Richard Karl svobodný pán von Weizsäcker (15. dubna 1920 Stuttgart – 31. ledna 2015 Berlín) byl německý diplomat a politik (CDU), v letech 1981–1984 byl primátorem západního Berlína a v letech 1984–1994 6. prezidentem Spolkové republiky Německo.

Život a politická kariéra Narodil se v rodině diplomata Ernsta von Weizsäckera a Marianny von Weizsäcker (dcery královského generálního adjutanta Fritze von Graevenitz) a s rodiči pobýval v Basileji, v Kodani, v Oslu, v Bernu a od roku 1936 v Berlíně. Po maturitě v roce 1937 studoval filosofii a historii v Oxfordu a v Grenoblu. Po válce, během níž byl několikrát raněn, vystudoval práva a historii na univerzitě v Göttingenu, pracoval jako advokát a podnikový právník, později v představenstvu velkých firem. Roku 1953 se oženil s M. von Kretschmann, s níž měl čtyři děti.

Po studiu pracoval Weizsäcker od roku 1947 do začátku 1949 jako asistent právního zástupce/advokáta, který byl obhájcem jeho otce. Během Norimberského procesu s válečnými zločinci byl tak zvaným pomocným obhájcem svého otce, který byl odsouzen k sedmi – později k pěti letům vazby.

Od roku 1954 byl Weizsäcker členem CDU, v letech 1969 až 1981 poslancem německého spolkového parlamentu (Bundestag), v letech 1979 až 1981 jeho místopředsedou. V roce 1974 poprvé kandidoval na úřad spolkového prezidenta a v letech 1979 až 1983 byl primátorem města Berlína. 23. května 1984 byl zvolen spolkovým prezidentem a 21. května 1989 potvrzen na další volební období. Po svém zvolení pozastavil své členství v CDU a ani po skončení svého mandátu je neobnovil. Naopak v roce 1992 ostře kritizoval německé politické strany, že mají přílišný vliv, osobují si téměř ústavní pravomoci a přitom nepodléhají žádné kontrole.

Jako spolkový prezident se podílel na sjednocení Německa a zejména na urovnání vztahů se sousedními zeměmi. V letech 1990 a 1991 navštívil na pozvání prezidenta Václava Havla také Československo a 15. března 1990 se v Praze omluvil za okupaci našich zemí. Richard von Weizsäcker byl vynikající řečník a některé jeho projevy (např. ke 40. výročí konce druhé světové války 8. května 1985) byly právem proslulé.

V letech 1964 až 1970 a 1979 až 1981 předsedal Weizsäcker sněmům německé evangelické církve (EKD), v letech 1967 až 1984 byl členem synody a rady této církve. Kromě toho byl členem správních rad a kuratorií řady nadací, iniciativy „Dát Evropě duši“ a byl čestným členem Římského klubu (pozor na záměnu – člen Římského klubu je jeho synovec, Ernst U. von Weizsäcker). Byl držitelem 15 čestných doktorátů (1996 na Karlově univerzitě v Praze), mnoha vyznamenání a čestných titulů (např. Nansenovy ceny).

Vražda syna V roce 2019 byl během své veřejné přednášky ubodán Weizsäckerův syn, lékař Fritz von Weizsäcker. Motivem psychicky narušeného útočníka byla zřejmě prezidentova politická minulost. Rodině se chtěl pomstít za to, že Richard von Weizsäcker v 60. letech působil v koncernu Boehringer Ingelheim, který dodal část chemikálií užitých Spojenými státy ve vietnamské válce.

Vyznamenání 60x60pixelů Železný kříž II. třídy – Třetí říše, 1941 60x60pixelů Železný kříž I. třídy – Třetí říše, 1944 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 1975 60x60pixelů velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 1984 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu bílé růže – Finsko, 1985 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 1986 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu Karla III. – Španělsko, 21. února 1986 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 24. dubna 1986 60x60pixelů velkodůstojník Řádu Quetzala – Guatemala, 1987 60x60pixelů Řád Antonia José de Irisarri – Guatemala, 1987 60x60pixelů čestný člen Řádu říšské koruny – Malajsie, 1987SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1987. Dostupné online 60x60pixelů rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva – Lucembursko, 1988 60x60pixelů Řád Serafínů – Švédsko, 16. května 1988 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola – Island, 4. července 1988 60x60pixelů rytíř Řádu slona – Dánsko, 25. dubna 1989 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 19. června 1989 60x60pixelů Královský Viktoriin řetěz – Spojené království, 1992 60x60pixelů Národní řád za zásluhy – Malta, 22. října 1990 60x60pixelů velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 1994 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky – Maďarsko, 1995 60x60pixelů Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska – Bádensko-Württembersko, 29. dubna 1995 60x60pixelů Řád Bílého lva I. třídy – Česko, 2003 60x60pixelů velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko 60x60pixelů čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – Spojené království

Citáty „Schopnosti, jaké vyžaduje vysoký úřad, jsou jiného druhu než ty, kterých je třeba, aby se k němu člověk dostal. Jak často se stane, že by měl kandidát obojí?“ „Přítel rozhovoru je také přítelem míru, který lze založit jen na rozhovoru mezi lidmi.“ „Kdo zavírá oči před minulostí, je slepý pro přítomnost.“ „Mladí nejsou odpovědní za to, co se tenkrát stalo. Jsou však odpovědní za to, co se z toho v dějinách stane.“ (Řeč 8. května 1985 v Bundestagu) „Byl jsem a stále jsem přesvědčen, že dobrý Evropan nemusí být špatný vlastenec.“ (Řeč před britským parlamentem 1986) „Vlastenectví znamená mít rád vlastní; nacionalismus znamená nenávidět ty ostatní.“

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Literatura R. von Weizsäcker, Z projevů a statí o dějinách, státu a právu. Praha 1996 Projev spolkového prezidenta dr. R. Weizsäckera. Praha 1990 R. von Weizsäcker, Čtvero zastavení: vzpomínky politika. Praha 2000

Externí odkazy

Richard Weizsäcker: Alles steht und fällt mit dem politischen Willen der Mitglieder Životopis na www.bundespraesident.de Životopis pro berlínský senát Projev R. v. Weizsäckera 8. května 1985 Europa eine Seele geben

Kategorie:Prezidenti Německa Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Starostové Berlína Kategorie:Členové CDU Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity Kategorie:Absolventi Univerzity v Göttingenu Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu říšské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Quetzala Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu islandského sokola Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé velkokříže Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu bílé růže Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku Kategorie:Nositelé Řádu Antonia José de Irisarri Kategorie:Nositelé Nassavského domácího řádu zlatého lva Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Nositelé Královského Viktoriina řetězu Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky Kategorie:Nositelé velkokříže Záslužného řádu Maďarské republiky Kategorie:Nositelé Řádu za zásluhy Bádenska-Württemberska Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy Kategorie:Nositelé Olympijského řádu Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Narození 15. dubna Kategorie:Narození ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí v roce 2015 Kategorie:Úmrtí 31. ledna Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Uppsalské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Université Grenoble-Alpes