Peter CollinsFerrari2:46.0 +3.4834 Luigi VilloresiMaserati2:47.7 +5.1930 Alfonso de PortagoFerrari2:47.8 +5.21018 Harry SchellVanwall2:50.1 +7.51120 Maurice TrintignantVanwall2:51.6 +9.01246 Umberto MaglioliMaserati2:52.7 +10.11344 Roy SalvadoriMaserati2:54.6 +12.01440 Luigi PiottiMaserati2:58.6 +16.0156 Jack FairmanConnaught-Alta2:59.2 +16.61642 Gerino GeriniMaserati3:02.6 +20.01738 Paco GodiaMaserati3:02.9 +20.31814 Toulo de GraffenriedMaserati3:03.3 +20.7192 Les LestonConnaught-Alta3:04.3 +21.7208 Hermano da Silva RamosGordini3:04.8 +22.22148 Bruce HalfordMaserati3:05.0 +22.42210 Robert ManzonGordini3:06.6 +24.0234 Ron FlockhartConnaught-Alta3:08.1 +25.52412 André SimonGordini3:13.3 +30.7DNS50 Wolfgang von TripsFerrariZdroj:

Popis závodu Účastníci Největší pozornost se soustředila na souboj značek Ferrari a Maserati. Scuderia Ferrari nastoupila v silné sestavě šesti továrních vozů Ferrari D50s Fangiem, Collinsem, Castellottim, Mussem, de Portagem a von Tripsem, který ale v tréninku havaroval. Naproti tomu Maserati mělo na startu početní převahu, kromě 5 továrních Maserati 250F, startovalo dalších 7 soukromých vozů. Ale jediný Jean Behra měl teoretickou šanci na zisk titulu. Do závodu se zapojil i britský Connaught se třemi vozy a po vynechání Grand Prix Německa se vrátil i Vanwall. Dále startovní rošt doplňovaly i francouzské vozy Gordini.

Závod Nejlépe odstartoval Castellotti a Musso, ale jejich bláznivá jízda se brzo projevila na pneumatikách, a tak museli oba poměrně krátce po startu do boxu pro nové pneumatiky. Fangio, Moss, Collins a de Portago tvořili druhou skupinku, která se po zajetí Castellottiho a Mussa do boxu, dostala do vedení závodu. Jako první se z této skupiny stáhl Collins, který tak jako jeho kolegové z týmu Ferrari, měl potíže s pneumatikami. Ferrari do závodu nastoupilo s pneumatikami Englebert, které již v loňské Grand Prix nedokázali snést nápor klopených zatáček na trati v Monze. A jak se ukázalo tak i v tomto závodě dokázali tým Ferrari pořádně potrápit. Poté, co musel do boxů pro nové pneumatiky Collins, havaroval právě kvůli pneumatikám de Portago a o pár kol později potkal stejný osud i Castellottiho. Před polovinou závodu zajel do boxů Fangio se zlomeným řízením, oprava ale trvala dlouho a jakmile byl vůz znovu připraven dostal přednost Castellotti a Fangio jen nečinně seděl v boxech. V závodě mezitím vedl Moss před Schellem, Mussem a Collinsem. Luigi Musso setrval na trati poměrně dlouho a vypracoval se až na druhé místo, poté co Schell zajel dotankovat palivo. O pár kol později zajel ke svým mechanikům i Musso, a všichni předpokládali, že přenechá vůz Fangiovi, o to větší překvapení bylo, když Musso zůstal ve voze a v závodě pokračoval. Tato taktika mu vynesla třetí místo a když Schell ze závodu definitivně odstoupil byl znovu na druhé pozici.

Po odstoupení Jeana Behri byl ve hře o titul již jen na třetím místě jedoucí Collins, který ale při zastávce v boxech předal svůj vůz Fangiovi. Byla to jen taktická hra Ferrari, Collins jezdil na třetím místě, což mu na titul nestačilo a Fangio dovezl se štěstím vůz na druhém místě což znamenalo další tři body, které se mu ale škrtaly, protože se do šampionátu započítávalo pouze pět nejlepších výsledků. Fangio tak získal titul se stejným počtem bodů s jakým do Grand Prix Itálie nastupoval. Naopak Collins přišel o druhé místo v celkovém pořadí, protože místo 6 bodů, které by získal za druhé místo, získal pouhé tři body, právě proto, že poskytl vůz Fangiovi.

