Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv. Tornském údolí (Tornedalen). Jedná se o 5 obcí (Haparanda, Övertorneå, Pajala, Kiruna a Gällivare).Ethnologue
Jeho status jako nezávislého jazyka je sporný, ale ve Švédsku je od roku 2000 uznáván jako jeden z pěti menšinových jazyků země. Meänkieli je příbuzný s finštinou, na meänkieli lze nahlížet i jako na dialekt finštiny. Meänkieli se považuje za svébytný jazyk kvůli politickým a sociolingvistickým kritériím, nikoli na základě kritérií čistě lingvistických – obdobně například jako v případě srbštiny a chorvatštiny.
Počet mluvčích v těchto obcích se odhaduje na 25 000–40 000, v celém Norrbottenu je to celkem asi 75 000 lidí.Språkvårdet Největší podíl mluvčích je v Pajale. Jazykem hovoří rovněž asi 30 000 obyvatel Finska.
Jazyk je ve Švédsku chráněn podle Evropské charty jazyků jako regionální menšinový jazyk v uvedených obcích.
Během druhé poloviny 80. let se termín meänkieli začal ve Švédsku používat ve formálnějších kontextech. Ve Finsku se používá jak „meänkieli“, tak „torniojokilaakson suomi“ (tornedalská finština), což je také jedno ze třech nářečí.
Meänkieli se dá rozdělit do třech nářečí torniolaaksonsuomi (obce Haparanda, Övertorneå a Pajala), jellivaaransuomi (obec Gällivare – která ovšem z geografického hlediska už nespadá do údolí Tornio) a jukkasjärvensuomi nebo vittankinsuomi (obec Kiruna).
Historie Před rokem 1809 bylo Finsko součástí Švédského království. 29. března v Porvoo byl ustanoven Finský sněm. Později, 17. září, Švédsko prohrálo válku a byla uzavřena Fredrikshamnská dohoda, poté Finsko se stalo součástí Ruského carství. Hranice byly stanoveny podél řeky Torne, ale část finsky mluvících zůstala za hranicemi Švédska. Jazyk těchto obyvatel se vyvíjel odlišně od finštiny na finské strany hranice a postupně přejímal slova ze sámštiny a ze švédštiny i gramatiku.
V roce 1888 Švédsko rozhodlo, že všichni občané země by měli mluvit švédsky a švédština se stala jediným vyučovaným jazykem na státních základních školách. děti měly pod trestem fyzického trestu zakázáno mluvit ve škole vlastním jazykem i během přestávek. Rodilým finským mluvčím úřady bránily učit se standardní finštinu jako školní předmět po celá desetiletí, což vedlo k přežití jazyka pouze v ústní formě. Neexistovalo však žádné nařízení zakazující používání finštiny.
Částečným důvodem zavedení švédštiny jako jediného jazyka byla armáda; lidem v blízkosti hranic, kteří mluví spíše jazykem sousední země než hlavním jazykem své země, se v případě války nemuselo věřit. Dalším důvodem bylo, že Finové byli považováni za příslušníky jiné „rasy“. Názor na toto období, jak se odráží v dobové beletrii, byl takový, že Sámové a finští obyvatelé patřili „blíže k Rusku než ke Skandinávii“.
Mnoho neetnických Švédů, kteří uměli mluvit jiným jazykem než švédštinou, získalo čtenářské dovednosti ve švédštině, ale nedokázalo číst a psát ve svém vlastním jazyce. Řada učitelů, kteří věřili, že švédština se naučí lépe, když se čtenářské kompetence rozvinou nejprve v mateřštině, sepsala v roce 1928 petici, ale její argumenty neobstály proti velké části společnosti a předkladatelé petice také neměli silnou podporu mezi samotnými Tornedalany. Petice však přispěla k pozdějšímu obrácení politiky.
V 70. letech 20. století začalo růst lidové hnutí, které se snažilo prosadit meänkieli do novin, místních divadel, literatury a podobně. Důležitými průkopníky byli spisovatel Bengt Pohjanen a lektor Matti Kenttä.
Jazykové rysy V meänkieli se zachovalo mnoho slov, která se již neobjevují ve finštině. Rozdíly mezi meänkieli a finštinou lze nalézt nejen ve slovní zásobě, ale také ve fonologii, morfologii, syntaxi a lexiku.
Morfologie a fonologie Zatímco standardní finština se dostávala do finských dialektů, meänkieli si zachoval rysy, které se dříve vyskytovaly v dialektech severní, západní a východní finštiny, a získal určité vlivy ze švédštiny, zejména fonologii, syntax, a některé morfologické rysy.
Typově je meänkieli stejně jako finština aglutinační jazyk. Meänkieli má však více analytických rysů než standardní finština např. „na stole“ v meänkieli je pöyän päälä, zatímco ve standardní finštině je to pöydällä.
Příkladem je přivlastňovací koncovka pro druhou osobu jednotného čísla, což je ve standardní finštině -si, v meänkieli to je přivlastňovací koncovka -sti.
