náhled|Znak Italského království používaný kolem roku 1890 Seznam italských králů zahrnuje italské panovníky, kteří byli uznáni jako italští králové nebo vládli takovému území, aby za ně mohli být považováni. Seznam tedy zahrnuje panovníky Odoakerova království, Ostrogótského království, Langobardského království, středověkého Italského království, Italského království, které bylo součásti Svaté říše římské, napoleonského Italského království a novověkého Italského království.
Odoakerovo království (476–493) Germánský vojevůdce Odoaker sesadil roku 476 západořímského císaře Romula Augusta a stal se italským králem. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyOdoakerbezrámu|106x106pixelů476–493asi 433–493Edeko
Ostrogótské království Ostrogótský král Theodorich Veliký se stal Odoakerovým spoluvládcem a následně ho nechal zavraždit. Ostrogótské království zaniklo za vlády císaře Justiniána I., kdy bylo dobyto Východořímskou říší.
Amalové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyTheodorich Velikýbezrámu|100x100pixelů493–526asi 454–526Theodemir EreleuvaTaké regent Vizigótské říše.Athalarichbezrámu|128x128pixelů526–534asi 516–534Eutharich AmalaswinthaJako regentka vládla jeho matka Amalaswintha.Amalaswinthabezrámu|126x126pixelů534–535asi 495–535Theodorich Veliký AudofledaTheodahadbezrámu|100x100pixelů534–536asi 480–536AmalafridaSpoluvládce Amalaswinthy.
Pozdější králové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyWitigesbezrámu|120x120pixelů536–540asi 480–540neznáméIldibadbezrámu|149x149pixelů540–541zemřel 541neznáméErarich541zemřel 541neznáméTotilabezrámu|137x137pixelů542–552zemřel 552neznáméIldibadův synovec. Skutečným jménem Baduila.Teiasbezrámu|100x100pixelů552zemřel 552neznáméZnámý též jako Teia nebo Teja.
Langobardské království (568–814) Langobardské království byl historický státní útvar. Germánský kmen Langobardů pocházel ze severu Evropy, odkud se v době stěhování národů podél řeky Labe vydal na jih. V průběhu 5. století se přesunul přes území Čech a Moravy na území zaniklé provincie Panonie a na počátku 6. století obsadili sever Itálie, kde skončila vláda Ostrogótů porážkou Teiase v bitvě u Mons Lactarius. V té době Langobardům vládl král Alboin, kterého po pěti letech vlády na novém území zavraždila jeho manželka Rosamunda. Alboinův nástupce Cleph vládl následující dva roky a po něm nastalo bezvládí takzvaná Vláda vévodů či desetileté interregnum. Následující král Authari vládl 16 roků. Nejdéle vládnoucím langobardským králem byl Liutprand. Za jeho vlády se království rozrostlo o Neapolsko, které roku 728 dobyl vítězstvím nad byzantským císařem Leonem III. Po jeho smrti byl dalším významným vládcem král Ratchis a Aistulf. Ten byl ke konci svého života přinucen byzantským císařem Konstantinem V. vydat papežovi Štěpánovi II. území kolem Říma. Po Aistulfovi vládl jeho syn Desiderius, který byl posledním Langobardem na trůně. V roce 774 bylo langobardské království dobyto franským králem Karlem Velikým, čímž se stal i králem langobardského území. Vládu převzala dynastie Karlovců.
Gausové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyAlboinbezrámu|135x135pixelů568–572asi 530–572Audoin Rodelinda
Clephova dynastie jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyClephbezrámu|100x100pixelů572–574zemřel 574neznáméPo jeho smrti následovala Vláda vévodů (desetileté interregnum). Autharibezrámu|120x120pixelů584–590asi 550–590ClephZnámí vévodové v době interregna: Zotto, Vallari, Alagis I., Gisulf I., Zaban, Faroald I., Euin, Aimone.Agilulfbezrámu|136x136pixelů590–616asi 555–616neznáméAuthariho bratranec.Adaloaldbezrámu|133x133pixelů616–626asi 602–628Agilulf TheodelindaJako regentka vládla jeho matka Theodelinda.
Bavorská dynastie jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyArioaldbezrámu|145x145pixelů626–636zemřel 636neznámé
Arodovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyRotharibezrámu|145x145pixelů636–652asi 606–652NandingRodoaldbezrámu|145x145pixelů652–653asi 630–653Rothari
Bavorská dynastie (znovu) jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyAripert I.bezrámu|139x139pixelů653–661zemřel 661GundoaldPerctaritbezrámu|144x144pixelů661–662asi 645–688Aripert I.Godepertbezrámu|100x100pixelů661–662asi 645–662Aripert I.