Vše nasvědčovalo tom, že pro vítězství si dojede již potřetí Moss, ale pět kol před cílem mu došlo palivo a zdálo se, že odstoupí. Vše zachránil jeho týmový kolega z Maserati Luigi Piotti, který zpomalil a zezadu najel do Mossova vozu a dotlačil ho k mechanikům. Moss sice ztratil vedení ve prospěch Mussa, ten ale dvě kola před koncem závodu odstoupil a tak se do čela znovu vrátil Moss, který nakonec i zvítězil.

Závod Pozice Jezdec Vůz Čas 1 Stirling Moss Maserati 250F 2:23'41.3 2 Peter Collins (35. kol) Juan Manuel Fangio (15. kol) Ferrari D50 á 0:05,7 3 Ron Flockhart Connaught B Type á 1 kolo 4 Chico Godia Maserati 250F á 1 kolo Ret Luigi Musso Ferrari D50 á 3 kola 5 Jack Fairman Connaught B Type á 3 kola 6 Luigi Piotti Maserati 250F á 3 kola 7 Toulo de Graffenried Maserati 250F á 4 kola 8 Juan Manuel Fangio (30. kol) Eugenio Castellotti Ferrari D50(16. kol) á 4 kola 9 André Simon Gordini Type 16 5 kol Ret Umberto Maglioli (30. kol) Jean Behra (12. kol) Maserati 250F á 8 kola 10 Gerino Gerini Maserati 250F 8 kol 11 Roy Salvadori Maserati 250F 9 kol Kolo Odstoupili - - 32 Harry Schell Vanwall VW (56) Rozvody 23 Jean Behra Maserati 250F Magneto 16 Bruce Halford Maserati 250F Motor 13 Maurice Trintignant Vanwall VW (56) Rozvody 12 Piero Taruffi Vanwall VW (56) Olej 9 Eugenio Castellotti Ferrari D50 Defekt 7 Luigi Villoresi (4. kola) Jo Bonnier (3. kola) Maserati 250F á 8 kola 7 Robert Manzon Gordini Type 16 Šasi 6 Alfonso de Portago Ferrari D50 Defekt 6 Les Leston Connaught B Type Zavěšení 3 Hermano da Silva Ramos Gordini Type 32 Motor Nestartoval - - Archie Scott Brown Connaught B Type Wolfgang von Trips Ferrari D50 Louis Rosier Maserati 250F Horace Gould Maserati 250F

Nejrychlejší kolo

Stirling Moss – Maserati- 2:45.5 6. nejrychlejší kolo Stirlinga Mosse 11. nejrychlejší kolo pro Maserati 7. nejrychlejší kolo pro Velkou Británii 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 36

Vedení v závodě

Kola km Jezdec % 1. – 4. kolo 40 km Eugenio Castellotti8% 5. – 10. kolo 60 km Stirling Moss12% 11. kolo 10 km Harry Schell2% 12. – 45. kolo 340 km Stirling Moss68% 46. – 47. kolo 20 km Luigi Musso4% 48. – 50. kolo 30 km Stirling Moss6% Postavení na startu

Juan Manuel Fangio - Ferrari- 2'42.6 24. Pole position Juana Manuela Fangia 25. Pole position pro Ferrari 27. Pole position pro Argentinu 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 22

Zajímavosti V závodě debutovali Jo Bonnier, Wolfgang von Trips a Les Leston Juan Manuel Fangio stanovil nový rekord 24 pole positions Juan Manuel Fangio stanovil nový rekord 29 podium

Průběžné pořadí po závodě PořadíJezdecBody10x10pixelů1 Juan Manuel Fangio30 (33)10x10pixelů 22 Stirling Moss27 (28)10x10pixelů 13 Peter Collins2510x10pixelů 14 Jean Behra2210x10pixelů5 Pat Flaherty8Zdroj:

Odkazy

Reference

Kategorie:Grand Prix Itálie Kategorie:Formule 1 v roce 1956 Kategorie:Sport v Itálii v roce 1956