Obecný rys západní finštiny, který také zůstal v meänkieli, je gemináta -tt-, jíž ve standardní finštině odpovídá shluk -ts-, např. metsä – mettä, Ruotsi – Ruotti.
Meänkieli je jazyk s vokalickou harmonií palatální – stejně jako samotná finština.
Gramatika
Podstatná jména Množné číslo v nominativu se tvoří pomocí koncovky -t.
Meänkieli užívá 12 pádů. Systém pádů se až na pár výjimek podobá finskému. Pádpříponapříklad užitípříkladpřeklad příkladunominativ -talodůmgenitiv -n(koho, čeho)talondomuessiv -na / -näjakotalonajako důmpartitiv -(t)a / -tta -taloadům (jako neurčitý objekt)translativ -ksido taloksido domuinessiv -ssa / -ssävtalossav doměelativ -sta / -stäztalostaz domuillativ -hVVndotaloondo domuadessiv -la / -läna, u, přitalollana doměablativ -lta / -ltäztaloltaz domuallativ -le do, natalollena důmabessiv -tta / -ttäbeztalottabez domu
Zájmena V meänkieli stejně jako ve finštině, se nerozlišují rody. Nejde tedy poznat, zda mluvčím či pisatelem je muž či žena. Osobní zájmeno ve třetí osobě hä(ä)n je společné pro „on“, „ona“ i „ono“. Pro neživé předměty se používá zájmeno se. miejásietyhä(ä)non, ona, onoseto (neživotné)metmytetvyhetoni
Slovesa Sloveso "být" Standardní meänkieli HovorověČeštinamie olenmolenjá jsemsie oletsoletty jsihä(ä)n o(o)nsonona/on jemet olemamolemamy jsmetet olettatolettavy jstehet o(o)nnononi jsou
Posesivní konstrukce Stejně jako ve finštině v meänkieli není transitivní sloveso „mít“. Indoevropské habitativní větě odpovídá konstrukce s místním příslovečným určením ("u mě" etc.) pro vyjádření vlastníka, sponovým slovesem a vlastněnou entitou jako subjektem věty. minula oonmámsinula oonmášhä(ä)nelä oonon/ona/ono mámeilä oonmámeteilä oonmáteheilä oonmají
Ano-ne otázka V meänkieli se pro tvorbu otázek zjišťovacích používá interogativní klitika -kos / -kös, která se přikládá k fokalizovaným větným členům, tedy ke slovům na začátku věty.
Příklad:
Hunteeraatkos sie sitä? – Myslíš na to?
Příklady Meänkieli FinštinaŠvédštinaČeštinaheiheiheiahojkiitoskiitostackděkujifärivärifärgbarvajokijokiåřekaäpyliomenaäpplejablkopotatiperunapotatisbramborayniversiteettiyliopistouniversitetuniverzitabeispallopesäpallobasebollbaseballpraatatapuhuapratamluvitrakastaarakastaaälskamilovat
Číslovky Meänkieli Česky yks jeden kaks dva kolme tři neljä čtyři viis pět kuus šest seittemän sedm kaheksan osm yheksän devět kymmenen deset
Vzorový text MeänkieliTervetuloa valtiopäivitten webbsivuile meänkielelä!. Accessed 2009-02-10Finština (spisovná)ČeštinaRuotti oon demokratia. Sana demokratiaRuotsi on demokratia. Sana demokratiaŠvédsko je demokracie. Slovo demokracietarkottaa kansanvaltaa. Se merkitteetarkoittaa kansanvaltaa. Se merkitsee,znamená vládu lidu. To znamená,ette ihmiset Ruottissa saavat olla matkassa että ihmiset Ruotsissa saavat olla mukanaže lidé ve Švédsku se mohou podíletpäättämässä miten Ruottia pittää johtaa.päättämässä, miten Ruotsia pitää johtaa.na rozhodování, jak by se Švédsko mělo vést.Meän perustuslaissa sanothaan ette kaikkiMeidän perustuslaissamme sanotaan, että kaikkiV naší ústavě se říká, že každávalta Ruottissa lähtee ihmisistä ja ettevalta Ruotsissa lähtee ihmisistä, ja ettämoc ve Švédsku pochází od lidu a ževaltiopäivät oon kansan tärkein eustaja.valtiopäivät on kansan tärkein edustaja.parlament je jeho hlavní představitel.Joka neljäs vuosi kansa valittee kukkaJoka neljäs vuosi kansa valitsee, ketkäKaždé čtyři roky si národ volí ty, kteříheitä eustavat valtiopäivilä, maakäräjilläheitä edustavat valtiopäivillä, maakäräjilläje budou zastupovat v parlamentu, krajíchja kunnissa.ja kunnissa.a obcích.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Finština Kategorie:Jazyky Švédska Kategorie:Baltofinské jazyky Kategorie:Živé jazyky