Beneventská dynastie jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyGrimoaldbezrámu|124x124pixelů662–671asi 610–671Gisulf II. RamhildaPorazil vzpouru Lupa Furlanského (asi 666).Garibaldbezrámu|100x100pixelů671665–671Grimoald Theodota
Bavorská dynastie (znovu) jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyPerctaritbezrámu|144x144pixelů671–688asi 645–688Aripert I.Znovu na trůně.Cunipertbezrámu|101x101pixelů688–689660–700PerctaritAlahisbezrámu|100x100pixelů688–689zemřel 689neznáméVzbouřenec.Cunipertbezrámu|101x101pixelů689–700660–700PerctaritZnovu na trůně.Liutpertbezrámu|166x166pixelů700–701po 680–702CunipertJako regent vládl Ansprand.Raginpertbezrámu|100x100pixelů701asi 655–701GodepertLiutpertbezrámu|166x166pixelů701–702po 680–702CunipertZnovu na trůně. Jako regent vládl Ansprand.Aripert II.bezrámu|100x100pixelů702–712asi 680–712RaginpertBojoval o trůn s Rotaritem (702).
Nedynastičtí jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyAnsprandbezrámu|133x133pixelů712asi 657–712neznáméLiutprand bezrámu|100x100pixelů712–744asi 680–744Ansprand TheodaradaHildeprandbezrámu|108x108pixelů735–744zemřel po 744SigiprandSynovec a spoluvládce Liutpranda.Ratchisbezrámu|139x139pixelů744–749zemřel po 757Pemmo RatpergaRoku 756 se znovu pokusil získat trůn, byl poražen Desideriem.Aistulfbezrámu|139x139pixelů749–756zemřel 756Pemmo RatpergaDesideriusbezrámu|160x160pixelů756–774asi 720 – asi 786neznáméAdalgisbezrámu|135x135pixelů759–774asi 740–788Desiderius AnsaSpoluvládce Desideria.
Italské království (774–962) Středověké Italské království je historický státní útvar vytvořený Karlem Velikým po dobytí království Langobardů. Karel Veliký se nechal korunovat langobardskou železnou korunou, ale území nechal spravovat svým synem Pipinem, kterého jmenoval spoluvládcem. Království zahrnovalo většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky). Výjimku tvořil Papežský stát, včetně Romagne a Pentapole, dále Benátsko a jih poloostrova, který ovládala Byzantská říše. Po dělení Franské říše roku 843 bylo Italské království součástí středního údělu, které po roce 880 ovládl Karel III. Tlustý.
Karlovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyKarel Velikýbezrámu|102x102pixelů774–814asi 748–814Pipin III. Krátký Bertrada z LaonuTaké franský král a římský císař.Pipinbezrámu|159x159pixelů781–810777–810Karel Veliký HildegardaRegent Adelard z Corbie.Bernardbezrámu|100x100pixelů810–817797–818PipinRegenti Wala z Corbie a Adelard z Corbie.Ludvík I.bezrámu|127x127pixelů817–840778–840Karel Veliký HildegardaTaké franský a akvitánský král a římský císař.Lothar I.bezrámu|124x124pixelů818–855795–855Ludvík I. Ermengarda z HesbayeTaké středofranský král a římský císař.Ludvík II.bezrámu|100x100pixelů844–875825–875Lothar I. Irmingarda z ToursTaké římský císař.Karel II.bezrámu|124x124pixelů875–877823–877Ludvík I. Judita BavorskáTaké západofranský a akvitánský král a římský císař. Místodržitel Boso z Provence (876–877).Karlomanbezrámu|108x108pixelů877–879asi 830–880Ludvík II. Němec Hemma z AltdorfuTaké východofranský král a bavorský, korutanský, rakouský a štýrský vévoda.Karel III.bezrámu|171x171pixelů879–887839–888Ludvík II. Němec Hemma z AltdorfuTaké západofranský alamanský a východofranský král, bavorský vévoda a římský císař.
Pozdější králové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyBerengar I.bezrámu|100x100pixelů887–924asi 850–924Eberhard GiselaTaké římský císař.Arnulfbezrámu|187x187pixelů894–899asi 850–899Karloman LiutswindVzdorocísař, také východofranský král.Widobezrámu|145x145pixelů889–894855–894Wido I. ze Spoleta Adelaida/IttaVévoda ze Spoleta, také římský císař.Lambertbezrámu|105x105pixelů891–898asi 880–898Wido AgeltrudaVévoda ze Spoleta, také římský císař. Regentka Ageltruda (894–898).Ratoldbezrámu|100x100pixelů896neznáméArnulfLudvík III.bezrámu|105x105pixelů900–905asi 880–928Boso ErmengardaTaké římský císař a král Dolního Burgundska.Rudolf II. Burgundskýbezrámu|172x172pixelů922–926asi 880–937Rudolf I. Burgundský Guilla z ProvenceTaké burgundský král.Hugo I.bezrámu|205x205pixelů926–947asi 880–947Teobald z Arles Berta LotrinskáTaké král Dolního Burgundska.Lothar II.bezrámu|156x156pixelů931–950926/928–950Hugo I. Alda/HildaBerengar II.bezrámu|100x100pixelů950–961asi 900–966Adalbert I. Gisela z FriuliTaké markrabě ivrejský. De facto vládl již od roku 945. Od 952 vazal Oty I.Adalbert II. Ivrejskýbezrámu|159x159pixelů950–961932/936–971/975Berengar II. Willa ToskánskáTaké markrabě ivrejský. Od 952 vazal Oty I.
Italské království (962–1556) Italské království značně mocensky osláblo a za výbojů Otonů v důsledku toho přijalo lenní vztah k římskoněmecké říši, zároveň došlo i k odtržení Furlanska. Oslabení centrální moci vedlo k růstu odstředivých tendencí jednotlivých částí, resp. k posílení cizího vlivu (papežů v Toskánsku, odtržení Spoleta atd.). Oslabení moci císaře (a v důsledku toho i lenního vztahu k římskoněmecké řiši) a vyčerpávající zápas mezi ghibeliny a guelfy vedly k osamostatnění jednotlivých měst zejména na severu Itálie (Lombardská liga, Verona atd.), což znamenalo faktický zánik Italského království jako správního celku. Titul italského krále se však užíval i nadále a budoucí císaři se v Pavii nechali korunovat italskými králi. Karel V. byl posledním císařem, který byl korunován italským králem nebo oficiálně používal tento titul. Ferdinand I. Habsburský a jeho dědicové sice z titulu římskoněmeckého císaře užívali titul král Itálie, ale nebyli nikdy korunováni. Od vestfálského míru (1648) bylo Italské království součástí římskoněmecké říše pouze formálně. A to v podobě královského titulu italského krále, který byl udělován římskoněmeckým císařům. Existoval ještě úřad arci-kancléře pro Itálií, který zastával biskup kolínský. Posledním italským králem byl František II., který se titulu krále roku 1801 vzdal. Habsburští císaři si nárokovali italskou korunu až do roku 1801. Svatá říše římská nadále zahrnovala italská území až do svého zániku v roce 1806. Zástupcem římskoněmeckého císaře v Itálii byl říšský vikář pro Itálii.
Otoni jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyOta I.119x119pixelů951–973912–973Jindřich I. Ptáčník Matylda z RingelheimuTaké východofranský král a saský vévoda. Místodržitel Konrád Rudý (952).Ota II.139x139pixelů980–983955–983Ota I. Adéla BurgundskáOta III.113x113pixelů996–1002980–1002Ota II. TheofanoArduin I.bezrámu|133x133pixelů1002–1014asi 955–1015Dado z PombieTaké markrabě Ivrejský.Jindřich II.112x112pixelů1004–1024972/973–1024Jindřich II. Svárlivý Gisela BurgundskáTaké bavorský vévoda.
Sálská dynastie jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyKonrád II.117x117pixelů1026–1039asi 990–1039Jindřich Špýrský Adéla MetskáTaké bavorský vévoda a burgundský král.Jindřich III.100x100pixelů1039–10561017–1056Konrád II. Gisela ŠvábskáTaké bavorský a švábský vévoda a burgundský král.Jindřich IV.173x173pixelů1056–11051050–1106Jindřich III. Anežka z PoitouTaké bavorský a švábský vévoda.Konrád (III.)100x100pixelů1093–11011074–1101Jindřich IV. Berta SavojskáTaké italský král, dolnolotrinský vévoda a turínský markrabě.Jindřich V.100x100pixelů1106–11251086–1125Jindřich IV. Berta SavojskáRegentka Matylda Anglická (1118–1119).
Supplinburgové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyLothar III.137x137pixelů1125–11371075–1137Gebhard Süpplinburský Hedvika z FrombachuTaké saský vévoda.
Štaufové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyKonrád III.116x116pixelů1128–1135 1138–11521093–1152Fridrich I. Švábský Anežka z WaiblingenuV letech 1128–1135 protikrál. Také italský a burgundský král a francký vévoda.Fridrich I. Barbarossa100x100pixelů1154–1186asi 1122–1190Fridrich II. Švábský Judita BavorskáTaké švábský vévoda a burgundský hrabě.Jindřich VI.103x103pixelů1186–11971165–1197Fridrich I. Barbarossa Beatrix BurgundskáTaké sicilský král.